Alice Masaryková

Studovala na Střední soukromé škole dívčího spolku Minerva a v červenci 1898 maturovala na chlapeckém Akademickém gymnáziu. Poté jeden rok hospitovala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Studia však po roce zanechala, kvůli špatnému zraku, a protože postrádala společnost, duchovní rozměr a zároveň byla nespokojená, že nemůže pomáhat lidem.[3] Přešla na filozofickou fakultu a vystudovala filosofii, sociologii a historii na Karlově univerzitě v Praze, kde v roce 1903 promovala jako čtvrtá doktorka vůbec. Studia si prohloubila na univerzitách v Berlíně, Lipsku a Chicagu. Kvůli zahraničním politickým aktivitám jejího otce profesora Masaryka v průběhu první světové války byla v letech 1915–16 vyšetřována a vězněna.[4] Zatčena byla v říjnu 1915 v souvislosti tzv. knoflíkovou aférou. Následovalo obvinění ze spoluúčasti na ukrývání Masarykových písemností, z účasti na otcových protistátních aktivitách a z vlastizrady. Byla převezena do vídeňského vězení, kde byla podrobena sérii výslechů. Alice Masaryková později uvedla, že vyšetřovateli Markusi Premingerovi bylo v podstatě lhostejné, co mu na jeho otázky odpovídala. Vzpomínala také na to, že dr. Preminger mluvil v narážkách, jímž nerozuměla, a že ji o otci řekl mnoho nového. K jejímu uvěznění tedy pravděpodobně nedošlo kvůli jejím odbojovým aktivitám, ale jako součást strategie rakousko-uherských úřadů při procesu proti jejímu otci.[5] Propuštěna byla na nátlak amerického velvyslance ve Vídni.[6]

Po vzniku Československa se aktivně zúčastnila veřejného a politického života. V letech 1918–1919 byla poslankyní Revolučního národního shromáždění Republiky československé, kde ač Češka byla členkou slovenské parlamentní reprezentace (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Na mandát v parlamentu rezignovala v září 1919.[7][8] Vzhledem k tomu, že její matka a oficiální první dáma byla nemocná, fakticky vykonávala tuto roli Alice jako dcera prezidenta.[9]

V roce 1919 založila Československý červený kříž a 20 let byla jeho předsedkyní.[10] Za jejího působení vyvíjela tato organizace rozsáhlou zdravotnickou, charitativní a sociální činnost. Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství, založila i Českou ošetřovatelskou školu. Alice Masaryková jednak aktivně podporovala vzdělávání ošetřovatelek a financování školy, jednak svým postavením a angažovaností pomáhala zvyšovat prestiž školy i ošetřovatelské profese. Její zásluhou přijely do Prahy roku 1920 tři americké sestry, které pomáhaly vybudovat na vysoké úrovni ošetřovatelskou školu v Praze. První česká ošetřovatelská škola byla po mnoho let zdrojem dobře vzdělaných diplomovaných sester nejprve pro Všeobecnou nemocnici v Praze, později pro další zdravotnické služby v nemocniční i v komunitní péči na celém území republiky.

V roce 1919 založila první Vyšší sociální školu v ČSR, v níž se připravovali v jednoročním studiu sociální pracovnice a pracovníci pro práci v terénu. Postupně ji také absolvovala řada diplomovaných sester, které začaly samostatně pracovat v lidovýchově a později kolem r. 1929 v Ošetřovatelské a zdravotní službě v rodinách. Stály dobře připraveny pro ošetřování i sociální a výchovnou práci v čele poraden, návštěvní služby a dalších terénních služeb, které zřizoval především Československý červený kříž.

V roce 1921 se postarala o vznik českých odnoží britského hnutí křesťanské mládeže YMCA a YWCA.[10]

Po smrti své matky se Alice Masaryková věnovala vedení „prezidentské“ domácnosti svého otce, spolupracovala s Josipem Plečnikem na úpravách Hradu a jeho zahrad. S pražskou ošetřovatelskou školou byla spjata po celý život. Pravidelně se účastnila sjezdů absolventek, předávání diplomů a dalších významných událostí až do r. 1948, kdy byla nucena odejít do ústraní.

Po komunistickém převratu v Československu a nevyjasněné smrti svého bratra Jana Masaryka odešla koncem roku 1948 do emigrace a od roku 1950 žila v USA. Majetek v Československu jí byl po emigraci zabaven, včetně domu v Lánech, který nechala postavit pro Československý červený kříž. Se svými neteřemi Annou a Herbertou Masarykovými, které žily v Československu, byla stejně jako sestra Olga pouze v písemném kontaktu.[11]

Alice Garrigue Masaryková zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu ve svých 87 letech. Její urna byla v roce 1994 z iniciativy Českého červeného kříže převezena do vlasti a uložena do rodinného hrobu v Lánech.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Masaryková na slovenské Wikipedii.

• LOVČÍ, Radovan: Alice Gariggue Masaryková. Život ve stínu slavného otce. Praha: FF UK & Togga, 2007
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 443.
• SKILLING, Harold Gordon. Matka a dcera : Charlotta a Alice Masarykovy. Praha: Gender Studies, 2001. 159 s. ISBN 80-902367-9-0.
• STAŇKOVÁ, M.: Galerie historických osobností. Brno: IDV PZ, Brno, 2001
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 348–349.
• UHROVÁ, Eva: Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
• FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Alice Gariggue Masaryková, s. 34.
• MUSILOVÁ, Anna a Aksana PRATSKEVICH. Alice Masaryková. FUČÍKOVÁ, Renáta a Kateřina TUČKOVÁ. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020, s. 92-93. ISBN 978-80-242-6888-0.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alice Masaryková na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alice Masaryková
• Alice Masaryková v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• (česky) Týdeník Reflex – Causa Alice Masaryková Archivováno 8. 5. 2009 na Wayback Machine
• Pořad Českého rozhlasu Plus Život ve stínu velkého otce, obsahuje unikátní ukázky s hlasem Alice Masarykové, podrobně se zabývá peripetiemi pobytu Alice Masarykové v USA v letech druhé světové války a také málo známými okolnostmi její emigrace na podzim 1948
• Alice Masaryková Archivováno 2. 5. 2021 na Wayback Machine v databázi Albína.