Roš ha-šana

Roš ha-šana (hebrejsky רֹאשׁ הַשָּׁנָה‎, doslova „hlava roku“)[1] je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, tj. podle gregoriánského kalendáře zhruba období září až října.[2] Tento den Mišna uvádí jako den, od něhož se počítají roky židovského kalendáře. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět.[3] Jedná se o první z Vysokých svátků (hebrejsky יָמִים נוֹרָאִים‎, Jamim nora'im, tj. „Dny bázně“, „Dny úcty“,[4] „Hrozné dny“[5]) a prvním dnem tzv. „Deseti dnů pokání“[3] (hebrejsky עֲשֶׂרֶת יְמֵי תְּשׁוּבָה‎, aseret jemej tšuva), jež jsou nejdůležitějšími dny v židovském roce.

Roš ha-šana
Oficiální názevhebrejsky: רֹאשׁ הַשָּׁנָה
Jiný názevžidovský Nový rok
Slavenýv judaismu, Židy; Samaritány
Druhžidovský
Význam a smyslPodle židovského kalendáře se jedná o Nový rok. Podle Bible připomíná stvoření světa. Začíná jím „Deset dní pokání,“ jež vyvrcholí ve svátek Jom kipur.
Začátekprvní den měsíce tišri
Konecprvní nebo druhý den měsíce tišri
Rok 2021západ slunce 6. září
Rok 2022západ slunce 25. září
Zvyky a tradiceModlení v synagoze, troubení na šofar. Sváteční jídlo s chalou. Jedí se symbolická jídla jako jablka namáčená do medu, rybí hlavy a granátová jablka. Druhý večer se pak jí nové ovoce. Nepracuje se.
Souvisí sJom kipur („Den smíření“)

Tóra zmiňuje svátek Roš ha-šana pod názvy:

  • Zichron tru'a (זִכְרוֹן תְּרוּעָה‎) – upamatování troubením:[6] Tento název odráží zvyk troubení na šofar.
  • Jom tru'a (יוֹם תְּרוּעָה‎) – Den troubení[7]

Dalším označením svátku je Jom ha-zikaron (יוֹם הַזִכָּרוֹן‎, Den vzpomínání; nezaměňovat se vzpomínkovým dnem na padlé vojáky, označovaným stejně).[1] Toto označení vychází z toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.[3] Rabínská literatura a liturgie sama, popisuje Roš ha-šana jako Jom ha-din (יוֹם הַדִּין‎, Den soudu).[1] Podle Talmudu jsou v tento den otevřeny tři knihy a celý svět je souzen. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (Sefer ha-chajim); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv. Knihy prostředních (bejnonim), kde mají až do svátku Jom kipur možnost napravit se a zvrátit osud.[8]

Tradice a zvyky
Med patří k tradičním pokrmům na Roš ha-šana.

Pro tento svátek platí stejná náboženská ustanovení jako pro ostatní svátky, tj. zákaz prací, které jsou zakázány i o šabatu, s výjimkou tzv. ochel nefeš, tedy činností souvisejících se základními potřebami člověka (je možné např. uvařit jídlo pro potřeby svátku, tj. musí být snědeno během svátku, nebo kouřit cigaretu zapálenou od ohně, který by zapálen ještě před svátkem aj.). Značná část obou dnů se stráví v modlitbách a sebezpytováním.[9]

Tradičním novoročním pozdravem je Šana tova (hebrejsky: Dobrý rok) nebo Šana tova u-metuka (Dobrý a sladký rok).

Významnost a závažnost dne je vyzdvižena bílou barvou, která v judaismu symbolizuje nevinnost a čistotu.[10] Bílou barvou je vyzdobena synagoga (parochet je z bílého hedvábí, damašku či sametu, obdobně jako pokrývka stolu na bimě) a chodí v ní oblečeni lidé (bílá kipa, bílý oděv).[10]

Troubení na šofar
Troubení na šofar

Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný šofar. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi Hospodinem a Izraelem na hoře Sinaj a měl by rovněž všechny probudit z „mravní malátnosti“.[3] V tradičních komunitách se na šofar troubí každé ráno již měsíc před začátkem měsíce tišri, tj. v měsíci elul[11]. Zvuk šófaru má probouzeným sdělit, že se blíží „Den soudu“. Pokud připadne některý ze dnů svátku na šabat, tak se na šofar netroubí.[12]

Tradiční pokrmy
Blahopřání, Rakousko, 1910

Aškenázskou tradicí je podávat jablko s medem, což má symbolizovat naději že příští rok bude „sladký jako med“.[13] Zvláštností je pak namáčení jablek či chaly do medu.[9] Podle místních zvyků jsou podávána různá symbolická jídla jako například pečená beraní hlava (může být i pouze vařený jazyk či smažený mozeček), jež symbolizuje vztyčenou hlavu a vůdcovství[14], nebo mrkev, jenž symbolizuje plodnost[15] či zlaté mince usnadňující život v průběhu roku. Jiný možný symbol plodnosti, ryba, se na stůl servíruje rovněž s hlavou. Chala, která se jindy připravuje jako pletená, je o tomto svátku kulatá, což symbolizuje opakování se roku. Do těsta chaly se mohou k zvýraznění této symboliky přimíchat kulaté rozinky, které navíc zvýrazní sladkost. Mezi jiné svátečním sladkosti patří medový koláč, teiglach (noky vařené v medu) a jablečný závin[16]. Také je zvykem sníst granátové jablko, protože to má údajně 613 semínek a stejný počet přikázání obsahuje Tóra.

V druhý den svátku by součástí večerní hostiny mělo být ovoce, které dotyčný ten rok ještě nejedl; důvodem je odvrácení pochybnosti, zda je třeba pro druhý den říct požehnání šehechejanu.[17] Rovněž má takto vyniknout jedinečnost svátku.[18] Během svátku by se neměly jíst ořechy (hebrejsky: אֱגוֹז‎, egoz, 1+3+6+7=17), jelikož číselná hodnota tohoto slova je podobná číselné hodnotě slova hřích (hebrejsky: חֵטְא‎, chet, 8+9+1=18).[19] Aby člověka v novém roce nepotkalo nic zlého, je zvykem vyhýbat se hořkým a kyselým jídlům a pochutinám. Rovněž je zvykem tmavé potraviny nahradit světlými – například místo černé kávy se uvaří zelený nebo mátový čaj, místo lilku se připraví dýně, místo černých oliv se použijí olivy zelené, místo modrých makových semen se k posypání těsta před pečením použijí maková semena bílá či světlá sezamová semínka, místo makové náplně se udělá náplň tvarohová apod.

Tašlich

V první den svátku se po odpolední bohoslužbě (mincha)[20] koná obřad tašlich (hebrejsky: תשליך, doslova „odhodíš“).[9] Při něm se lidé shromáždí u vody, kde žijí ryby (řeka, rybník nebo moře), do nichž po odříkání veršů proroka Micheáše, symbolicky v podobě drobků chleba odhodí své hříchy.[21] Zajímavostí je, že tento zvyk se datuje až do období středověku.[21]

Období

Roš ha-šana trvá první dva dny hebrejského měsíce tišri a to dokonce i v Izraeli, kde většina svátků trvá jen jeden den. Důvod je ten, že ve starověku vždy trvalo určitou dobu, než bylo možné potvrdit, že skutečně nastal mo'ed (přesně stanovený čas). Roš chodeš se ustanovoval v Jeruzalémě a z něj pak bylo oznamováno do diaspory, kdy začíná. Proto jsou biblické svátky v diaspoře vždy o den delší. Roš ha-šana je jediný svátek stanovený na první den měsíce, takže pochybnost o přesném datu byla i v samotném Jeruzalémě; proto bylo ustanoveno, aby trval dva dny, stejně jako v diaspoře.[22] Tyto dva dny jsou nazývány „jedním dlouhým dnem“, aramejsky joma arichta (יומא אריכתא).

Podle některých názorů byl Roš ha-šana v Erec Jisra'el slaven pouze po jeden den až do konce 13. století.[23] Některé komunity hlásící se k reformnímu judaismu vážně slaví pouze jeden den, zatímco ostatní slaví dny dva. Ortodoxní a konzervativní judaismus slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první (respektive druhý) den prvního měsíce tišri.

Roš ha-šana začíná 162 dní po prvním dni svátku Pesach. V současnosti nemůže být Roš ha-šana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5. září, tak jako se to stalo v roce 1889 a znovu v roce 2013. Naposledy k tomu dojde v r. 2089, potom bude kvůli narůstajícímu rozdílu mezi židovským a gregoriánským kalendářem nejčasnější možný termín pro Roš ha-šana 6. září. Roš ha-šana dále nemůže v současné době být později než je 5. října, jak se stalo v roce 1967 a znovu se stane v roce 2043. V roce 2214 připadne Roš ha-šana poprvé na 6. října.

Metoda výpočtu hebrejského kalendáře zavedená Hilelem II. je nastavena tak, aby první den Roš ha-šana nikdy nepřipadl na středu, pátek ani neděli.

Následující tabulka zobrazuje rozmístění svátku Roš ha-šana v gregoriánském kalendáři:

židovský rok začátek (při západu slunce)[24]
5770 18. září 2009
5771 8. září 2010
5772 28. září 2011
5773 16. září 2012
5774 4. září 2013
5775 24. září 2014
5776 13. září 2015
5777 2. října 2016
5778 20. září 2017
5779 9. září 2018
5780 29. září 2019
5781 18. září 2020
5782 6. září 2021
5783 25. září 2022

Odkazy

Reference
  1. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. S. 163. Dále jen: Judaismus od A do Z.
  2. SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7. S. 158. Dále jen: Kdo jsou Židé?.
  3. PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. S. 116–117.
  4. Kdo jsou Židé? S. 159
  5. Judaismus od A do Z. S. 191
  6. Lv 23, 24 (Kral, ČEP)
  7. Nu 29, 1 (Kral, ČEP)
  8. Roš ha-šana 16b
  9. Judaismus od A do Z. S. 164
  10. Kdo jsou Židé? S. 160
  11. NOSEK, Bedřich; DAMOHORSKÁ, Pavla. Úvod do synagogální liturgie. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0986-7. S. 117. Dále jen Nosek, Damohorská.
  12. Orach chajim 588:5
  13. Orach chajim, Rama 583:1
  14. Dt 28, 13 (Kral, ČEP)
  15. Orach chajim 583:2
  16. RODENOVÁ, Claudia. Kniha o židovské kuchyni. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-686-7. S. 42.
  17. Orach chajim 600:2
  18. Kdo jsou Židé? S. 162
  19. Orach chajim, Rama 583:2
  20. Orach chajim, Rama 583:2, Be'er hetev
  21. Judaismus od A do Z. S. 225
  22. Mišna Roš ha-šana 4:4, Orach chajim 601:2, Magen Avraham
  23. Rav David Bar-Hayim. Rosh HaShanna One day or Two? [online]. Machon Shilo [cit. 2008-09-25]. Includes link for Audio Shiur in English. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-20.
  24. erev Roš ha-šana

Literatura
  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Machzor Ateret Jisra'el – Modlitební kniha pro Roš ha-šana s paralelním českým překladem a komentářem. Nosach Aškenaz. Praha: Bergman, 2010. 590 s. ISBN 978-80-904207-6-2.
  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina, a kol. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.
  • SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha: Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.