Energetický regulační úřad

Energetický regulační úřad (ERÚ) je ústředním orgánem státní správy a byl zřízen dnem 1. ledna 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad pro výkon regulace v energetice.

Energetický regulační úřad
Vznik1. ledna 2001
Právní formaorganizační složka státu
SídloMasarykovo náměstí 91/5, Jihlava, 586 01, Česko
Souřadnice49°23′44,5″ s. š., 15°35′29,4″ v. d.
Oficiální webwww.eru.cz
Datová schránkaeeuaau7
IČO70894451 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle § 2 odst. 1 bod 10 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Energetický regulační úřad „dalším ústředním orgánem státní správy“ se samostatnou kapitolou státního rozpočtu.

Úřad řídí pětičlenná Rada Energetického regulačního úřadu, členy Rady jmenuje a odvolává podle § 17b odstavce 2 energetického zákona vláda České republiky na dobu 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. V čele Rady stojí její předseda, kterým od 30. července 2019 je Stanislav Trávníček.

Spotřebitelé se mohou na pracovníky ERÚ obrátit, pokud řeší problém s dodavatelem energií[1]. V roce 2018 úřad takto kontaktovali odběratelé v 13 489 případech.[2]

Úkol úřadu

Úkolem úřadu je dohled nad energetickým průmyslem ČR, a to zejména následujícími způsoby:

  • regulace cen,
  • podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla,
  • ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů,
  • ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí,
  • šetření soutěžních podmínek,
  • spolupráce s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže,
  • podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích,
  • výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích.

Seznam předsedů úřadu

Toto je seznam předsedů úřadu, kteří stáli v čele úřadu do nahrazení Radou 1. srpna 2017.

Pořadí Osoba Funkční období
1. Jana Novotná 1. ledna 2001 – 7. února 2001
pověřen řízením Pavel Prouza 8. února 2001 – 21. března 2001
2. Pavel Brychta 22. března 2001 – 31. srpna 2004
3. Josef Fiřt 1. září 2004 – 4. července 2011
4. Alena Vitásková 1. srpna 2011 – 31. července 2017

Seznam předsedů Rady ERÚ

Toto je seznam předsedů Rady Energetického regulačního úřadu, která nahradila předsedu úřadu od 1. srpna 2017.

1. Vladimír Outrata 1. srpna 2017 – 31. července 2018
2. Vratislav Košťál 1. srpna 2018 – 30. listopadu 2018
3. Jan Pokorný 1. května 2019 – 30. července 2019
4. Stanislav Trávníček od 30. července 2019

Sídlo úřadu

Sídlem úřadu je Jihlava, dislokovaná pracoviště úřadu jsou v Ostravě a v Praze.

Kritika

Podle bývalého předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka „Energetický regulační úřad má ohromný rozsah pravomocí, je významným tvůrcem či spolutvůrcem legislativy, ale nevykazuje žádné výsledky.“ a jde o „neodvolatelné a nikomu neodpovídající ministerstvo energetiky“. Dále podle Topolánka „ERÚ odpovídá za legislativu, která umožnila prudký rozvoj fotovoltaických elektráren, v jehož důsledku hrozí významné zdražení elektřiny.“.[3] Předseda úřadu Josef Fiřt reagoval, že úřad jedná v souladu se zákonem.[3]

Podle ekonoma Petra Macha „Úřad je zbytečný. Do roku 2000 jsme se bez něj obešli. Kdyby neexistovala povinnost vykupovat elektřinu z větrných a solárních elektráren, nemusel by úřad stanovovat jejich výkupní ceny a nebylo by ani nutné, aby se u úřadu muselo žádat o licence na stavby elektráren. Stavba elektráren i distribučních sítí by měla být ponechána soukromému jednání mezi investorem a vlastníky dotčených pozemků.“[4]

Reference
  1. „Elektřina v akci“ loni potrápila odběratele. ERÚ řešil nejvíce stížností v historii. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
  2. 2018: Nejvíce podání spotřebitelů v historii. ERÚ [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online.
  3. ČTK. Topolánek se opřel do Energetického regulačního úřadu. Zrušme ho, říká. ČT24 [online]. 2. prosince 2010 [cit. 2011-07-01]. Dostupné online.
  4. MACH, Petr. http://www.nechtenasbyt.cz/urad/3. Laissez faire [online]. 1. prosince 2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-30.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.