Železná Ruda
Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Město se nachází na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.
Železná Ruda | |
---|---|
Klostermannovo náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0322 557528 |
Pověřená obec | Nýrsko |
Obec s rozšířenou působností | Klatovy |
Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°8′15″ s. š., 13°14′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 573 (2022)[1] |
Rozloha | 79,76 km² |
Nadmořská výška | cca 820 m n. m. |
PSČ | 340 04 |
Počet domů | 618 (2021)[2] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Klostermannovo nám. 26 340 04 Železná Ruda [email protected] |
Starosta | Ing. Filip Smola |
Oficiální web: www | |
Železná Ruda | |
Další údaje | |
Kód obce | 557528 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nachází se v těsném sousedství (přibližně 2,5 km) Bavorské Železné Rudy (německy Bayerisch Eisenstein), 80 km od krajského města Plzeň, 38 km od okresního města Klatovy, 25 km od města Nýrsko a 31 km od města Sušice. Svoje jméno Železná Ruda získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu.
Místní části
- Alžbětín
- Debrník
- Hojsova Stráž
- Pancíř
- Špičák
- Železná Ruda
Územní příslušnost
- k 1. lednu 1948 patřila obec Městys Železná Ruda ( úřední název ) a osada Debrník do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad, železniční stanice a nákladiště Železná Ruda, stanice sboru národní bezpečnosti Městys Železná Ruda. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Městys Železná Ruda bylo k 22. květnu 1947 sečteno 1322 přítomných obyvatel.[3][4]
- k 1. únoru 1949 patřila obec Železná Ruda Městys ( úřední název ) a části obce: 1. Železná Ruda Městys I., 2. Železná Ruda Městys II.,[5] 3. Debrník[5][6] do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[6][7]
- v r. 1949 byl stanoven nový úřední název obce : Železná Ruda[5]
- k 1. lednu 1950 měla obec Železná Ruda matriční úřad při místním národním výboru. Do matriční obvodu Železná Ruda patřily obce : 1. Železná Ruda, 2. Hamry, 3. Hojsova Stráž, 4. Špičák.[8]
- k 16. únoru 1952 byla z matričního obvodu Nýrsko vyňata obec Zadní Chalupy, t.č. část obce Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Železná Ruda[9]
- k 1. červenci 1952 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II.[10]
- k 1. lednu 1955 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II., osada Debrník uvedena jako zaniklá[11]
- k 1. červenci 1960 patřila obec Železná Ruda do okresu Klatovy, kraj Západočeský. Obec Železná Ruda měla tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II. - Alžbětín[12][13]
- k 1. červenci 1960 byla z matričního obvodu Železná Ruda vyňata obec Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Dešenice[12][13][14]
- k 1. červenci 1975 mělo město Železná Ruda tyto části : 1. Alžbětín ( původní název Železná Ruda II. - Alžbětín, používaný od 1. července 1960 do 30. června 1975 byl zrušen[12] ), 2. Špičák ( bývalá osada Pancíř byla od 1. července 1960 místní částí obce Špičák[12] ), 3. Železná Ruda ( původní název Železná Ruda I., používaný od 1. ledna 1950 do 30. června 1975 byl zrušen ).[5][8][12][13][15]
Změny názvu katastrálního území[16]
- do r. 1949 Městys Železná Ruda I.
- od r. 1949 Železná Ruda I.
- od r. 1998 Železná Ruda
Integrace okolních obcí do města
Pamětihodnosti
V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero a hora Špičák. U hřbitova na jižním okraji města je chráněné stromořadí Alej u hřbitova.
Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy (s dvojitou kopulí), kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny atd. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů a disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím.
Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1747 m) v Česku. Skrze vlakové nádraží v Alžbětíně prochází státní hranice.
Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V této budově s číslem popisným 1 se v roce 1892 narodil český vědec, pedagog a spisovatel prof. dr. Julius Miloš Komárek. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek.
Ekonomika
Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby.
V nadmořské výšce 865 až 1202 m n. m. na jihovýchodním svahu Špičáku se nachází lyžařský areál s 9 sjezdařskými tratěmi různé obtížnosti. Další sjezdovky se nacházejí na sousedním Pancíři (1214 m), kam vede sedačková lanová dráha Špičák – Pancíř.
Město je napojeno na železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín, na území města se nachází 5 železničních stanic a zastávek a to : Hojsová Stráž-Brčálník, Špičák, Železná Ruda město, Železná Ruda centrum a Železná Ruda-Alžbětín. Několikrát denně zde jezdí přímý vlak z Prahy a osobní vlaky do Klatov zhruba ve dvouhodinových intervalech a také vlaky do Plattlingu.[17] Prochází zde rovněž silnice I/27 spojující město s krajským městem Plzeň.
Železnorudsko rovněž nabízí desítky kilometrů rolbou upravovaných běžkařských tratí.
Osobnosti
- Martin Jakš (* 1986), reprezentant v běhu na lyžích
- Herbert Lom (1917–2012), herec[18]
- Evžen Kůs (* 1954), zoolog
- Marek Ztracený (* 1985), zpěvák
- Julius Miloš Komárek (1892–1955) učitel, vědec, spisovatel
- Jan Kučera (dirigent)
Galerie
- letecký pohled
- Kaplička sv. Anny
- Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82
- Středem budovy Nádraží Železná Ruda-Alžbětín prohází státní hranice s Německem
- Hotel na Hofmankách
- Přírodní rezervace Prameniště
- Čertovo jezero
- Černé jezero
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Dekret prezidenta republiky číslo 121. ze dne 27. října 1945 o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory. Praha: [s.n.] S. částka 52., dne 13. listopadu 1945.
- Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 58, položka 26, strana 166., 243.
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.. Praha: [s.n.]
- Seznam obcí v republice Československé k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 39., 148. a 259.
- Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 s účinností k 1. únoru 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.
- Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950 podle vyhl. ministerstva vnitra č. 1225/1949 Ú.l.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 23., položka 16.
- Úřední věstník ze dne 16. února 1952, částka 20, sloučení obce Zadní Chalupy do obce Hamry. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
- Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 35.
- Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 97., 563.
- Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 72.
- Zákon číslo 36 / 1960 Sb. o územním členění státu ze dne 9. dubna 1960, účinnost od 11. dubna 1960, částka 15 / 1960. Praha: [s.n.] S. par. číslo 17.
- Statistický lexikon obcí ČSSR k 1. lednu 1965. Praha: Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, Ministerstvo vnitra S. 159, položka 41.
- Úřední věstník číslo 9 / 1976 ze dne 14. května 1976, částka 3 / 1976, změny obcí a matričních obvodů k 1. červenci 1975. Praha: Ministerstvo vnitra ČSR
- Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. řádek 14.675 a 14.676.
- Jízdní řád [online]. Správa Železnic [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. (česky)
- Herec Herbert Lom a šlechta rodu Kuchačevich ze Schluderpacheru, abcHistory.cz, 9. 2. 2016
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Eisenštein v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Ruda (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Galerie Železná Ruda na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Železná Ruda na Wikimedia Commons
- Železná Ruda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Železná Ruda na Šumava.net
- Ski areál Špičák
- Hasiči města Železná Ruda
- Hojsova Stráž
- Železná Ruda - Turistické informace
- Železná Ruda se mění - Proměna centra Železné Rudy
- Římskokatolická farnost Železná Ruda