Vodní elektrárna Orlík

Vodní elektrárna Orlík je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze vodní nádrže Orlík na Vltavě. Do provozu byla uvedena v letech 1960–1961.

Vodní elektrárna Orlík
Hala s generátory ve vodní elektrárně Orlík
StátČesko Česko
UmístěníVodní nádrž Orlík
Stavv provozu
Dokončení1961
Vodní elektrárna
Turbína4 × Kaplanova
Spád44 až 70,5 m
Elektrická energie
Celkový výkon364 MW
Roční výroba398,1 GWh
Souřadnice49°36′25″ s. š., 14°10′52″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Technické údaje
Hráz vodní nádrže Orlík, elektrárna je vpravo pod tělesem hráze
Řídící stanoviště vodní elektrárny Orlík

Elektrárna má rozměry 17×127,5 m a výšku 20 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. Uvnitř elektrárny jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny, které slouží především k pokrytí špičkových odběrů elektřiny. Jedno desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny bylo na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu oceněno zlatou medailí. Střední roční výroba elektrické energie představuje 398,1 GWh. Celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV.

Zajímavosti

Přední český odborník na vodní hospodářství doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze uvádí, že se "celá investice do vodní elektrárny Orlík včetně přehrady zaplatila výrobou elektrické energie za 4 roky"[1].

Ničivé povodně v roce 2002 elektrárnu Orlík zcela poničily. Svojí nečinností denně ztrácela miliony korun. Potřebovala velkou, ale přitom rychlou rekonstrukci. Vybraná firma byla pověřena dodávkami a rekonstrukcí silnoproudé i slaboproudé technologie, revizí rotorů u generátorů, a především výměnou vinutí statorů těchto generátorů za nové s moderním izolačním systémem.

Záměr

V letech 2024 až 2030 proběhne modernizace elektrárny s tím, že z vodní elektrárny Orlík vznikne přečerpávací vodní elektrárna. Všechny čtyři Kaplanovy turbiny budou vyměněny za Francisovy s tím, že dvě Francisovy turbiny budou reverzní.[2][3]

Odkazy

Reference
  1. SATRAPA, Ladislav. Přehrady v českém inženýrském stavitelství. Příspěvek v rámci řešení projektu č.: DF11P01OVV009 s názvem „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi”. 2015.
  2. MILITKÁ, Kateřina. Rozhovor s Ladislavem Štěpánkem, ředitelem divize klasická energetika. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-03-16, roč. 2021, čís. 1, s. 17.
  3. EHRLICHOVÁ, Lucie. Den s Ivou Svobodovou, která připravuje zásadní akce na našich vodních elektrárnách. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-06-14, roč. 2021, s. 30. ISSN 2464-7292.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.