August Sasko-Weissenfelský

August se narodil jako čtvrtý (ale druhý přeživší) syn saského kurfiřta Jana Jiřího a jeho druhé manželky Magdaleny Sibylly Pruské.

23. ledna 1628 byl ve třinácti letech jmenován správcem magdeburského arcibiskupství, a to jeho kapitulou, aby v držení tohoto titulu nahradil Kristiána Viléma Braniborského. To už August tři roky sloužil jako koadjutor. Svůj post však nemohl převzít: 20. května 1631, po sedmi měsících obléhání a drancování během Magdeburské svatby město dobyli císařští vojáci; titul arcibiskupa a správce Magdeburku převzal Augustův katolický konkurent, rakouský arcivévoda Leopold Vilém. Pražský mír (1635) potvrdil jeho vládu nad městem, ale o tři roky později švédští vojáci habsburskou armádu vyhnali a od 19. října 1638 obnovili jako správce Augusta. August nakonec převzal plnou kontrolu nad Magdeburgem dne 31. prosince 1642 poté, co byla uzavřena smlouva o neutralitě se švédským generálem Lennartem Torstensonem. Poté byl schopen zahájit rekonstrukci města.

V roce 1643 byl na popud Ludvíka I. Anhaltsko-Köthenského přijat do společnosti Fruchtbringende.

Ve své vůli z 20. července 1652 kurfiřt Jan Jiří I. nařídil rozdělení Albertinského území, které bylo provedeno 22. dubna 1657 v Drážďanech. August zdědil města Weißenfels a Querfurt a stal se jejich vévodou.

August také zvýšil své příjmy převzetím správy hrabství Barby během nezletilosti hraběte Augusta Ludvíka. 17. října 1659 však mladý hrabě krátce po dosažení plnoletosti zemřel. S ním linie Barby zanikla. Spor o jeho pozemky byl o sedm let později vyřešen ve prospěch Augusta. Ve své poslední vůli zanechal vévoda Barby svému synovi Jindřichovi.

25. července 1660 August položil první kámen svého oficiálního sídla, zámku Neu-Augustusburg ve Weissenfelsu. Tento zámek byl postaven na stejném místě jako ten, který tam stál předtím a který byl zpustošen švédskými jednotkami. Vévoda zemřel ještě před jeho dokončením.

15. července 1667 synové zesnulého vévody Viléma Sasko-Výmarského nabídli Augustovi předsednictví nadace a společnosti Fruchtbringende (Societas fructifera). August tento úřad s odpovědností za podporu práce umělců a vědců přijal. Jeho činnosti jako patrona zanechaly značné dluhy, s nimiž se jeho potomci museli vypořádat.

Vévoda August zemřel 4. června 1680 ve věku 65 let ve městě Halle.

23. listopadu 1647 se třiatřicetiletý August ve Schwerinu oženil s o třináct let mladší Annou Marií, dcerou vévody Adolfa Fridricha I. Meklenburského. S tou měl dvanáct dětí:

• Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská (1648–1681)
• Jan Adolf I. Sasko-Weissenfelský (1649–1697)
• August Sasko-Weissenfelský (1650–1674)
• Kristián Sasko-Weissenfelský (1652–1689)
• Anna Marie asko-Weissenfelská (1653–1671)
• Žofie Sasko-Weissenfelská (1654–1724)
• Kateřina Sasko-Weissenfelská (1655–1663)
• Kristýna Sasko-Weissenfelská (1656–1698)
• Jindřich Sasko-Weissenfelský (1657–1728)
• Albrecht Sasko-Weissenfelský (1659–1692)
• Alžběta Sasko-Weissenfelská (1660–1663)
• Dorotea Sasko-Weissenfelská (1662–1663)

29. ledna 1672, dva roky po smrti manželky, se vévoda v Halle podruhé oženil s o třiatřicet let mladší Johanou Walpurgis Leiningensko-Westerburskou, se kterou měl tři syny:

• Fridrich Sasko-Weissenfelský (1673–1715)
• Mořic Sasko-Weissenfelský (1676–1695)
• syn (1679)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus, Duke of Saxe-Weissenfels na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu August Sasko-Weissenfelský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Nový titul

Sasko-weissenfelský vévoda August 1657–1680

Nástupce: Jan Adolf I.

Předchůdce: August Ludvík

Hrabě z Barby August 1659–1680

Nástupce: Jindřich

Předchůdce: Leopold Vilém Habsburský

Správce magdeburského arcibiskupství August 1638–1680

Nástupce: Sekularizace na magdeburské vévodství

Předchůdce: Vilém Sasko-Výmarský

Hlava společnosti Fruchtbringende August 1667–1680

Nástupce: Bez náhrady