Švýcarské vzdušné síly

Švýcarské vzdušné síly (francouzsky Forces aériennes suisses, italsky Forze aeree svizzere, německy Schweizer Luftwaffe, rétorománsky Aviatica militara svizra) jsou součást švýcarských ozbrojených sil. Ač bylo švýcarské letectvo zřízeno již 31. července 1914, z celku ozbrojených sil se vydělilo až v roce 1936.

Švýcarské vzdušné síly
ZeměŠvýcarsko Švýcarsko
Vznik31. července 1914 (jako součást armády)
14. října 1936 (nezávislá složka ozbrojených sil)
Typletectvo
PosádkaDübendorf (stanoviště velitelství)
Velitelésborový velitel Berhard "Beni" Müller
Nadřazené jednotky Švýcarská armáda
Účast
MiseKFOR[1]
Insignie
Znak
Letouny
StíhacíF/A-18 Hornet
F-5 Tiger II
CvičnéPilatus PC-7
Pilatus PC-9
Pilatus PC-21
TransportníPilatus PC-6
BezpilotníADS-95 Ranger
Vrtulníky
VíceúčelovéEurocopter Cougar
Eurocopter Super Puma
Eurocopter EC 635

Druhá světová válka

Švýcarský Messerschmitt Bf 109E-3 dochovaný v leteckém muzeu v Dübendorfu
Proudový útočný letoun švýcarské konstrukce FFA P-16

Během druhé světové války Švýcarské letectvo bránilo vzdušný prostor země proti vniknutí letadel jak ze zemí Osy, tak Spojenců. Provozovalo k tomu účelu letouny zakoupené v zahraničí i domácích konstrukcí. Ve Francii se podařilo získat stíhací letouny Morane-Saulnier MS.406 a z Německa stíhací letouny Messerschmitt Bf 109. Jelikož však bylo obtížné získat dostatek kvalitních letounů pro vlastní obranu, byly vyvinuty domácí stíhací letouny FFA D-3801, FFA D-3802 a FFA D-3803, jež byly odvozeny od francouzských MS.406. Pro ně dokonce vznikla zcela přepracovaná verze motoru Hispano HS12Y z původních MS.406, jejíž výkon byl zvýšen z 850 na 1 500 HP.[2] Vznikl také bombardovací letoun FFA C-3604. Ještě po válce vývoj vlastních konstrukcí pokračoval a vznikly proudové typy FFA N-20 a FFA P-16, které ale nebyly vyráběny sériově.

Současnost

Podle článku švýcarského časopisu FACTS se švýcarské letectvo udržuje v pohotovosti jen během pracovních hodin mimo víkendy. Jeho činitelé totiž prohlásili, že kvůli finančním limitacím bude doba pohotovosti omezena.[3] Potíže s obranou leteckého prostoru Švýcarska naznačuje už malá rozloha státu. Maximální vzdálenost mezi jejími nejvzdálenějšími body totiž nepřesahuje 348 km, přičemž tuto vzdálenost lze překonat civilním letadlem za pouhých 20 minut. Dále je to také švýcarská neutralita, která minimalizuje možnost nasazení švýcarských leteckých sil mimo hranice Švýcarska.

Hlavní obranu švýcarského vzdušného prostoru zajišťují perutě číslo 11, 17 a 18 vyzbrojené 33 letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet (původně bylo zakoupeno 34 letadel, ale jedno havarovalo) a také 54 zbývajících Northrop F-5 Freedom Fighter (přičemž jich bylo původně zakoupeno 110). V roce 2010 měla začít modernizace vzdušně obrany, počínaje vyřazením tří perutí letounů F-5 (Patrouille Suisse, 8., 19.) a jejich nahrazením novými letouny (NFK, „Neues Kampfflugzeug“).[4] Současně od roku 2008 započala obměna 60 vrtulníků Aérospatiale Alouette III, které jsou nahrazeny typem Eurocopter EC 635.

Obnova stíhacích letadel měla být zahájena nákupem 22 stíhaček JAS-39E Gripen za 2,6 miliardy euro od roku 2018.  V meziobdobí roků 2016–2020 švýcarské letectvo plánovalo pronájem jedenácti letadel Gripen verze C/D. Stejně jako při nákupu letadel F/A-18 koncem 90. let 20. století, i nyní se očekával nesouhlas ze strany švýcarských socialistů, protivojenských skupin a skupin zelených. V referendu konaném v roce 2014 byl skutečně nákup a pronájem švédských stíhaček odmítnut.[5]

Švýcarsko v roce 2017 spustilo nové výběrové řízení na nákup stíhacích letadel. Vláda v listopadu 2017 pověřila Ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu výběrem 30 až 40 nových stíhacích letounů. Pro výběr byly osloveny společnosti Airbus, Boeing, Lockheed Martin, francouzský Dassault  a švédský Saab.

Koncem září roku 2020 (27. 9. 2020) se uskutečnilo referendum o nákupu nových stíhacích letadel. Těsnou většinou 50,1 % hlasujících tak byl schválen záměr na modernizaci švýcarského letectva. Vláda tak mohla zahájit jednání s výrobci o nákupu nových letadel v celkové hodnotě 6 miliard švýcarských franků. Švýcarské ministerstvo obrany nyní pokračuje v hodnocení čtyř typů letadel, a to od amerických společností Lockheed Martin (víceúčelového bojového letounu F-35 Lightning II) a Boeing (stíhacího bombardéru F/A-18E/F Super Hornet), dále od francouzské společnosti Dassault (víceúčelového stíhacího letounu Rafale) a od evropského holdingu Eurofighter GmbH (víceúčelového bojového letounu Typhoon).[6] 30. června 2021 švýcarská vláda doporučila Spolkovému shromáždění aby schválilo nákup 36 strojů F-35A, jako z předložených nabídek cenově nejvýhodnější a nejlépe vyhovující zajištění budoucích potřeb obrany země.[7]

Střežení vzdušného prostoru

Střežení vzdušného prostoru je jednou z hlavních aktivit švýcarského letectva v době míru. Vzdušné síly rozlišují dva druhy misí: „live“ (pozorování, identifikace) a „hot“ (intervence).

Rok „Live Mission“ „Hot Mission“ Pozn.
200634222[8]
200729523[9]
200830823
20092949
201024622
201135012
201220710
20132029
201427715
201527637
201633726[10]
201729236[10]
2018245ca 20[11]
201927018[12]
202029015[13]

[14][15][16]

Letecké základny

Základny švýcarského letectva

Švýcarské letectvo má k dispozici celkem devět základen, z nichž nejdůležitější je Payerne v kantonu Vaud. Dalšími pak jsou základna pro vrtulníky v Alpinachu, záložní základna v Buochsu, zbývající základny se nacházejí v Bernu (VIP only), Dübendorfu, Emmenu, Meiringenu, Sionu a Locarnu, Lodrino. Základna v Mollis byla zavřena v lednu 2007, také v Alpinachu se plánuje početní redukce.

  • Payerne (LSMP)
  • Sion (LSMS)
  • Emmen (LSME)
  • Meiringen (LSMM)
  • Alpnach (LSMA)
  • Buochs (LSMU)
  • Dübendorf (LSMD)
  • Lodrino (LSML)
  • Locarno (LSMO)
  • Bern (LSZB), VIP only

Radarové systémy

Radarová řídicí jednotka FLORAKO na vrcholu hory Pilatus
  • FLORAKO
  • TAFLIR
  • Skyguard
  • Stinger Alert Radar

Letecký park

Obrázek Letadlo Původ typu Typ Verze Ve službě[17] Poznámky
McDonnell Douglas F/A-18 Hornetstíhací letounF/A-18C25(J-5001 to J-5026) J-5022 crashed[18]
F/A-18D5[19] (J-5232 to J-5238. J-5231,J-5235, J-5237 crash)
Northrop F-5 Tiger IIstíhací letounF-5E41stíhání, akrobacie, vlekání terčů
F-5F12 (J-3201 to J-3212)stíhání, elektronický boj
Pilatus PC-7cvičný letounNCPC-727AB Locarno
Pilatus PC-9cvičný letounPC-9/F6 (C-405 C-407, C-408, C-409 C-411, C-412. C-404 crash)Flight Training Unit 12 (AB Payerne).
Vlekání terčů
Pilatus PC-21pokročilý výcvikPC-218 (A-101 to A-108)AB Emmen
Beechcraft 1900doprava VIP1900D1 (T-729)Bern-Belp Airport
DHC-6 Twin Otterletecké mapováníDHC-61 (T-741)Militärflugplatz Dübendorf
Beechcraft Super King Airletecké mapování350C1 (T-721)Militärflugplatz Dübendorf
Pilatus PC-6 Turbo-Porterlehký transportníPC-6/B2-H2M-115Airliftsqn 7 (AB Emmen) + HB-FCF od armasuisse
Dassault Falcon 900EXdoprava VIPFalcon 9001 (T-785)Bern-Belp Airpt
Pilatus PC-12testování, transportPC-121 (HB-FOG)Armasuisse Militärflugplatz Dübendorf
CL604VIP /AmbulanzCL602 (T-751,T-752)
Cessna Citation Exceldoprava VIPCe-560XL1 (T-784)
Pilatus PC-24doprava VIPPC-241 (T-786)
Diamond DA42 experimentálníDiamond DA42 Aurora Centauer1 (R-711)Armasuisse AB Emmen
ADS-95 RangerUAVADS-9524 (D-108 to D-134. D-119 & D-132 crash)Drone Sqn 7 (AB Emmen)
ADS-15 Hermes 900UAVADS-150 (6)6 k roku 2019[20]
RUAG KZD-85UAVKZD-8560 (Z-30 to Z-90, Today 30 in use)výcvik protivzdušné obrany
  • Trainingsmockup F/A-18C X-5098, X-5099

Vrtulníky

Obrázek Vrtulník Původ typu Typ Verze Ve službě Poznámky
Eurocopter AS332 Super Pumastřední transportníAS332M115 (T-311 to T-325)AB Payerne, Militärflugplatz Dübendorf.
Eurocopter AS532 Cougarstřední transportníAS532UL10 (T-331 to T342)AB Alpnach.
Cougar (T-341) havaroval 2011 & (T-338) 2016
Eurocopter EC635 víceúčelovýEC635 P2+18 (T-353 to T-370)AB Alpnach
transport VIPEC635 P2+ VIP2 (T-351, T-352)

Protivzdušná obrana

Obrázek Název Původ typu Typ Ve službě Poznámky
Flab Kanone 63/90protiletadlový kanón45
FIM-92 Stingerprotiletadlový raketový komplet288
Mobile Lenkwaffen Flugabwehrprotiletadlový raketový komplet54

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Air Force na anglické Wikipedii.

  1. SCHARENBORG, Martin; WENINK, Ramon. KFOR Helicopters: Keeping the fragile peace. AirForces Monthly. Červenec 2017, čís. 352, s. 48–53. (anglicky)
  2. ROBERT CRAIG, Johnson. Swiss Guards: the Federal Aircraft Factory N-20 and the FFA P-16 [online]. [cit. 2008-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
  3. FACTS No. 06/30 – strana 20
  4. Alpski Tigrovi pred izumiranjem, Aeronautika magazine, Dirk Jan de Ridder, July 2010.
  5. ARMADNINOVINY.CZ. Druhé kolo: Švýcarsko hledá náhradu za stíhačky F-5. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky)
  6. Švýcaři v referendu schválili nákup nových stíhaček | Airways.cz. www.airways.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
  7. Lightings strike Swiss as best. AirForces Monthly. Září 2021, čís. 402, s. 7. (anglicky)
  8. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.
  9. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.
  10. defensio 1-2018 Seite 29
  11. Auch über den Wolken darf die Freiheit nicht grenzenlos sein. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-25.
  12. [https.www.vbs.admin.ch/de/VBS/Fakten/armee.html]
  13. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-09-2015.
  14. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.
  15. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.
  16. "World Air Forces 2013". Flightglobal.com, 11 December 2012.
  17. http://www.blick.ch/news/schweiz/f-a-18-absturz-radar-stammt-aus-den-70er-jahren-id5452997.html
  18. http://www.blick.ch/news/schweiz/westschweiz/pilot-rettet-sich-mit-schleudersitz-schweizer-f-a-18-in-frankreich-abgestuerzt-id4258747.html
  19. www.lw.admin.ch [online]. [cit. 13-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.

Externí odkazy

Militärische Denkmäler im Bereich der Luftwaffe (PDF)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.