Štěpán (přírodní rezervace)

Tabule se statním znakem

Zvláště chráněné území (ZCHÚ) se nachází v Moravskoslezském kraji před soutokem řeky Opavy a Odry. Jeho převážná část spadá do okresu Opava, katastrálního území obce Děhylov, a menší částí leží také v okrese Ostrava-město, katastrálním území obce Martinov ve Slezsku. Rybník Štěpán a přilehlý mokřad se rozprostírá v údolní nivě pravého břehu řeky Opavy. Území rezervace protíná západně od rybníku těleso železniční tratě Ostrava Svinov – Opava východ.[3]

Prvním známým a dochovaným záznamem o rybníku Štěpán je nejspíše mapa z roku 1836, která vyobrazuje rybník daleko větší, než ho známe dnes.[4] Je na ní zachycena vodní plocha téměř 80 ha rozdělena úzkou hrází – ta vytvářela z rybníku 2 nádrže, z nichž jako Štěpán byla někdy pojmenována pouze jedna.[5]

Počínaje Poštovním rybníkem, pokračujíce soustavou menších rybníků v Děhylově u trati, dnes již zaniklým rybníkem Arizona a rybníčky pod lesem Padělky a konče Štěpánem, jako nejníže položeným rybníkem před soutokem řeky Opavy s Odrou, patřily všechny rybníky do bývalé jilešovicko-děhylovské rybniční soustavy. Ta byla napájena a zároveň i propojena strouhou vyvedenou z meandru řeky Opavy pod obcí Jilešovice.[3]

Významným zásahem do celého zájmového území bylo 20. srpna roku 1853 započetí výstavby jednokolejné železniční tratě Ostrava Svinov – Opava východ, která byla dokončena a slavnostně otevřena 17. prosince 1855.

V 70. letech 20. století se na charakteru lokality podepsala především meliorace a odvodňování zemědělsky obhospodařovaných luk a polí, které vedly k likvidaci drobných vodotečí a poklesu podpovrchové vody. Pozvolné vysychání lokality mělo za následek přeměnu porostů vlhkých stanovišť k mezofilním loukám a urychlení postupujících sukcesních procesů. Následkům využívání těžké mechanizace (zhutňování půdy) a průmyslových hnojiv v zemědělství se nevyhnula ani dnes už značně degradovaná louka Žabinec nacházející se v západní části rezervace v oblasti za železniční tratí. Zde se vlivem eutrofizace podpořené splachy z okolních polí začaly šířit nitrofilní druhy (např. kopřiva dvoudomá – Urtica dioica) na úkor květnatých (např. prstnatec májový – Dactylorhiza majalis, který na této lokalitě budeme bohužel dnes hledat už jen stěží).[3]

Hráz rybníka s tabulí naučné stezky

Rybník Štěpán nebyl ani v minulosti příliš intenzivně obhospodařován. V roce 1994 byl v rámci privatizace převeden ze správy Státního rybářství Ostrava na soukromou firmu. A dne 16. července 1994 byla z ochranářského pohledu již dlouho sledovaná lokalita rybníku s podmáčenými loukami za tratí vyhlášena přírodní rezervací. Na podzim téhož roku byla také vylovena dubnová obsádka 40 000 kusů kapra K₁ a rybník nebyl až do roku 2004 hospodářsky využíván.[3]

Při povodních v roce 1997 voda v řece Opavě vystoupala až o 10 metrů.[6] Výběžek Opavské pahorkatiny Bobrovnický les zde tvořící levý břeh řeky Opavy odklonil hlavní povodňový proud právě přes rybník Štěpán, kdy došlo k jeho vyplavení a protržení jižní hráze u trati.[6][7]

V roce 2003 odkoupilo rybník Štěpán spolu s dalšími zhruba 133 ha rybničních ploch v Dolním Benešově na Opavsku Rybářství Hodonín, s.r.o.[8] Společnost nechala poničené hráze rybníka vyspravit a následně byl roku 2004 na rybníce obnoven extenzivní způsob hospodaření, u kterého zatím nebyly pozorovány žádné negativní vlivy na rostlinná společenstva, biotopy či přímo populace předmětných chráněných druhů.[3][6]

Západ slunce na hrázi

V letech 2004 až 2007 proběhla modernizace a elektrifikace traťového úseku Ostrava Svinov – Opava východ, která se týkala především úprav železničního spodku a svršku (např. kvůli zvýšení traťové rychlosti na 100 km/h) a s tím související rekonstrukce mostů a propustků[9], např. propustek zrekonstruovaný v roce 2005 pro přítok do rybníka Štěpán pramenící západně v asi 1 km vzdáleném Malém obecním lese.

V roce 2012 byla PR Štěpán spolu se severní částí jejího ochranného pásma zařazena mezi tzv. evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.[10]

Předmětem ochrany PR Štěpán je velmi cenné území rybníku s přilehlým mokřadem v údolní nivě řeky Opavy. Vysokou hodnotu tohoto území indikuje výskyt mnoha zvláště chráněných druhů rostlin a ptáků a vzácných druhů obojživelníků, plazů i ryb.[3]

Ochrana Evropsky významné lokality (EVL) Děhylovský potok – Štěpán, pod kterou dnes celá přírodní rezervace spadá, pak cílí především na obnovu a udržení stavu populací kuňky obecné (Bombina bombina), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) společně s ochranou stanoviště 3 260 – definovaného jako nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion.[10]

Ze zhodnocení výsledků předchozí péče o PR Štěpán vyplývá, že ke kosení luk a následnému alespoň částečnému odvozu pokosené biomasy z území nutného k udržování jejich vysoké druhové bohatosti docházelo do roku 2003 jen sporadicky. To vedlo v důsledku rychlého zarůstání terestrickou rákosinou k celkovému ochuzení společenstev podmáčených luk a ústupu konkurenčně slabších druhů rostlin, včetně orchidejí. Kosení luk v souladu s předchozím plánem péče započalo až roku 2009. Pro další ochranu území je tedy klíčové trend expanze terestrické rákosiny zvrátit a postupně navrátit management zaručující přeměnu zpět na pcháčové či ostřicové porosty. Problém s vysušováním lokality je nutné řešit rozšiřováním mokřadních luk podél vlhkostního gradientu co nejblíže k tělesu železniční trati a melioračním příkopům.

Od roku 2005 byla v části Žabinec několikrát provedena redukce náletových vrbin (2005 – 5% roztok herbicidu Roundup, 2006-2007 – odstranění náletu vrb a 3x mechanická likvidace výmladků). Přesto byl v roce 2015 porost vrb kvůli nedostatečnému kosení ještě mohutnější než před provedením prvních redukcí. Poslední redukce vrb byla provedena na přelomu let 2016-2017, ale i přesto se v melioračním kanálu a rozlitinách Žabince očekává brzký zánik biotopových podmínek pro výskyt piskoře pruhovaného.

Detail stromových dutin na východní hrázi rybníka

V důsledku dlouhodobého udržování nízké hladiny vody v rybníce a s ním spojených kyslíkových deficitů především v zimních obdobích byl roku 2005 upraven původní dvouhorkový systém (tzn. odchov ryb po dobu 2 vegetačních období) na jednohorkový s odlovem všech ryb každý podzim. Dlouhodobě prováděný extenzivní způsob hospodaření na rybníku je pro zachování funkčního ekosystému klíčový. Současným problémem je rychlé zarůstání volné hladiny rybníku tvrdou litorální vegetací a populací kotvice plovoucí. Těmto druhům se nadměrně daří v důsledku nedostatečné vodní dotace rybníku a s ní spojeného snižování vodní hladiny. Pro vyřešení tohoto problému je nutné provést odbahnění dna rybníka a v úvahu připadá také následné dopouštění vody z řeky Opavy. Od července 2006 probíhá z důvodu ochrany rybí obsádky a vodních ptáků pravidelné kosení kotvice plovoucí pomocí žací lodi na ploše cca 3 ha jako prevence před možným vznikem botulismu. Negativní ovlivnění početnosti přísně chráněné kotvice plovoucí v následujících letech nebylo důsledkem těchto zásahů potvrzeno.

V současnosti není v rezervaci zaznamenán výskyt invazních druhů rostlin ohrožující kvalitu zdejších přírodních společenstev.[3]

Lokalita je kvůli své blízkosti městským částem Poruba a Martinov a městu Hlučín hojně navštěvována místními obyvateli.[3] Základní informace o problematice ochrany přírody, území rezervace i okolí, místní flóře a fauně poskytuje návštěvníkům naučná stezka skýtající celkem 10 zastavení.[5] V rámci Jantarové stezky vede po hrázi rybníka cyklostezka číslo 5 a souběžně s ní i modrá turistická trasa. Stezka jejíž zřizovatelem i provozovatelem je obec Děhylov je v průběhu roku hojně využívána – denně ji projde či projede v průměru 500 lidí.[3] Podle srovnání sezónních návštěvností v letech 2010 až 2012 však navštěvuje lokalitu v součtu přibližně 80 % lidí na jaře a v létě, kdy přesahují počty návštěvníků i 1000 osob denně.[12] Velká intenzita rekreačního využití lokality je naštěstí koncentrována především na hráze rybníka – v největší možné vzdálenosti např. od hnízdišť vodních ptáků – a tak zatím nebyly pozorovány žádné konkrétní negativní vlivy na předměty ochrany přírodní rezervace.[3]

Panoramatický pohled na rybník Štěpán