Železniční trať Choceň–Litomyšl

Železniční trať Choceň–Litomyšl (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 018) je jednokolejná regionální dráha z Chocně přes Vysoké Mýto do Litomyšle.

Choceň–Litomyšl

Železniční stanice v Litomyšli s motorovou jednotkou řady 814
StátČesko Česko
Číslo018
Provozovatel dráhySpráva železnic
DopravceČeské dráhy, ČD Cargo aj.
Datum otevření1882
Technické informace
Počet stanic19
Délka23,7 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3 (Vysoké Mýto – Litomyšl C2)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon15 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost60 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Choceň
trať do Týniště nad Orlicí
trať do Prahy
2,616 Dvořisko
4,849 Slatina u Vysokého Mýta
Loučná
7,809 Vysoké Mýto
8,660 Vysoké Mýto město
11,985 Džbánov
14,304 Hrušová
15,241 Cerekvice nad Loučnou
Loučná
16,380 Cerekvice nad Loučnou zastávka
18,801 Řídký
19,742 Tržek
21,383 Litomyšl-Nedošín
Loučná
22,542 Litomyšl zastávka
23,744 Litomyšl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nádraží v Litomyšli a trať na historické pohlednici z konce 19. století

Plány a iniciace stavby

Myšlenku vybudování železniční dráhy vedoucí přes Vysoké Mýto od počátku podporoval místní cukrovar už v roce 1868. Roku 1869 byl pak ve Vysokém Mýtě zřízen stálý obecní výbor pro získání železničního přípoje. Myšlenka se však nesetkávala s podporou, samotné město bylo ochotno přispět nejvyšší částkou 10 000 zlatých a celé úsilí bylo koordinováno s paralelně vzniklými výbory v Litomyšli a Poličce. V roce 1870 byla koncesována Rakouské severozápadní dráze trať z Hlinska přes Litomyšl do Ústí nad Orlicí, k jejíž stavbě ale pro velký rozpočtový náklad nikdy nedošlo.

Již v roce 1875 nechalo představenstvo obce Vysoké Mýto od firmy Hügel & Sager pořídit generální projekt trati Choceň – Litomyšl. O čtyři roky později pak došlo ke spojení výborů Litomyšle a Vysokého Mýta, které vyústilo ke zdárnému jednání se Společností státní dráhy.

Roku 1881 začala stavba samotné trati, k té přispělo město Vysoké Mýto příspěvkem 12 000 zlatých a odstoupením obecních pozemků. Vysokomýtský cukrovar přispěl částkou 25 000 a cerekvický 15 000 zlatými. Litomyšl musela pak složit 20 000 zlatých a věnovat zdarma pozemky na nádraží. Stavba byla svěřena podnikateli Houdkovi z Chocně, tehdejšímu zámožnému staviteli a starostovi města.[1]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21. srpna 1881 daný ku stavbě a užívání místních železnic (kromě jiných) z Chocně do Litomyšle propůjčoval koncesi priv. rakouské železnici státní. Společnost jest povinna stavbu železnic do konce roku 1882 dokonati, obecnou jízdu po nich zavésti a po všechen čas koncese nepřerušeně po nich jezditi.[2]

Slavnostní zahájení provozu se konalo v neděli 22. října 1882. Akci přihlíželo velké množství obyvatelstva.[1] Dráhu vlastnila Rakouská společnost státní dráhy od října 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. V roce 1958 byla provedena změna zaústění koleje do nádraží Choceň.

Po roce 2000

Zastávka Vysoké Mýto město

Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí vede v souběhu se silnicí I/35, což v kombinaci s nižší rychlostí vedlo ke snahám o zastavení osobní dopravy.

Po roce 2000 přibývaly spoje v kratším úseku Choceň – Vysoké Mýto, litomyšlský úsek stagnoval; po roce 2010 objednával Pardubický kraj přes 20 párů spojů do Vysokého Mýta, současné však v rámci tzv. optimalizace dopravy prosazoval zastavení osobní dopravy do Litomyšle. Proti tomu se zvedly občanské protesty, zejména petice organizovaná stranou Věci veřejné.[3] Na dalších jednáních zástupci kraje záměr zmírnili a prosadili mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí omezení z deseti párů vlaků na pět (zbytek nahrazen autobusy) a petice označili za „zbytečné“.[4]

Stanice na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Slatina-Šnakov, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto zast., Džbánov, Česká Hrušová, Cerekvice-Č. Hruš., Cerekvice, Řídky, Tržek, Nedošín, Litomyšl.

Provoz na trati

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
19009 Choceň – Litomyšl4 Os
1921 léto14 Choceň – Litomyšl5 Os + 1 Sm
1928/29 zima4 Choceň – Litomyšl5 Os + 4 N Choceň – Vysoké Mýto,
5 Os + 2 N Vysoké Mýto - Litomyšl
1937/38 zima15 Choceň – Litomyšl11 Os
1944/45501d Choceň – Litomyšl8 Os
1945/461k Choceň – Litomyšl9 Os
1959/601k Choceň – Litomyšl11 Os
1988/89016 Choceň – Litomyšl10 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2002/03018 Choceň – Litomyšl15 Os Choceň – Vysoké Mýto,
11 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2013/14018 Choceň – Litomyšl22 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2015/16018 Choceň – Litomyšl21 Os Choceň – Vysoké Mýto,
6 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

V Chocni navazují tratě:

Stanice a zastávky

Reference

  1. 120 let místní dráhy. [s.l.]: [s.n.], 2002. 64 s.
  2. List povolení č. 107/1881 Sb. ze dne 21. srpna 1881
  3. Názory čtenářů na rušení vlakových spojů Svitavský deník, 1. 4. 2011.
  4. Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Orlický deník, 19. 5. 2011.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.