Švábský spolek

Švábský spolek, Švábský svaz nebo též Švábská liga (německy Schwäbischer Bund) byl obranný svazek říšských stavů ve středověké Svaté říši římské. Zahrnoval svobodná říšská města, preláty, říšská knížectví a říšské rytířstvo – a to zejména území původního raně středověkého Švábského vévodství, které zaniklo v roce 1313. Švábský spolek byl založen roku 1488 Fridrichem III. Habsburským a zanikl v důsledku postupující reformace.

Členové

Tyrolské hrabství – tj. Zikmund Habsburský, hrabě tyrolský a arcivévoda Předních Rakous, po něm následoval arcivévoda Maxmilián I. Habsburský v roce 1490
Přední Rakousy – viz tyrolský hrabě Zikmund Habsburský
Württemberské hrabství Württemberské hrabství – tj. Eberhard I., hrabě württemberský (povýšen na vévodu v roce 1495), nástupce vévoda Eberhard II. od roku 1496

do roku 1489 se přidalo několik dalších říšských knížat:

po roce 1500 rozšířený o jejich dřívějšího protivníka:

Bavorsko-mnichovské vévodství – tj. Albert IV. Wittelsbach, vévoda bavorsko-mnichovský, od roku 1503 vévoda sjednoceného Bavorska.

Velký zdobný znak Švábského spolku

V roce 1512 opustilo spolek Badensko a Württembersko, zároveň vstoupili knížata-biskupové bamberský a Eichstättu a následně

Hesenské lankrabství – tj. Filip I., lankrabě hesenský v roce 1519
Falcké kurfiřtství – tj. Ludvík V. Wittelsbach, kurfiřt rýnský
Falcko-neuburské vévodství Falcko-neuburské vévodství – rovněž Ota Jindřich a Filip Wittelsbach, falckrabata neurburští a
Würzburské knížecí-biskupství – tj. Konrád II. z Thüngenu, kníže-biskup würzburský v roce 1523 a nakonec
Salcburské knížecí arcibiskupství – tj. Matyáš Lang z Wellenburgu, kníže-arcibiskup salcburský v roce 1525.

ke spolku náleželo také 26 říšských měst Svaté říše římské (původního městského spolku):

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.