Slatina (okres Ústí nad Orlicí)

Obec Slatina (německy Slatina; (stare) Platisch )[3] se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba 3 km severně od Vysokého Mýta. Žije zde 459[1] obyvatel.

Slatina
Kostel sv. Petra a Pavla
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0534 580945
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVysoké Mýto
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°58′43″ s. š., 16°9′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel459 (2022)[1]
Rozloha4,29 km²
Katastrální územíSlatina u Vysokého Mýta
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ566 01
Počet domů146 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Slatina
566 01 Vysoké Mýto
[email protected]
StarostkaVěra Kadrmasová
Oficiální web: www.ou-slatina.cz
Slatina
Další údaje
Kód obce580945
Kód části obce149683
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slatina u Vysokého Mýta je také název katastrálního území o rozloze 4,29 km2.[4]

Poloha

Slatina se rozkládá v severní části Svitavské pahorkatiny, v ploché krajině při potoce Slatinka, drobném pravém přítoku řeky Loučné. Nejvyšší bod obce představuje na jejím jižním pomezí Bučkův kopec, 315 metrů nad mořem, a nejnižším bodem je na severozápadě vyústění Slatinského potoka do řeky Loučné, 257 m n. m. Celá obec zabírá 429 ha plochy, z níž většinu tvoří zemědělská půda.

Doprava

Na jižní straně obce prochází regionální železniční trať Choceň - Litomyšl se zastávkou Slatina u Vysokého Mýta. Severním směrem je asi 1,5 km vzdálená vlaková zastávka Sruby na páteřní celostátní trati Praha - Česká Třebová. Obcí prochází i autobusová doprava z Vysokého Mýta do Chocně a zpět. V obci není obchod, ale díky těmto spojům má Slatina vynikající dopravní obslužnost mimo jiné i do pověřené obce III stupně, Vysokého Mýta.

Historie obce

Nejstarší stopy lidského osídlení jsou na území Slatiny doloženy několika archeologickými nálezy. První písemné prameny z 12. století dokládají, že v těsném sousedství končila oblast držená klášterem premonstrátů z Litomyšle. Slatina leží na jedné z cest pronikání osadníků od Loučné k Tiché Orlici na Choceňsko. Prvním historicky doloženým majitelem Slatiny byl v roce 1363 kanovník litomyšlské biskupské kapituly Jan z Duban. V dalších stoletích Slatina často měnila své majitele. Podrobnější popis Slatiny pochází z r. 1610, je obsažen ve smlouvě o rozdělení majetku Hertvíka Zejdlice. Roku 1849 byla obci přiznána samostatnost, o jejím hospodaření se mnoho zpráv nedochovalo. Rok 1989 přinesl Slatině ztrátu postavení samostatné obce a byla připojena s dalšími vesnicemi k Vysokému Mýtu. O rok později však získala obec svou samostatnost zpět. V r. 2004 obecní úřad Slatina vydal knihu s názvem Slatina, kde se o historii obce lze dočíst více. Ve stejném roce byl také parlamentní heraldickou komisí schválen obecní znak a prapor.

Současnost

V obci je vybudován vodovod, plynovod i kanalizační síť svedená do čistírny odpadních vod.

Ve Slatině se nachází Hostinec u Stratílků se sálem pro 150 lidí, kde se každoročně konají tradiční plesy a dětské maškarní karnevaly, které pořádají „Slatinské maminy“.

Spolky

V obci působí tři spolky:

  • Hasičský sbor který byl založen 1. října 1886 – hasiči pořádají tradiční plesy, účastní se soutěží a pomáhají při různých preventivních kontrolách, povodních, kulturních akcích atd.
  • Český svaz chovatelů byl založen v roce 1983 – chovatelé pořádají každoročně velmi úspěšné místní i okresní výstavy drobného hospodářského zvířectva, které navštíví v průměru 1200 návštěvníků. Na těchto výstavách probíhají jako doprovodný program výstavy modelů a výstavy historických stabilních motorů a techniky.
  • Myslivecký spolek který ve Slatině působí od roku 1945, se v roce 1980 sloučil a přejmenoval na Myslivecké sdružení Krylov – mimo svých mysliveckých povinností pořádají závody ve střeleckém parkuru a při té příležitosti i velmi oblíbené zvěřinové hody.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Petra a Pavla, zdaleka viditelná dominanta obce. Jeho historie a první písemná zpráva sahá až do roku 1349. V kostele se slouží mše svaté a nyní[kdy?] zde proběhl 1. Svatováclavský koncert, na kterém zazpívala sopranistka Jana Heryánová.
  • Dub letní, památný strom jižně od obce, na severním úbočí Bučkova kopce (49°58′15″ s. š., 16°10′4″ v. d.)

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Antonín Profous: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny. Bd. I.-III., Česká akademie věd a umění, Praha
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2012-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.