Kostel svaté Anny (Olomouc)

Gotické jádro stavby pochází z období po roce 1268, první zmínka o kapli sv. Anny je však až z roku 1349, neboť někdy v rozmezí let 1306–1349 došlo k přestavbě kaple pro uložení relikviáře s „paží sv. Anny“, který olomoucká kapitula získala po zavraždění Václava III. [3] Počátkem 17. století byl kostel manýristicky přestavován. Hlavním iniciátorem přestavby byl olomoucký kanovník a kapitulní probošt Martin Václav Greifenthal. Zemřel v roce 1617, kdy došlo k ukončení přestavby a byl pohřben v kryptě pod kaplí. Později zde také byli pohřbeni biskup Maxmilián z Hamiltonu a další osobnosti olomouckého biskupství. Kaple byla znovu upravena v roce 1659 zásluhou generálního vikáře Klaudia, barona ze Soriny. [3]

Koncem 18. století, během josefínských reforem, byla kaple na dvacet roků uzavřena. V letech 1883–1890 byla během regotizace katedrály svatého Václava stavba zkrácena o jedno pole a současně s tím bylo upraveno průčelí, aby byl zachován hlavní renesanční portál. Tehdy byla odhalena stěna románského ambitu, která se dochovala dodnes. Interiér kaple byl obnoven v letech 1898–1899, kdy byl pořízen nový hlavní oltář a instalovány varhany. [3]

V letech 2017–2020 proběhla kompletní revitalizace památky v rámci projektu Evropské unie s cílem zpřístupnit kapli veřejnosti. [4] Kromě stavebních úprav byly restaurovány všechny interiérové prvky, pořízeno vybavení kaple odpovídajícím mobiliářem a doplněny liturgické předměty, vytvářející podstatu církevního objektu. Ambon, oltář a svatostánek zhotovil ve své dílně na Velehradě sochař Otmar Oliva. [5]

Kaple má od samého počátku status rektorátního kostela. Rektorem kostela bývá od roku 1598 vždy kanovník olomoucké kapituly, který má od roku 1752 právo nosit pontifikálie. Do roku 1916 kostel sloužil jako volební místo olomouckých biskupů a arcibiskupů.

Detail fasády kostela svaté Anny s reliéfem světice a manýristickým portálem

Kostel sv. Anny stojí mezi katedrálou sv. Václava a nádvořím kapitulního děkanství č. 4. Těsně navazuje na západní vnější stěnu Zdíkova paláce. V západním průčelí se dochovaly raně gotické opěrné pilíře lichoběžníkového půdorysu. Po severozápadní straně přiléhají nižší nepravidelné chodbovité prostory sakristie a předsíně dotýkající se mohutné válcové věže hradu.

Kostel je prostá jednolodní obdélná stavba s trojbokým presbytářem. Vyniká štítovým průčelím s cenným renesančním portálem. Hlavní obloukové dveře ohraničují dva jónské sloupy, které nesou architráv s votivním nápisem SANCTA ANNA – PARENTI GENITRICIS DEI – SACRUM (Svatá Anna, matka Rodičky Boží). Trojhranný štít je prolomen znakem biskupa Ditrichštejna, v kartuších jsou erby probošta Greifenthala. Pískovcový reliéf nad portálem znázorňuje svatou Annu samotřetí. Nad reliéfem je ve fasádě prolomeno vysoké okno s obloukovým zakončením zdobené šambránou s bohatým štukovým dekorem v horní a dolní části. Nad výraznou římsou je štít s profilovanými okraji, který zakončuje horní část průčelí. Je rozdělen na tři části vodorovnými římsami. V první je dvojité okno, další části jsou zdobeny štukovými reliéfy.