Irbíl

Irbíl (arabsky اربيل‎ Arbīl; kurdsky ھەولێر Hewlêr, v češtině též Arbíl nebo Erbíl) je s populací 925 000 obyvatel (2009) čtvrté největší město v Iráku po Bagdádu, Basře a Mosulu.[1] Leží 80 kilometrů východně od Mosulu a je hlavním městem stejnojmenného guvernorátu a celé autonomní oblasti Irácký Kurdistán.[2] První známky osídlení sahají do doby před 150 000 lety[3] a dějiny citadely v centru města jsou staré přes 7000 let, což z ní dělá jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených městských sídel na světě.[4] V místním archeologickém muzeu se nachází mnoho předislámským artefaktů a město je centrem archeologických projektů v této oblasti.

Irbíl
kurdsky ھەولێر arabsky أربيل‎
Citadela v Irbílu
Poloha
Souřadnice36°11′28″ s. š., 44°0′33″ v. d.
Nadmořská výška420 m n. m.
StátIrák Irák
autonomní oblastirácký Kurdistán
provincieArbíl
Irbíl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12 000 km²
Počet obyvatel925 000 (2009)
Hustota zalidnění77,1 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaNawzad Hadi
Vznik5. tisíciletí př. n. l.
Telefonní předvolba66
PSČ44001
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Město bylo součástí několika mezopotámských říší, např. asyrské, babylonské a perské, a později říše arabské a osmanské. Dříve bylo známo pod názvy Urbilum (sumersky), Arbela (aramejsky) a Arbairā (stará perština), někdy se též píše jako Arbíl nebo Erbíl[5]. V asyrské době bylo známým center uctívání bohyně Ištar a v době vlády Peršanů nad Asýrií bylo hlavním městem tohoto území. Když v roce 331 př. n. l. Alexandr Veliký porazil Peršany v bitvě u Gaugamél, perský vůdce Dareios III. prchl do Irbílu a proto se tato bitva někdy nepřesně označuje jako bitva u Arbely. Po smrti Alexandra Velikého se město stalo součástí Seleukovské říše, později se dostalo pod nadvládu Parthů a Sásánovců.[6] Ve středověku byl součástí chalífátu, říše Seldžuků a íránských Bújovců, ílchanátu Džalájirovského sultanátu a Karakojunluské a Akkojunluské říše. Až do pozdního středověku byl Irbíl centrem syrského křesťanství.

V roce 1970 irácká vláda vyhlásila na severovýchodě Iráku autonomní oblast irácký Kurdistán a v Irbílu byl zřízen parlament této oblasti. Ta byla ale až do roku 1991 okupován vojsky Saddáma Husajna a mezi lety 1996–1997 navíc parlament sídlil v Sulajmáníje kvůli bojům mezi dvěma nejvýznamnějšími kurdskými stranami: Kurdskou demokratickou stranu Iráku a Vlasteneckou unií Kurdistánu. Od června 2014 ve městě sídlí ve vnitřním exilu chaldejsko-katolický arcibiskup a syrsko-katolický arcibiskup z Mosulu a desítky tisíc věřících, kteří museli uprchnout před tzv. Islámským státem.

Citadela
Pohled zespoda na citadelu
Podrobnější informace naleznete v článku Citadela v Irbílu.

Citadela v centru Irbílu stojí na uměle navršeném pahorku (tzv. tellu), převyšujícím okolí o 25–32 metrů. Má oválný tvar o rozměrech 430×340 metrů a celkovou rozlohu 102 000 m². Podle UNESCO je to nejstarší nepřetržitě obydlené město na světě, které vzniklo před více než 7000 lety.[4] V citadele se nacházejí 3 mešity, veřejné lázně, dvě brány, 550 domů a několik otevřených prostor. Více než polovina domů má významnou kulturní a architektonickou hodnotu. Irbílská citadela byla v roce 2014 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arbil na anglické Wikipedii.

  1. Iraq: Governorates & Major Cities [online]. City Population, rev. 2010-12-28 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Erbil [online]. Iraq Informational Portal [cit. 2011-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-14. (anglicky)
  3. Šrámková, J. Čeští archeologové objevili nejstarší důkaz osídlení Mezopotámie. iDNES.cz [online]. 2010-03-05. Dostupné online.
  4. Erbil Citadel [online]. UNESCO [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
  5. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 37, 116.
  6. Arbela [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.