ČEZ

Společnost ČEZ vznikla 6. května 1992 přeměnou státního podniku České energetické závody. V letech 1992–1998 společnost ČEZ realizovala ekologický a rozvojový projekt „vyčištění“ uhelných elektráren. Na odsíření a modernizaci šlo v těchto letech 46 miliard Kč přímých investic a cca 65 miliard Kč souvisejících investic.[8] Povedlo se tak snížit emise SO2 o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, emise oxidů dusíku o 50 % a oxidu uhelnatého o 77 %. V roce 2003 byl položen základ dnešní podoby Skupiny ČEZ, kdy se energetická společnost ČEZ spojila s distribučními společnostmi.

V roce 2006 byly do skupiny ČEZ začleněny SD, a.s. (Severočeské doly). Od roku 2004 probíhá se svolením majoritního akcionáře (stát ČR) akviziční politika Skupiny ČEZ. První zahraniční akvizicí byl nákup 67% podílu ve třech distribučních společnostech v Bulharsku v červenci 2004. Následovalo rozšíření působení do dalších zemí střední a jihovýchodní Evropy a do Turecka. Podíl zahraničních aktiv na celkových aktivech Skupiny ČEZ dnes představuje 19 %.[9]

Skupina ČEZ se průběžně přizpůsobuje úpravám energetické legislativy EU v oblasti trhu s elektřinou a environmentálních norem. V roce 2007 byl dokončen projekt integrace Skupiny ČEZ v ČR, zaveden  jednotný systém řízení a začaly se  maximálně využívat synergické efekty nového uspořádání akciové společnosti ČEZ i celé Skupiny ČEZ.

Od roku 2010 začala energetická skupina ČEZ nabízet koncovým zákazníkům také dodávky zemního plynu. V roce 2013 potom rozšířila své portfolio služeb také o mobilní telefonii.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na jaře 2014 představil aktualizovanou firemní strategii ČEZ jako na krizi a změnu podmínek v energetického sektoru. Nová strategie ČEZ stojí na třech pilířích:[10]

1. Patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky a aktivně reagovat na výzvy 21. století Provozování klasických energetických zdrojů – tedy uhelných elektráren, hydroelektráren, elektráren na obnovitelné zdroje a jaderných elektráren. Cílem ČEZ je provozovat elektrárny za podmínky maximálního využití s co nejnižšími náklady a proaktivně reagovat na budoucí podobu energetiky s velkým podílem decentralizované a bezemisní výroby a stírajícím se rozdílům mezi výrobci a spotřebiteli.[11]
2. Nabízet zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby Nabídnout zákazníkům partnerství, know-how, nástroje i financování při řešení jejich energetických potřeb a také další produkty, které mají synergii s prodejem elektřiny a plynu.[12]
3. Posílit a konsolidovat pozici v regionu střední Evropy ČEZ se hodlá aktivně udržet mezi 10 největšími energetikami v Evropě. Mimo jiné díky využití významných synergií při provozování aktiv a při nabízení nových produktů a obsluze zákazníků. V rámci svých zahraničních aktiv se chce zaměřit na regiony a země, které jsou ČEZ i ČR blízké z pohledu energetických trhů, hospodářství, politiky a kultury, klíčová přitom zůstává jednoznačná ekonomická výhodnost.[13]

Skupina ČEZ plánuje postupně uzavírat uhelné elektrárny, které provozuje v České republice, a ponechat v provozu jen ty, které prošly komplexní modernizací. Důvodem jsou tenčící se zásoby hnědého uhlí, končící životnost starších uhelných elektráren a cíl dál snižovat emise skleníkových plynů. Na energetickém summitu v Paříži (Business & Climate Summit, květen 2015) generální ředitel Daniel Beneš prohlásil, že ČEZ plánuje do roku 2050 zredukovat své emise skleníkových plynů na nulu. "Uhlí bude mít své místo při výrobě elektřiny i v blízké budoucnosti, z dlouhodobého hlediska by ale jeho využívání mělo skončit," prohlásil Beneš.[14]

Akcie ČEZ, graf ceny na Burze Praha[15]

• Ministerstvo financí ČR – 69,78 %
• ČEZ, a. s. – 0,47 %
• Ostatní právnické osoby – 17,47 %
• Fyzické osoby – 12,28 %

Celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., zapsaná v obchodním rejstříku činila k 30. 06. 2020 celkem 53 798 975 900 Kč. Skládal se z 537 989 759 ks akcií ČEZ, a.s., ISIN CZ0005112300[16] o nominální hodnotě 100 Kč zaknihovaných v Centrálním depozitáři cenných papírů.

Akcie ČEZ se od 15.6.1993 obchodují na pražské burze a tvoří jeden z pilířů Indexu PX. ČEZ je nejvíce obchodovanou akcií na BCPP, ke konci roku 2013 bylo celkem zobchodováno 4 766 mil. ks v objemu 2 345 mld. Kč. Objem obchodů akcie ČEZ tvoří zhruba 15 % objemů[15]. Akcie společnosti jsou přijaty k obchodování také na Burze cenných papírů ve Varšavě v Polské republice a jsou neomezeně převoditelné.

ČEZ z velké části naplňuje energetickou koncepci stanovenou vládou České republiky.[17] Kontrolu nad energetickými společnostmi v České republice provádí Energetický regulační úřad. Na bezpečnost provozu jaderných elektráren dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

ČEZ mimo jiné vlastní Ústav jaderného výzkumu Řež,[18] který sídlí v obci Husinec-Řež a již od roku 1955 provádí aplikovaný výzkum a inženýrskou činnost a usiluje o převedení výzkumných a vývojových projektů do praxe.

Jaderná elektrárna Dukovany

Vodní elektrárna Lipno

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

Elektrárny, které provozuje ČEZ v České republice.

Zahraniční expanzi zahájila Skupina ČEZ v lednu 2005. V poslední době se Skupina ČEZ v zahraničí zaměřuje zejména na obnovitelné zdroje, a to hlavně v oblasti větrných a vodních elektráren.[19]

V lednu 2005 Skupina ČEZ po úspěchu v privatizačním tendru převzala většinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech (Elektrorazpredelenie Sofia Oblast AD, Elektrorazpredelenie Pleven AD a Elektrorazpredelenie Stolichno AD).[20]

V roce 2005 koupil ČEZ od rumunské vlády většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A.[21]

V roce 2006 získal ČEZ většinové podíly v černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho.[22] Oba zdroje se nacházejí v Polsku nedaleko od českých hranic.

V květnu roku 2007 podepsal ČEZ dohodu s energetickou společností Republiky srbské (ERS) o založení společného podniku.[23] Téhož roku byl ČEZ vybrán jako jeden z partnerů v projektu výstavby a provozu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda.[24]

V roce 2007 ČEZ a energetické uskupení RAO JES podepsali dohodu o založení společného podniku pro rekonstrukci elektrárny v oblasti Ščekino,[25] v Rusku.

Koncem roku 2007 ČEZ podepsal dohodu o založení společného podniku s maďarskou společností MOL. Nový podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku.[26]

Severočeské doly, které patří energetické Skupině ČEZ a finanční skupina J&T koupily v roce 2008 za 404 milionů eur saskou hnědouhelnou těžební firmu Mibrag.[27]

ČEZ investoval v Rumunsku více než jednu miliardu eur do výstavby dvou větrných farem o výkonu 600 MW. Půjde o největší projekt svého druhu v Evropě.[28]

V květnu roku 2009 ČEZ dokončil nákup poloviny majoritního podílu v turecké firmě Akenerji. Partneři Akkök Group a ČEZ tak společně ve firmě drží téměř 75% podíl. Tyto firmy v Turecku podnikají prostřednictvím společného podniku Akcez.[29] Koncem května byla podepsána dohoda, na základě které se ČEZ stal oficiálním partnerem výstavby nového bloku slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Ve společném podniku s firmou JVS bude mít ČEZ 49%.[30] V červnu se stal ČEZ majitelem 76% podílu v jediné albánské distribuční společnosti OSSH.[31] Společnost přejmenoval na CEZ Shpërndarje a začlenil do své nadnárodní skupiny firem.

V prosinci roku 2011 ČEZ koupil 67% podíl ve společnosti Eco-Wind Construction S.A., což je developer větrných parků v Polsku.[32]

Další významnou akvizicí Skupiny ČEZ byl vstup do německého výrobce baterií Sonnenbatterie. Skupina ČEZ do této německé společnosti investovala v červenci 2015 prostřednictvím dceřiné společnosti Inven Capital (dále investovala do Woltair v ČR) a získala kromě vlastnického podílu také možnost podílet se na strategických rozhodnutích firmy.[33] Tržby společnosti Sonnenbatterie se každoročně více než zdvojnásobují a je tak přímou konkurencí bateriových systémů společnosti Tesla.[34]

V oblasti dárcovství hraje významnou roli Nadace ČEZ, která byla založena v roce 2002. Od svého vzniku do konce roku 2013 podpořila přes 4 900 veřejně prospěšných projektů částkou 1,63 miliardy korun. Jejím prostřednictvím bylo v České republice v roce 2013 rozděleno 159,2 milionu Kč.[35] V regionech, kde Skupina ČEZ působí, podporuje projekty zaměřené na zvyšování kvality života místních obyvatel. Tyto aktivity se řídí jedním z článků firemní filozofie „pomáhat tam, kde působíme“. Od roku 2001 Skupina ČEZ podporuje jako generální partner Český olympijský tým. Pro zvýšení celkové kvality služeb a péče o zákazníky zřídila Skupina ČEZ od října 2009 funkci ombudsmana. S podáním se na ombudsmana může obrátit zákazník, který není spokojen s vyřízením své stížnosti či reklamace dříve podané u příslušné společnosti Skupiny ČEZ.

Od roku 2005 je ČEZ každoročně nejziskovější českou společností.[36] V minulosti kritici upozorňovali na monopolní postavení ČEZ ve výrobě elektřiny. Vysoká cena elektrické energie se prostřednictvím dividend stala příjmem státního rozpočtu a tedy vlastně jakousi formou skryté daně. Od roku 2007 už se ale v ČR obchoduje silová elektřina na burze PXE, její cenu tak určuje trh.

Mezi kritiky společnosti ČEZ patří zejména ekologické organizace a také Strana zelených.[37] Nesouhlasí s tím, že stát firmě prodal většinu distribučních společností a některé severočeské firmy těžící hnědé uhlí. Argumentují, že tak byla potlačena svobodná soutěž na energetickém trhu. Kritika rovněž směřuje k malé podpoře údajně ekologičtějších zdrojů energie a upřednostňování výroby z neobnovitelných zdrojů – jádra a fosilních paliv. V neposlední řadě kritici poukazovali na nízkou účinnost tepelných elektráren provozovaných společností ČEZ, která je však výrazně zvyšována díky nákladnému Programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ,[38] jehož realizační fáze se chýlí ke konci. V rámci něj došlo jednak k odstavení či komplexní obnově starých bloků a výstavbě nového moderního nadkritického 660MW bloku v Ledvicích s účinností 47 %.[39] Aktivisté z Greenpeace přesto kritizují modernizaci jako nedostatečnou.[40]

Odpůrci společnosti také kritizují na evropské poměry mírné limity, které společnosti ČEZ stanovila vláda a parlament v případě havárie jaderného zařízení. Pokud by došlo k havárii jaderné elektrárny, ČEZ podle tzv. atomového zákona ručí za škody jen do výše 6 miliard Kč. Sama společnost by ze smluvního pojištění získala okolo 35 miliard odškodného.[41][42]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ČEZ na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo ČEZ ve Wikislovníku
• www.cez.cz – oficiální stránky