Pancíř (Šumava)

Pancíř je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou.

Pancíř
Horská chata Pancíř

Vrchol1214 m n. m.
Prominence61 m ↓ Tomandlův křížek
Izolace2,4 km → Můstek
SeznamyTisícovky v Česku #107
Poznámkana vrcholu chata s rozhlednou
Poloha
StátČesko Česko
PohoříŠumava / Železnorudská hornatina / Pancířský hřbet / Můstecký hřbet
Souřadnice49°10′42″ s. š., 13°15′14″ v. d.
Pancíř
Horninasvor s vložkou žulových porfyrů
PovodíLabe (Úhlava, Otava), Dunaj (Řezná)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přístup

Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici.

Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř, která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.

Geologie a geomorfologie

Vrchol Pancíře vystupuje na jihovýchodním konci plochého strukturního Pancířského hřbetu. Je tvořen vložkou žulových porfyrů v jemnozrnných svorech a svorových rulách moldanubika. Na jeho svazích jsou četné rozptýlené sutě a menší skalní výchozy.

Vodstvo

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí. Na jeho jizápadním svahu pramení řeka Úhlava a na jihovýchodní řeka Řezná. Severně od Pancíře, na jihozápadním svahu Jedlové, pramení řeka Křemelná.

Klimatické podmínky

Podle měření z let 19271950, zde průměrná roční teplota dosahuje 3,8 °C,[1] teplotní maximum bylo 31,0 °C a teplotní minimum -31,2 °C. Je zde tedy nepatrně tepleji než na o 100–150 m níže položených planinách na horním povodí Vltavy a Otavy. Průměrný roční úhrn srážek z totalizátoru zde byl v letech 19571976 naměřen 1289 mm, což v rámci Šumavy patří k vyšším hodnotám (na meteorologické stanici Churáňov je to za období 19561995 1066 mm).

Vegetace

Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.