Švédská invaze do Polska
Švédská invaze do Polska (polsky Potop szwedzki, dosl. Švédská povodeň či Švédská krvavá potopa apod., litevsky Švedų tvanas) je označení několika invazí armád sousedních mocností na území Polsko-litevské unie ve druhé polovině 17. století.
| Švédská invaze do Polska | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Severní válka | |||||||||
 Invaze Švédska, Ruska, Braniborska a Chmelnického kozáků do Rzeczpospolity. Do konce roku 1655 bylo téměř celé území Polsko-litevské unie okupováno Švédy a ruskými jednotkami. | |||||||||
| |||||||||
| strany | |||||||||
 Švédská říše.svg.png.webp){kind=small} Ruské carství (1654–1656, 1658–1667).svg.png.webp){kind=small} Braniborsko (1656–1657) Kozácký hetmanát Sedmihradsko (1656–1667) Moldávie.svg.png.webp){kind=small} Valašsko
|
 Polsko-litevská unie Ruské carství (1656–1658) Krymský chanát.svg.png.webp){kind=small} Rakousko Braniborsko (1657–1667) Dánsko-Norsko Nizozemsko
| ||||||||
| velitelé | |||||||||
| Karel X. Gustav Fridrich VilémBohdan Chmelnický Jiří II. Rákóczi Alexej Michajlovič Constantin Șerban Gheorghe Ștefan |
Jan II. Kazimír Vasa Stefan Czarniecki Stanisław Potocki
| ||||||||
| síla | |||||||||
| 191 000 | 69 000 | ||||||||
Vymezení pojmu
Pojem částečně zahrnuje rusko-polskou válku letech 1654 až 1667, ale především souběžně probíhající polsko-švédskou válku mezi lety 1655 a 1660, zvanou druhá severská válka.
V tomto období bylo Polsko-litevské království vystaveno četnými invazím nepřátelských armád. Bitvy a následná rabování i devastace rozsáhlých oblastí a měst během této „krvavé potopy“ měly pro Polsko-Litevsko ničivý dopad, stejně jako třicetiletá válka pro Svatou římskou říši.
V užším smyslu se výraz Potop týká pouze invaze Švédů a jejich spojenců v polsko-švédské válce v letech 1655 až 1660. [1] Poláci, méně často pak Litevci, tuto epizodu svých dějin označují za „švédskou povodeň“ (polsky Potop szwedzki a litevsky Švedų tvanas).
Název byl obzvláště zpopularizován díky stejnojmennému románu nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který se odehrává v letech 1655 až 1656 a je druhou částí jeho „Polské trilogie“. [2]
Filmová adaptace Jerzyho Hoffmana z roku 1974 (s Danielem Olbrychskim v jedné z hlavních rolí) je považována za jednu z nejlepších polských literárních adaptací. Film získal hlavní cenu na prvním polském filmovém festivalu v Gdaňsku. [3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwedische Sintflut na německé Wikipedii.
- Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Dreissigjähriger Krieg und Potop. In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (Hg.): Deutsch-Polnische Erinnerungsorte, Bd. 3: Parallelen. Schöningh, Paderborn 2012, S. 147–165, hier S. 147.
- Den historischen Hintergrund und die Kunst der Erzählung und Gestaltung von Geschichte bei Sienkiewicz hat Adam Kersten eingehend untersucht und dargestellt (Sienkiewicz – „Potop“ – historia. Państwowy Instytut Wydawniczy, Warschau 1974).
- Jerzy Hoffman, Jacek Szczerba: Po mnie choćby „Potop“. Agora, Warschau 2015, ISBN 978-83-268-2269-8 (Übersetzung des polnischen Titels: Nach mir „die Sintflut“).
Literatura
- Adam Kersten: Sienkiewicz - "Potop" - historie . Państwowy Instytut Wydawniczy, Varšava 1974 (první vydání 1966).
- Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Třicetiletá válka a Potop. Hrdinství a „barbarská divokost“. Existence válečných zkušeností v 17. století století . In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (ed.): Německo-polská místa paměti, svazek 3: Parallels . Schöningh, Paderborn 2012, ISBN 978-3-506-77341-8, str. 147-165.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédská invaze do Polska na Wikimedia Commons
