Švédská invaze do Polska

Švédská invaze do Polska (polsky Potop szwedzki, dosl. Švédská povodeň či Švédská krvavá potopa apod., litevsky Švedų tvanas) je označení několika invazí armád sousedních mocností na území Polsko-litevské unie ve druhé polovině 17. století.

Švédská invaze do Polska
konflikt: Severní válka

Invaze Švédska, Ruska, Braniborska a Chmelnického kozáků do Rzeczpospolity. Do konce roku 1655 bylo téměř celé území Polsko-litevské unie okupováno Švédy a ruskými jednotkami.
trvání: 16481667
místo: Polsko-litevská unie
výsledek: bezvýsledné
změny území: Status quo ante bellum
strany
Švédská říše Švédská říše
Ruské carství Ruské carství (1654–1656, 1658–1667)
Braniborsko (1656–1657)
Kozácký hetmanát Kozácký hetmanát
Sedmihradsko (1656–1667)
Moldávie
Valašsko
  1. PŘESMĚRUJ Šablona:Data státu/Litevské velkoknížectví (15. století) Litva
Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie
Ruské carství Ruské carství (1656–1658)
Krymský chanát Krymský chanát
Rakousko
Braniborsko (1657–1667)
Dánsko-Norsko Dánsko-Norsko
Nizozemsko
velitelé
Karel X. Gustav
Fridrich Vilém
Bohdan Chmelnický
Jiří II. Rákóczi
Alexej Michajlovič
Constantin Șerban
Gheorghe Ștefan
Jan II. Kazimír Vasa
Stefan Czarniecki
Stanisław Potocki

síla
191 000 69 000

Vymezení pojmu

Pojem částečně zahrnuje rusko-polskou válku letech 1654 až 1667, ale především souběžně probíhající polsko-švédskou válku mezi lety 1655 a 1660, zvanou druhá severská válka.

V tomto období bylo Polsko-litevské království vystaveno četnými invazím nepřátelských armád. Bitvy a následná rabování i devastace rozsáhlých oblastí a měst během této „krvavé potopy“ měly pro Polsko-Litevsko ničivý dopad, stejně jako třicetiletá válka pro Svatou římskou říši.

V užším smyslu se výraz Potop týká pouze invaze Švédů a jejich spojenců v polsko-švédské válce v letech 1655 až 1660. [1] Poláci, méně často pak Litevci, tuto epizodu svých dějin označují za „švédskou povodeň“ (polsky Potop szwedzki a litevsky Švedų tvanas).

Název byl obzvláště zpopularizován díky stejnojmennému románu nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který se odehrává v letech 1655 až 1656 a je druhou částí jeho „Polské trilogie“. [2]

Filmová adaptace Jerzyho Hoffmana z roku 1974 (s Danielem Olbrychskim v jedné z hlavních rolí) je považována za jednu z nejlepších polských literárních adaptací. Film získal hlavní cenu na prvním polském filmovém festivalu v Gdaňsku. [3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwedische Sintflut na německé Wikipedii.

  1. Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Dreissigjähriger Krieg und Potop. In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (Hg.): Deutsch-Polnische Erinnerungsorte, Bd. 3: Parallelen. Schöningh, Paderborn 2012, S. 147–165, hier S. 147.
  2. Den historischen Hintergrund und die Kunst der Erzählung und Gestaltung von Geschichte bei Sienkiewicz hat Adam Kersten eingehend untersucht und dargestellt (Sienkiewicz – „Potop“ – historia. Państwowy Instytut Wydawniczy, Warschau 1974).
  3. Jerzy Hoffman, Jacek Szczerba: Po mnie choćby „Potop“. Agora, Warschau 2015, ISBN 978-83-268-2269-8 (Übersetzung des polnischen Titels: Nach mir „die Sintflut“).

Literatura

  • Adam Kersten: Sienkiewicz - "Potop" - historie . Państwowy Instytut Wydawniczy, Varšava 1974 (první vydání 1966).
  • Hilmar Sack, Tomasz Łopatka: Třicetiletá válka a Potop. Hrdinství a „barbarská divokost“. Existence válečných zkušeností v 17. století století . In: Hans Henning Hahn, Robert Traba (ed.): Německo-polská místa paměti, svazek 3: Parallels . Schöningh, Paderborn 2012, ISBN 978-3-506-77341-8, str. 147-165.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.