Antonín Brzorád

Antonín Brzorád (20. září 1876 Nymburk[1]20. prosince 1953 tamtéž) byl český lékař, zdravotní konsulent ČSD, známý nymburský měšťan, spolkový činitel a mecenáš. Stal se předobrazem postavy Dr. Gruntoráda v knize Bohumila Hrabala z roku 1974, filmově zpracované ve stejnojmenném filmu Jiřího Menzela z roku 1980.

MUDr. Antonín Brzorád
Narození20. září 1876
Nymburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. prosince 1953 (ve věku 77 let)
Nymburk Československo Československo
Místo pohřbeníHřbitov v Nymburce
NárodnostČeská
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař
ChoťZdeňka Brzorádová, (roz. Kabátová)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Mládí

Narodil se v Nymburce do majetné městské rodiny lékaře Gustava Brzoráda (1844–1917). Rodina Brzorádova pocházela od Chrudimi, v Nymburce žila od poloviny 18. století, vlastnila zde mlýn, Vincenc Brzorád (1769–1844) a Antonín Brzorád (starší, 1809–1877) pak působili jako nymburští purkmistři, Brzorádovi patřili také k přátelům Josefa a Boženy Němcových při jejich pobytu v Nymburce v letech 1848 až 1850. Rodina obývala empírovou vilu v Boleslavské ulici (č. 823) s rozsáhlou zahradou.

Po obecné škole vystudoval Antonín gymnázium v Praze a medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě tamtéž.

Nymburk

Dům Antonína Brzoráda na Palackého třídě přestavěný roku 1910 Osvaldem Polívkou

Následně se navrátil do rodného Nymburka, kde navázal na otcovu lékařskou praxi. Zde se stal známým a vyhledávaným lékařem. Roku 1905 se oženil se Zdeňkou Kabátovou, dcerou ředitele velvarského cukrovaru, a založil rodinu. Antonín Brzorád se zapojoval též do společenského života v Nymburce, byl členem řady spolků a vlasteneckých organizací. Jakožto nadšený propagátor sportu byl předsedou sportovního spolku Polaban, pro který například na vlastní náklady pořídil pozemky pro fotbalové hřiště. Byl též mecenášem umění a veřejného života.

Roku 1908 nechal Brzorád přestavět budovu na Palackého třídě, hlavní příjezdové ulici k městskému nádraží, na honosný rohový sídelní dům podle návrhu pražského architekta Osvalda Polívky, který v Nymburce rezidenčně pracoval. Roku 1910 nechal na domě zhotovit štukový reliér zobrazující příjezd české královny Elišky Přemyslovny do Nymburka v květnu 1310, kde našla útočiště před Jindřichem Korutanským, u příležitosti 600. výročí události. Výjev zpracoval sochař Karel Novák z Vyšehradu.

Po vypuknutí první světové války byl Antonín Brzorád jmenován vrchním lékařem lazaretu a ošetřovny zajateckého tábora v Nymburce. Zde se během války průběžně pohybovalo mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci válečných zajatců, především z jižní a východní fronty.

Hrobka rodiny Antonína Brzoráda na městském hřbitově v Nymburce

V letech 1934-1948 působil Brzorád jako předseda správní rady nymburského pivovaru.

Úmrtí

Antonín Brzorád zemřel v Nymburce 20. prosince 1953 ve věku 78 let. Pohřben byl na novém městském hřbitově v Nymburce, spolu se svou manželkou.

Ze zahrady a sadu vily v Boleslavské ulici byl zřízen park navazující na prostranství před Kulturním domem z roku 198???, později pojmenovaný na počest Brzoráda Park Dr. Antonína Brzoráda.

Rodinný život

S manželkou Zdeňkou (1885–1966), rozenou Kabátovou, dcerou Josefa Kabáta, ředitele cukrovaru ve Velvarech, měli dcery Marii, provdanou Kyselovou, za velkostatkáře Josefa Kyselu a Hannu, provdanou Hanzalovou, za MUDr. Hanzalu. Hanna vystudovala medicínu a věnovala se lékařské praxi v Praze.

V umění

Osobu Antonína Brzoráda zpracoval ve své knize Postřižiny vycházející ze vzpomínek na dětství v Nymburce z roku 1974 Bohumil Hrabal. V pivovaru, kde Brzorád předsedal správní radě, pracoval Hrabalův otčím František, rovněž v knize zachycený jako Francin. Charakteristika postavy Doktora Gruntoráda plně vychází z postavy Antonína Brzoráda. Roku 1980 byl na motivy Hrabalovy knihy natočen film Postřižiny režiséra Jiřího Menzela, postavu doktora Gruntoráda zde ztvárnil herec Rudolf Hrušínský starší.

Odkazy

Reference

  1. www.steinbauer.biz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.