Lipětín

Název Lipětín je odvozen ze spojení Lipjatův dvůr. Úvodní Lip- bylo později při poněmčení spojeno s německým slovem pro lípu, a vznikl tvar Lindau. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lipetim (1227), Lypetyn (1301), Lynden (1562), Ly Pietin a Lynda (1591), Lipětín a Lindu (1595), v tvrz a ves Linden (1618) a Lindau (1787, 1833).[1]

První písemná zmínka o Lipětínu pochází již z roku 1227, kdy Hrabišic Kojata ve své závěti daroval Lipětín pražskému klášteru na Zderaze. V roce 1301 potvrdil vlastnictví král Václav II. Kdo byl majitelem vsi ve 14. a 15. století není známo, snad patřila stále zderazskému klášteru. V roce 1456 koupilo město Most od kláštera jeho statky v okolí města a snad mezi nimi mohl být i Lipětín.

V 1. polovině 16. století byl Lipětín majetkem rytířského rodu ze Schonau, který zde nejspíš založil tvrz. V roce 1585 patřil Lipětín k panství mosteckého hradu. Spolu s hradem jej v roce 1595 prodal císař Rudolf II. městu Mostu. Již v roce 1598 však Lipětín město prodalo Janu Václavovi z Lobkovic. Později získali Lipětín Valdštejnové, kteří jej připojili ke svému panství Duchcov-Horní Litvínov, jehož součástí zůstal až do roku 1848. Poté se Lipětín osamostatnil. V roce 1931 se stal osadou Dolního Litvínova. Za druhé světové války (1941) byly Dolní Litvínov s Lipětínem připojeny k Hornímu Litvínovu. Po válce se sice stal Dolní Litvínov opět samostatným, ale již v roce 1947 byl s Lipětínem znovu připojen a vzniklo město Litvínov.

Ve vsi stály dva mlýny. Nacházela se zde kaple Navštívení Panny Marie. Lipětín patřil do farnosti Horní Litvínov.

Lipětín zanikl v důsledku těžby uhlí v letech 1957–1959. Těžba zde již skončila a prostor je zrekultivován.