Antonín Petzold

Antonín Petzold (13. srpna 1858 Praha7. května 1931 Olomouc) byl český varhaník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Antonín Petzold
Základní informace
Narození13. srpna 1858
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. května 1931 (ve věku 72 let)
Olomouc
Československo Československo
Žánryklasická hudba, duchovní hudba a opera
Povolánívarhaník, sbormistr, dirigent a hudební skladatel
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval Varhanickou škola v Praze kde byl žákem Josefa Förstera ml. a Františka Zdeňka Skuherského a vedle toho studoval i operní zpěv ve škole Jana Ludvíka Lukese. V roce 1877 se stal varhaníkem v chrámu sv. Vojtěcha v Praze. V letech 18821884 byl dirigentem divadla v Plzni. Od roku 1884 byl sbormistrem Pěvecko-hudebního spolku Moravan v Kroměříži a učil na jeho hudební škole. Se sborem Moravan nastudoval i velká oratorní díla.

Roku 1886 byl pozván rektorem kostela sv. Anny v Olomouci Jindřichem Geislerem na místo varhaníka v Katedrále svatého Václava. Po smrti dómského kapelníka Josefa Nešvery se stal v roce 1915 hlavním dirigentem katedrály. Po založení hudební školy Žerotína se stal jejím prvním ředitelem a vyučoval hru na klavír, varhany, zpěv a hudební teorii. Kromě toho řídil i její pěvecký sbor. Rovněž učil v Poettingově dívčím ústavu.

Zasloužil se o rozvoj olomouckého hudebního života. S pěveckým sborem Žerotína, vojenskou hudbou a s ochotníky prováděl nejen velká oratorní díla Dvořákova, Mozartova, Haydnova, ale i díla symfonická (Bedřich Smetana: Má vlast) a operní (Prodaná nevěsta, Hubička, Dalibor, Dvě vdovy, Tajemství, V studni aj.). Po odchodu do důchodu vyučoval soukromě a věnoval se zejména chrámové hudbě.

Byl dvakrát ženat. Obě jeho manželky byly zpěvačky a byly mu významnou oporou v jeho organizační a koncertní činnosti. Se svou druhou ženou, Annou roz. Dudíkovou, měl dva syny, Antonína a Jana. Jan Petzold se stal rovněž hudebníkem. Působil jako učitel na hudební škole v Olomouci a jako violista Moravské filharmonie. Komponoval drobnější komorní skladby a sbory.

Jako skladatel se soustředil zejména na chrámovou hudbu. Komponoval v tradičním stylu a za jeho nejvyzrálejší dílo je považována Missa solemnis. Skládal však i hudbu světskou, zejména komorní a vokální. Rukopisy jeho chrámových skladeb jsou uloženy v archivu olomoucké katedrály.

Dílo

Církevní skladby

  • Missa Solemnis
Gradualia
  • Beatus vir
  • Laetatus sum in his
  • Speciosus forma
  • Sederunt principes
  • Iacta cogitatum
  • Propitius esto
  • Sciant gentes
  • Viderunt omnes
  • Anima nostra
  • Tecum principum
  • Timebunt omnes
  • Domine refugium
  • 2 Iongoverunt discipuli
  • Beatus virgo
  • Trinete Dominum
  • Haec dies
  • Unam petii
  • Convertere Domine
  • Veni Sancte Spiritus
  • Emitte Spiritum
  • Loquebantur
  • Ascendit Deus
  • Regnavit Dominus
  • Suscepimus Deus
  • Beata Deus
  • Omnes de Sabra
  • Salvos facnos
  • Benedictus Dominus
  • Protector noster
  • Constitues eos principes
  • Exultabunt
  • O vos omnes
  • Qui sedes Domine
  • Digitur oratio mea
  • Sur rexit Christus et illuxit
  • Os justi meditabitur
  • Redemptionemn
  • Dominabitur amarizmaru
  • Misit Dominus
  • Bonum est confiteri
  • Priusquam et formarem
  • Justus ut palma
  • Dicite in gentibus
  • 2 Locus iste
  • Benedicta es tu
  • Benedicta et venerabilis
  • 2 Tues deus qui facis
  • In die Resurrectionis
  • Posuisti Domine
  • De Quamcumque
  • Bonum est
Offertoria
  • Gloria et Honore
  • Sanctificavit Moyses
  • Sperent in te
  • Illumina oculos
  • Anima nostra
  • Dexter a Domini
  • In te speravi
  • Domine Deus in simplicitate
  • Posuisti Domine
  • In omnem terram
  • Deus, Deus meus
  • Angelus Domini
  • Fulcrunt Jesum
  • Portas coeli
  • Confitebor Tibi
  • Benedicam Dominum
  • Mirabilis Deus
  • 2 Justus ut Palma
  • Postula me
  • Jubilate Deo
  • Diffusa est gratia
  • 2 Ave Maria gratia plena
  • Anima nostra
  • Jubilate Deo universa
  • Domine Deus in simplicitate
  • Sacerdotes Domini incensum
  • Terra tremuit
  • Confitebuntur coeli
  • Lauda Jerusalem
  • Expectans
  • Domine Deus in sinplicitate
Různé
  • Cristus factus est
  • Vexilla regis
  • 3 Te Deum
  • 3 Ecce sacerdos
  • Tantum ergo
  • Tradiderunt
  • Ad multos annos
  • Parce Domine

Komorní skladby

  • Elegie
  • Hovory lesa pro housle a klavír
  • Legenda pro violoncello a klavír
  • Rondo C pro klavír
  • Tanec pro klavír

Orchestrální skladby

  • Intermezzo pro smyčcový orchestr
  • Hymnus pro velký orchestr
  • Slavnostní předehra pro 2 klavíry, harmonium a smyčcový orchestr

Vokální skladby

  • Vršovci (opera, nedokončena)
  • Odpověď pro soprán
  • Ten ptáček (ženský sbor)
  • Uhodilo (ženský sbor)
  • Žabky (ženský sbor)
  • Pod bezem (ženský sbor)
  • Dívky naše české (smíšený sbor)
  • Heslo Žerotína (smíšený sbor)
  • Do hor (mužský sbor)
  • Okteta pro smíšené hlasy (Čí to koníčky, Jarní)
  • Moravské národní písně z Nivnice u Korytné

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Nela Krömerová: Antonín Petzold v olomouckém hudebním životě. Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2010 (dostupné Zde)
  • VIČAROVÁ, Eva: „Antonín Petzold a hudba v olomoucké katedrále (1914–1931)“. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru, ed. E. Vičarová, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, str. 102-105.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.