Dolní Benešov

Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau[3] nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem. Město se skládá ze dvou částí – Dolního Benešova a Zábřehu. Dolní Benešov má přibližně 3 900[1] obyvatel. Výměra města činí 14,8 km², z toho 4,7 km² zaujímá část Zábřeh. V minulosti byla řeka Opava využívána k budování mlýnů a ke zpracování dřeva.

Dolní Benešov
Dolní Benešov v pohledu přes rybník Nezmar
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0805 506702
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHlučín
Okres (LAU 1)Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice49°55′16″ s. š., 18°6′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 939 (2022)[1]
Rozloha14,81 km²
Nadmořská výška231 m n. m.
PSČ747 22
Počet domů805 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduHájecká /65
747 22 Dolní Benešov
[email protected]
StarostaMartin Štefek
Oficiální web: www.dolnibenesov.cz
Dolní Benešov
Další údaje
Kód obce506702
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarší zástavbu tvoří domy na náměstí Cypriana Lelka, Náměstí Svobody a v přilehlém okolí. Bytová zástavba se nachází především na západním okraji města a okolo ulice Nádražní, zbylou část města zabírají především rodinné domy. Průmysl je soustředěn zejména v severovýchodní části města, služby pak v okolí obou náměstí a na Opavské ulici. V katastru města se nachází celá řada vodních ploch, především největší rybník v okrese Opava – Nezmar, bezprostředně navazující na obytnou zástavbu na jižní straně města, dále pak štěrkovna, soustava pěti rybníků na severovýchodě a několik menších rybníků.

Poloha

Dolní Benešov se nachází v provincii Středoevropské nížiny (tvořené Hercynským systémem), v subprovincii Středopolská nížina. Přesněji bývá udávána poloha Dolního Benešova v oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina a v podcelku Poopavská nížina (z nepatrné části také Hlučínská pahorkatina). Dolní Benešov je tvořen mírně zvlněnou pahorkatinou ovlivněnou činností ledovce a řeky Opavy.

Členění obce
  • Dolní Benešov (k. ú. Dolní Benešov)
  • Zábřeh (k. ú. Zábřeh u Hlučína)

Historie

První zmínka o Dolním Benešovu je z roku 1312, kdy na území obce bylo panské sídlo rodu Benešoviců. Status města byl Dolnímu Benešovu udělen v roce 1493, poté jej získal zpět od 1. února 1996.[4]

Průmysl a zemědělství

Průmysl v Dolním Benešově zastupují především strojírenské podniky ARMATURY Group[5] a.s. s výrobou průmyslových armatur, MSA a. s. (Moravskoslezská armaturka) s výrobou průmyslových armatur a společností koncernu Strabag v areálu bývalé Štěrkovny (KAMENOLOMY ČR s.r.o, FRISCHBETON s.r.o.) zabývající se prodejem šterků, písků, kameniva a výrobou betonu. Dále je zde zastoupen potravinářský průmysl, zejména v části Zábřeh (výroba uzenin), ale i v samotném Dolním Benešově (pekařství). Mimo to je zde celá řada menších podniků, sídlících především v areálu společnosti MSA v severovýchodní části města.

Hlavními pěstovanými plodinami jsou obilniny, cukrová řepa, hrách, mák, řepka olejka atd.

Rybníky
Panorama města Dolní Benešov přes rybník Nezmar

Dolní Benešov je tradiční rybníkářskou oblastí. Rybářství Hodonín, s.r.o., středisko v Dolním Benešově hospodaří na 130 hektarech vlastních i pronajatých rybníků a zásobuje z velké části Moravskoslezský kraj, zejména v předvánočním období.

Rybníky v obci
  • Nezmar
  • Bezedno
  • Přehyně
  • Bobrov
  • Rakovec
  • Chobot

Některé z rybníků leží z části v katastru obce Bohuslavice. V katastru Dolního Benešova se nachází propadlina po těžbě štěrku, která ovšem není rybníkem v pravém smyslu slova.

Nezaměstnanost

Dle aktuálních výsledků statistických šetření (platné k 31. 1. 2022) je podíl nezaměstnaných osob v obci 2,85 %.[6]

Doprava
Nádraží

Dolním Benešovem prochází silnice I/56 spojující Ostravu s Opavou. Autobusová doprava umožňuje spojení s většinou okolních obcí. Na území města se nachází také železniční stanice Dolní Benešov a zastávka Dolní Benešov–Zábřeh (obě na trati 317 Opava východ – Hlučín). Do stanice Dolní Benešov ústí vlečka MSA. V části Zábřeh se nachází sportovní letiště využívané Slezským aeroklubem Zábřeh (LKZA).

Kultura, školství a zdravotnictví

V Dolním Benešově je jeden z největších kulturních domů na Opavsku. Je zřízen jako příspěvková organizace města, jejíž součástí je i městská knihovna. Nachází se zde kostel sv. Martina.

Původní dvě základní školy v Dolním Benešově (ZŠ Dolní Benešov a ZŠ Zábřeh) jsou dnes sloučeny do jediné příspěvkové organizace, výuka však probíhá ve třech objektech – v Opavské ulici, v Nádražní ulici a v části Zábřeh. Také mateřská škola využívá v současné době dvou pracovišť (Osada míru a Zábřeh), třetí pobočka sídlící v dolnobenešovském zámku byla zrušena.

Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ Hlučín) sídlí v kulturním domě. V minulosti se na území města nacházelo také střední odborné učiliště, které však bylo na konci devadesátých let zrušeno.

Co se zdravotnictví týče, je většina soukromých praxí soustředěna v budově zdravotního střediska v části Na Březích, několik ordinací se nachází také v areálu MSA. Na území města jsou také dvě lékárny a pobočka České průmyslové zdravotní pojišťovny.

V části Zábřeh se nachází jedno ze čtyř stanovišť rychlé záchranné služby v okrese Opava.

Sport

Své místo zde má především fotbalový klub FC Dolní Benešov (dříve FC MSA Dolní Benešov), využívající hřiště na Osadě míru a v části Zábřeh. Organizace TJ Dolní Benešov pak zahrnuje celou řadu sportovních oddílů (volejbal, tenis, šachy, stolní tenis, jachting) využívajících především sportovní haly a přilehlého areálu na Osadě míru. Mimo to má Dolní Benešov jako jedno z mála měst i lyžařský oddíl – SKI MSA Dolní Benešov, využívající vlastní lyžařský areál ve Starých Hamrech v Beskydech. Mezi další významné sportovní kluby zde patří Rybářský Klub Kamenec (sportovní rybolov).

Městský úřad

Městský úřad v Dolním Benešově kromě základní působnosti svěřené mu zákonem o obcích plní funkci stavebního úřadu a matričního úřadu, kterou vykonává i pro území obcí Bohuslavice a Závada.

Pamětihodnosti
Kostel sv. Martina

Významní rodáci
  • Cyprián Lelek[7] (1812–1883), moravský kněz, pedagog a slezský buditel
  • Vilém Balarin (11. 3. 1894 – 1978), moderní malíř
  • Beneš z Drahotuš (zemřel 1569), komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv
  • Ernst Dubový (1891–1945), autor četných teologických spisů
  • Heinrich Dominik (1882–1974), autor německy psaných divadelních her
  • Evžen Hadamczik (1939–1984), fotbalový trenér

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 810.
  4. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
  5. ARMATURY Group v Rusku [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-24. (anglicky)
  6. Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
  7. http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2473 Archivováno 1. 11. 2013 na Wayback Machine Cyprián Lelek

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.