Elul

Elul (hebrejsky: אֱלוּל‎; z akkadského elūlu) je dvanáctý měsíc občanského a šestý měsíc biblického židovského kalendáře. Jedná se o letní měsíc, který má 29 dní. Podle gregoriánského kalendáře připadá elul obvykle na srpen–září. Název měsíce se v Bibli nevyskytuje.

◄ av (měsíc) elul (אֱלוּל‎) tišri ►
Po celý měsíc se v synagoze troubí na šofar. Po celý měsíc se v synagoze troubí na šofar.
Pořadí měsíce:	6.
Počet dní:	29
Roční období:	léto
Gregoriánský ekvivalent:	srpen–září

Měsíc elul je čas pokání a příprav na vysoké svátky – Roš ha-šana a Jom kipur. V aramejštině (jazyku, jímž mluvili Židé v dobách, kdy byla dána měsícům jména), znamená slovo „elul“ „hledání.“ V hebrejštině je elul zkratka, jež sestává z „Ani le-dodi ve-dodi li“ (Já jsem mého milého a můj milý je můj),[1] což symbolizuje návrat Izraele k Bohu.

Během měsíce elul je několik změn v liturgii, které směřují k Vysokým svátkům. Každé ráno po skončení ranní modlitby se troubí na šofar (mimo šabat), počínaje Roš chodeš elul (prvním dnem měsíce). Troubení na šofar slouží jako vyburcování člověka z letargie a nutí ho zamyslet se nad uplynulým rokem a připravuje jej na pokání. Součástí této přípravy jsou dary potřebným a prosby o odpuštění. Každý den až do Sukot se kromě žalmu pro daný den v týdnu recituje žalm 27.

Kromě troubení na šofar je v průběhu měsíce elul dalším zvykem recitovat slichot (speciální kajícné modlitby). Buď každé ráno před samotnou ranní bohoslužbou (šacharit) během týdne před poslední středou před Roš ha-šana (aškenázská tradice) nebo po celý měsíc elul (sefardská tradice). V recitaci slichot se po Roš ha-šana pokračuje až do Jom kipur.

Mnozí Židé také navštěvují hroby svých milovaných, během tohoto měsíce, aby vzpomněli a uctili ty v naší minulosti, kdo nás inspirovali k plnohodnotnějšímu životu v budoucnosti. Další společenský zvyk je začít nebo ukončit všechny dopisy psané v měsíci elul s přáním, aby měl adresát dobrý rok.