Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (zkratka DPH) tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říká univerzální daň nebo též všestranná daň. Princip této daně je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli (plátci) zaplatil. Hlavní výhodou této daně je, že se snadno vymáhá a subjekty se jejímu placení mohou hůře vyhnout.

Je to typ nepřímé daně, protože není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně.

V České republice byla tato daň zavedena 1. ledna 1993 a nahradila tak dříve používanou daň z obratu.

Sazby DPH v některých evropských zemích
Státzákladní sazbasnížená sazba
Česko21 %15 (10) %
Belgie 21 % 12 (6) %
Dánsko25 %0 %
Estonsko 20 % 9 %
Finsko 24 % 14 (10) %
Francie 20 % 10 (5,5) %
Chorvatsko 25 % 10 %
Lucembursko 17 % 14 (8) %
Maďarsko27 %18 %
Malta18 %5 %
Německo19 %7 %
Nizozemsko21 %6 % (21% daň z pojištění)
Polsko23 %8 (5) %
Rakousko20 %10 %
Řecko 24 % 13 (6) %
Slovensko20 %10 %
Slovinsko 22 % 9,5 %
Švédsko25 %12 (6) %
Švýcarsko 7,7 % 2,5 (3,7) %
Rozpočet ČR, příjmy z DPH[1]

Historie

Německo a Francie byly prvními zeměmi, které zavedly DPH ve formě obecné spotřební daně během 1. světové války.[2] Tvůrce DPH, tehdy zvané taxe sur la valeur ajoutée (francouzsky TVA), byl francouzský ekonom Maurice Lauré. Poprvé použil daň v roce 1954, kdy se po druhé světové válce stal ředitelem francouzské daňové správy (Direction générale des impôts) v kolonii Ivory Coast (Côte d'Ivoire). Po úspěšném experimentu byla ve Francii zavedena v roce 1958.[2] Daň se z počátku vztahovala pouze na velké korporace, časem se ale rozšířila na všechny druhy zboží. V současné době tvoří DPH ve Francii přes polovinu příjmů státu.[3]

Princip

Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u něho zvýší (kolik k hodnotě přidá). Subjekt platí dodavatelům cenu včetně této daně a dodavatel sám dostává zaplaceno za zboží včetně této daně. Do státního rozpočtu pak odvede rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní, případně mu může daň být vrácena.

Příklad

První, snížená sazba DPH v Česku činí 15 %.

Přehled vývoje inkasa daně z přidané hodnoty v letech 1993 až 2016 v mil. Kč

Obchodník zakoupí od svého dodavatele zboží za 1150 Kč – z toho 1000 Kč tvoří cena zboží a 150 Kč tvoří DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboží rozveze svým odběratelům a prodá za 1725 Kč. Z toho 1500 Kč činí cena zboží a 225 Kč DPH. Při vyčíslení daně obchodník od DPH na výstupu (225 Kč) odečte DPH na vstupu (150 Kč) a odvede rozdíl: 75 Kč. To znamená, že mu vznikla daňová povinnost odvést státu 75 Kč, v případě záporného rozdílu mu vznikne nadměrný odpočet, který mu finanční úřad vrátí na účet.

Příklad je samozřejmě značně zjednodušen, aby ilustroval princip. Existují různé sazby daně a lze odpočíst i DPH ze zboží, které obchodník potřebuje pro svou činnost.

Přidaná hodnota

Daní se tedy vlastně hrubá marže, což je ona „přidaná hodnota“.[4]

Předmět daně

Předmětem daně je dodání zboží, převod nemovitosti  nebo poskytnutí služby za úplatu fyzickou nebo právnickou osobou, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Předmětem daně je považováno také pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti a také pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani. Dále je předmětem daně dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.[5]

Zdanitelné plnění je plnění, které je předmětem daně a není osvobozené od daně.[6]

Vynětí z předmětu daně

Ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 2a není předmětem daně pořízení zboží z jiného členského státu, jestliže dodání tohoto zboží bylo v tuzemsku osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10. Dále je-li v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží předmětem daně s použitím zvláštního režimu pro obchodníky se specifickým zbožím (použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti) nebo s použitím pro prodej veřejnou dražbou a nebo s použitím přechodného režimu pro použité dopravní prostředky.

Zboží není předmětem daně, pokud celková hodnota pořízení zboží z jiného členského státu nepřekročila hranici 326 000 Kč v příslušném ani v předcházejícím roce a bylo pořízeno osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem nebo osvobozenou osobou, která není plátcem nebo osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce a nebo právnickou osobou nepovinnou k dani.

Vynětí z předmětu daně se nevztahují na pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně nebo pořízení nového dopravního prostředku.[5]

Plátce DPH

Plátcem daně z přidané hodnoty je každý subjekt se sídlem, provozovnou či místem podnikání registrovaný jako plátce DPH. V Česku se plátcem musí povinně stát subjekt, jehož obrat přesáhl za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Výjimku tvoří osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. 

Přihlášku k registraci musí podat do 15 dnů po skončení termínu, v němž subjekt překročil stanovený limit a plátcem se stává prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat. Pokud to neudělá, je mu finanční úřad povinen ze zákona udělit pokutu 10 % ze všech příjmů za období, v němž měl být plátcem daně a nebyl.

Od 1. ledna 2010 se plátcem DPH stává každý český podnikatel, který poskytne nebo přijme službu od podnikatele registrovaného k DPH v jiném státu EU. Tedy bez ohledu na výši obratu (od 1 Kč).[7][8] Kromě toho zákon určuje speciální situace, za kterých je třeba okamžitě se k DPH registrovat. Firmy i podnikatelé se taktéž můžou stát dobrovolným plátcem DPH.[9]

V ČR existuje státem vedený Registr plátců DPH, kde si kdokoli může zjistit, zda je daný subjekt plátcem DPH či nikoli.[10]

Poplatník DPH

Daňový subjekt, který ze zákona hradí daň z předmětu svého zdanění.

Úprava DPH ze strany Evropské unie

Evropská unie vymezuje zboží a služby, které mohou (ale nemusí) být předmětem snížené sazby (či snížených sazeb) DPH, a stanovovala minimální výši základní sazby DPH (15 %) a minimální výši snížené sazby DPH (5 %). Dále stanovuje zboží a služby, které mohou být od DPH osvobozeny. Povinnost minimální sazby 15 % vypršela koncem roku 2015 a Evropská komise má v plánu ji obnovovat.[11][12]

V lednu 2013 byla základní sazba v členských státech EU v rozmezí 15 % (Lucembursko) až 27 % (Maďarsko). Všechny státy kromě Dánska také měly alespoň jednu sníženou sazbu. Od roku 2015 zvýšilo Lucembursko základní sazbu DPH na 17 %.[13]

Sazby DPH

Daň z přidané hodnoty v Česku je rozdělena do tří sazeb:

  • základní sazba DPH ve výši 21 %,
  • první snížená sazba DPH ve výši 15 %,
  • druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %.

Plátci DPH musí na svá uskutečněná zdanitelná plnění uplatňovat základní sazbu DPH, pokud zákon nestanoví jinak. Uplatňovat sníženou nebo druhou sníženou sazbu DPH mohou jen v případech vyjmenovaných v zákoně.

První sníženou sazbu se uplatňuje na teplo, chlad a zboží uvedené v příloze 3 zákona o DPH. Dani také podléhají služby uvedené v příloze 2, kam patří například služby fitcenter a posiloven a ubytovací služby. Od prosince 2016 platí první snížená sazba 15 % také pro stravovací služby a podávání nápojů. Patří sem veškeré restaurační, cateringové a ostatní stravovací služby a podávání nápojů – v příloze 2 uvedeny pod kódem 56.[14] Podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků má stále základní sazbu DPH.

U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v zákonu se uplatňuje první snížená sazba daně. Při dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu, která obsahují druhy zboží podléhající různým sazbám daně, se uplatní nejvyšší z těchto sazeb, čímž není dotčena možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu daně samostatně.

Druhá snížená sazba, platná od roku 2015, činí 10 %. Uplatníme ji na položky uvedené v příloze 3a) zákona o DPH. Této sazbě podléhají např. knihy, léky, nenahraditelná dětská výživa, suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.

Samovyměření daně

Samovyměření daně z přidané hodnoty je novým prvkem, který si vynutil přeshraniční obchod v rámci Evropské unie. Dovozce zboží a služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří daň na vstupu. Tu pak uplatní jako odpočet při vyúčtování s finančním úřadem. Minimální DPH v EU činí 5 % (dáno právem EU).

Režim přenesení daňové povinnosti

Tuzemské přenesení daňové povinnosti se týká nákupu zlata, pořízení nemovitostí, stavebních a montážních prací, dodávek mobilních telefonů, poskytování telekomunikačních služeb, prodeji herních konzolí, tabletů či notebooků.

Historie české sazby DPH
Obdobízákladní sazbasnížená sazbadruhá snížená sazba
1. 1. 1993–31. 12. 199423 %5 %–
1. 1. 1995–30. 4. 200422 %5 %–
1. 5. 2004–31. 12. 200719 %5 %–
1. 1. 2008–31. 12. 200919 %9 %–
1. 1. 2010–31. 12. 201120 %10 %–
1. 1. 2012–31. 12. 201220 %14 %–
1. 1. 2013–31. 12. 201421 %15 %–
1. 1. 2015–dosud21 %15 %10 %*

*Platí jen pro zboží uvedené v příslušné příloze zákona o DPH (příloha č. 3a k 1.1.2015), např. pro kojeneckou výživu, vybrané mlýnské výrobky, léky, knihy a hudebniny.

Reference
  1. DPH Státní rozpočet, Daňové příjmy - DPH, kurzy.cz
  2. HELGASON, Agnar Freyr. Unleashing the 'money machine': the domestic political foundations of VAT adoption. Socio-Economic Review. 2017, s. 797–813. DOI 10.1093/ser/mwx004. (anglicky)
  3. Les recettes fiscales [online]. Minister of the Economy, Industry and Employment (France), 30 October 2009 [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-02. (french)
  4. http://www.lidovky.cz/dane-kultura-a-konkurence-0y4-/ln_noviny.asp?c=A110318_000065_ln_noviny_sko&klic=241838&mes=110318_0%5B%5D
  5. Zákon o dani z přidané hodnoty - Část I. - Hlava 1 - Obecná ustanovení. business.center.cz [online]. [cit. 2017-05-17]. Dostupné online.
  6. Daň z přidané hodnoty (DPH). www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2017-05-17]. Dostupné online.
  7. Finanční správa : Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010[nedostupný zdroj]
  8. Poskytujete služby v rámci EU? Stáváte se plátcem DPH – Podnikatel.cz
  9. http://www.yourtaxes.cz/cz/danova-registrace
  10. Napovíme.cz [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (česky)
  11. P. Mach: EU už nebude požadovat minimální sazbu DPH 15 % | Svobodní
  12. EU To Extend Minimum 15 Percent VAT Rate
  13. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union
  14. Sazby DPH aktuálně - jakpodnikat.cz. www.jakpodnikat.cz [online]. [cit. 2017-05-19]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.