Šarlota Württemberská
Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 – 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).
Jelena Pavlovna | |
---|---|
ruská velkokněžna | |
Manžel | Michail Pavlovič Ruský |
Úplné jméno | Šarlota Württemberská |
Narození | 9. ledna 1807 Stuttgart, Württembersko |
Úmrtí | 2. února 1873 Stuttgart, Württembersko |
Potomci | Marie Michajlovna Ruská Alžběta Michajlovna Ruská Kateřina Michajlovna Ruská Alexandra Michajlovna Ruská Anna Michajlovna Ruská |
Dynastie | Württemberkové |
Otec | Pavel Württemberský |
Matka | Šarlota Sasko-Hildburghausenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Šarlota se narodila ve Stuttgartu jako nejstarší dcera Pavla Württemberského a Šarloty Sasko-Hildburghausenské. V dětství žila s otcem a mladší sestrou Pavlínou v Paříži. Jejich dům byl ve srovnání s královskými standardy velice skromný. V Paříži přišla Šarlota pod vedení několika intelektuálů.
V roce 1822 byla zasnoubena s otcovým bratrancem Michailem. Šarlota byla prý výjimečná dívka, vysoce inteligentní a zralá na svůj věk patnácti let. Na velkoknížete zřejmě zapůsobila svou krásou a držením těla, a během recepce, konané na její počest, okouzlila všechny hosty konverzací. 17. prosince 1823 přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Jelena Pavlovna. 20. února 1824 byl pár oddán v Petrohradu a usídlil se v Michajlovském paláci. Když v roce 1828 zemřela carevna vdova Marie Fjodorovna, přešel palác Pavlovsk na Michaila, který jej s Jelenou často navštěvoval. Jejich manželství nebylo šťastné: Michailovou jedinou vášní byla armáda a Jelenu zanedbával. Z manželství se narodilo pět dcer:
- Marie Michajlovna Ruská
- Alžběta Michajlovna Ruská
- Kateřina Michajlovna Ruská
- Alexandra Michajlovna Ruská
- Anna Michajlovna Ruská
Jelena si byla blízká se svým švagrem, carem Alexandrem I. a jeho manželkou Jelizavetou. Rychle se také spřátelila s plachou Marií Alexandrovnou, manželkou cesareviče Alexandra.
Když v roce 1849 zemřel Šarlotin manžel, stala se patronkou několika dobročinných organizací a umění. Založila například Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu a podporovala skupinu sester s pečovatelskou službou, která se stala předchůdkyní červeného kříže v Rusku. Byla také iniciátorkou a donátorkou pravoslavného chrámu svatých apoštolů Petra a Pavla v Karlových Varech.
Jako patronka skladatele Antona Rubinsteina ho pověřila zkomponováním první z jeho tří oper: Fomka blázna (1853), Sibiřští lovci a Pomsta.
Jelena zemřela ve Stuttgartu ve věku 66 let.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Charlotte of Württemberg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarlota Württemberská na Wikimedia Commons