Albertina Frederika Bádensko-Durlašská

Albertina se 2. září 1704 provdala za Kristiána Augusta Holštýnsko-Gottorpského, knížete z Eutinu.

V roce 1726 ovdověla a její nejstarší syn se stal panovníkem. O rok později zemřel bezdětný a Albertinin mladší syn Adolf Fridrich nastoupil na trůn. Adolf Fridrich byl nezletilý, ale bylo mu dovoleno vládnout "s matčinou podporou" a vedením. Albertina mu také dala své vlastní statky Stendorf, Mönch-Neversdorf a Lenzahn.

Přes svou babičku, Kristýnu Magdalenu Zweibrückenskou, sestru Karla X. Švédského, byla Albertina potomkem švédských králů. Její syn Adolf byl v roce 1743 zvolen dědicem švédského trůnu.

• Hedvika Žofie Augusta (9. října 1705 – 4. října 1764), od roku 1750 abatyše z Herfordu.
• Karel Augustus (26. listopadu 1706 – 31. května 1727), byl zasnoubený s velkokněžnou Alžbětou Petrovnou.
• Frederika Amálie (12. ledna 1708 – 19. ledna 1782), jeptiška v Quedlinburgu.
• Anna (3. února 1709 – 2. února 1758), manželka Viléma Sasko-Gothajského.
• Adolf I. Fridrich (14. května 1710 – 12. dubna 1771), v roce 1743 se stal švédským korunním princem, a v roce 1751 švédským králem.
• Fridrich August I. Oldenburský (20. září 1711 – 6. července 1785),
• Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská(24. října 1712 – 30. května 1760), manželka Kristiána Augusta Anhaltsko-Zerbstského a matka Kateřiny II. Veliké.
• Vilém Kristián (20. září 1716 – 26. června 1719)
• Fridrich Konrád (12. března 1718 – 1719)
• Jiří Ludvík (16. března 1719 – 7. září 1763)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margravine Albertina Frederica of Baden-Durlach na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albertina Bedřiška Bádensko-Durlašská na Wikimedia Commons