Švábský kraj

Švábský kraj, resp. Švábský říšský kraj (německy Schwäbischer Reichskreis, latinsky Circulus Suevicus), byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu.

Švábský říšský kraj
Schwäbischer Reichskreis
←  1500–1808  →

znak
geografie

Švábský kraj v rámci Svaté říše římské
rozloha:
34 314 km² (rok 1801)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
Švábský spolek
 následující:
Rýnský spolek

Členové kraje

Krajské stavy se dělily do pěti kurií (lavic): duchovních a světských knížat, prelátů, hrabat a pánů a říšských měst.

Lavice duchovních knížat

Lavice světských knížat

Lavice prelátů
  • Salemské (Salmannsweilerské) opatství
  • Weingartenské opatství
  • Ochsenhausenské okněžněné opatství
  • Elchingenské opatství
  • Opatství Irsee
  • Ursberská kanonie
  • Opatství Kaisheim (Kaisersheim)
  • Roggenburská kanonie
  • Kanonie Rot an der Rot
  • Kanonie Weißenau
  • Schussenriedská kanonie
  • Marchtalská kanonie
  • Petershausenské opatství
  • Wettenhausenské proboštství
  • Zwiefaltenské opatství
  • Opatství Gengenbach
  • Neresheimské opatství
  • Klášter Heggbach
  • Klášter Guttenzell
  • Klášter Rottenmünster
  • Klášter Baindt
  • Klášter Söflingen
  • Svatojiřské opatství v Isny
  • Reichenavské opatství
  • Svatoblažejské opatství (St. Blasien, od r. 1662)
  • Svatopetrské opatství ve Schwarzwaldu
  • Opatství Schuttern
  • Opatství Königsbronn
  • Opatství Maulbronn
  • Opatství Všech svatých (Allerheiligen) v Schaffhausenu
  • Opatství Disentis
  • Einsiedelnské opatství
  • Kreuzlingenská kanonie
  • Opatství Pfäffers
  • Svatojanské opatství v Toggenburgu
  • Svatojiřské opatství ve Steinu am Rhein

Lavice hrabat a pánů
  • Bailiva "Alsasko a Burgundsko" Německých rytířů
  • Stühlingenské lankrabství
  • Lankrabství Baar
  • Hrabství Wiesensteig
  • Hausenské panství
  • Panství Mößkirch
  • Hrabství Tettnang a Argen
  • Hrabství Oettingen
  • Hrabství Friedberg-Scheer
  • Hrabství Königsegg a panství Aulendorf
  • Hrabství Rothenfels a panství Staufen
  • Hrabství Zeil a Trauchburg, panství Wurzach a Marstetten
  • Hrabství Wolfegg a panství Waldsee
  • Panství Mindelheim a Schwabegg
  • Panství Gundelfingen
  • Ebersteinské hrabství
  • Panství Nordendorf a Glött (od r. 1563)
  • Panství Kirchheim a Mickhausen (od r. 1563)
  • Panství Babenhausen a Boos (od r. 1563)
  • Hrabství Kirchberg a panství Weißenhorn (od r. 1563)
  • Hrabství Hohenems s říšskou kurií Lustenau
  • Panství Justingen
  • Hrabství Bonndorf (od r. 1662)
  • Panství Eglofs (od r. 1662)
  • Hrabství Thannhausen (od r. 1677)
  • Hrabství Hohengeroldsegg
  • Panství Eglingen (od r. 1555)
  • Okněžněné hrabství Dettensee (1698 - 1734)
  • Hrabství Sickingen (od r. 1792)
  • Hrabství Hohenzollernsko-Hechingen (do r. 1623, poté okněžněno a v kurii knížat)
  • Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen (do r. 1623, pak v kurii knížat)
  • Thengenské hrabství (do r. 1522, znovu od r. 1665 v kurii knížat)
  • Klettgavské lankrabství (do r. 1698, poté okněžněno a v kurii knížat)
  • Hrabství Oettingen (do r. 1674, poté v kurii knížat)
  • Hrabata Löwenstein-Wertheim (personalisté)
  • Falckrabí z Tübingenu (personalisté, do r. 1630)
  • Hrabata z Brandisu (personalisté, do r. 1512)
  • Svobodní páni ze Staufenu (personalisté, do r. 1602)
  • Svobodní páni z Hewenu (personalisté, do r. 1570)
  • Svobodní páni Paumgartnerové (personalisté, do r. 1726)

Lavice říšských měst

Odkazy

Literatura
  • DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
  • NÜSKE, Gerd Friedrich, Reichskreise und Schwäbische Kreisstände um 1800, příloha k Historischer Atlas von Baden-Württemberg, Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Stuttgart, 1978, 7. vydání, 28. stran dostupné online (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.