Ľubomír Feldek

Ľubomír Feldek (* 9. října 1936 Žilina) je slovenský básník, prozaik, dramatik a překladatel a manžel spisovatelky Oľgy Feldekové.

Ľubomír Feldek
Narození9. října 1936 (85 let)
Žilina
Povoláníspisovatel, scenárista, básník, redaktor a dramaturg
OceněníPribinov kríž II. triedy (2003)
Krištáľové krídlo (2007)
zasloužilý umělec
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pochází z úřednické rodiny, vzdělání získával v Senici, v Žilině, kde v roce 1954 i maturoval. Po skončení střední školy studoval na Vysoké škole pedagogické v Bratislavě slovenský jazyk a literaturu. Už během studií začal pracovat jako redaktor ve vydavatelství Mladé letá, odkud musel v říjnu 1958 odejít v souvislosti s politickou perzekucí otce a zároveň mu na jeden rok zabránili uzavřít vysokoškolské studium státní zkouškou (namísto roku 1958 ji složil až roku 1959).[zdroj?]

V letech 1960–1961 pracoval jako redaktor závodního časopisu v Nižné na Oravě. V letech 1961–1973 byl spisovatelem ve svobodném povolání a v letech 1973–1986 vedoucím redaktorem oddělení původní a překladové poezie a současně dramaturgem divadla Nová scéna v Bratislavě. V roce 1989 protestoval proti uvěznění Václava Havla, podepsal politický manifest Několik vět a v listopadu se podílel na založení hnutí Veřejnost proti násilí.

Od roku 1990 byl vedoucím redaktorem kulturní přílohy Ahoj, Evropa občasníku Veřejnost. V současnosti žije v Praze a Bratislavě

Ocenění

Tvorba

Charakteristika tvorby

První básně uveřejňoval ještě během studií na střední škole ve školním časopise Mladý průkopník. Jeho tvorba je inspirována českým poetismem, zejména poezií Vítězslava Nezvala. Poezii píše "pro všech pět smyslů", staví ji na neobvyklé citlivosti vnímání světa, zdůrazněné citovosti, konkrétnosti, obraznosti, fantazijnosti, intimnosti. V jeho poezii dominuje zejména metaforický princip. Kromě vlastní tvorby se věnoval i překladům z moderní světové poezie (Alexandr Blok, Vladimir Majakovskij, Guillaume Apollinaire a i.) A klasických dramatických děl (Sofokles, William Shakespeare). Dále překládal díla takových autorů jako jsou: Rabíndranáth Thákur, Karel Jaromír Erben, Ján Kollár, Johann Wolfgang Goethe, Heinrich Heine, Alexandr Sergejevič Puškin, Arthur Rimbaud, Vítězslav Nezval, Stefanov, Antonyč, Lautréamont, Maršak, Morgenstern, Hrubín či Julian Tuwim a další.

Je jedním ze zakladatelů básnického seskupení známého jako "trnavská skupina". V kontextu dětské literatury je vnímán jako jeden z vedoucích představitelů generace dětského aspektu, která v 60. letech konstituovala moderní slovenskou literaturu pro děti a mládež. Jeho publicistické vystoupení Bude řeč o literatuře pro děti (Mladá tvorba, 1958, č.4) představuje nejen proti stagnační situaci původní české poezie pro děti, ale v jistém smyslu i generační manifest konkrétní poezie. Jeho poetika, založená na hravé fantazii, asociaci a smyslově nasycené obraznosti, se významnou měrou podílí na formování estetického kánonu moderní české literatury pro děti a mládež, především poezie, autorské pohádky a loutkové hry.

Básnická tvorba

Feldek zájem o literaturu pro děti souvisí s působením v redakci Mladé lét. Průkopnickým činem v české dětské poezii byl jeho debut Hra pro tvé modré oči (1959, poprvé publikován v Mladé tvorbě 1958, č.4), který autor pokládá za programovou báseň své generace a který byl hned po knižním vydání na zásah politické moci sešrotován. Tento "cirkus zelenin" je z formálního hlediska montáží poezie a lyrické prózy, z obsahového aspektu originální ztvárněnou tradiční tématem. Bohatá intelektualizovaná metaforika, založená na smyslově ozvláštnění vidění a svérázné dětské logiky v poetice skladby, aktivizovala intelekt potenciálního dětského čtenáře v do té doby neobvyklé míře.

Smyslově konkrétní metaforický obrazotvornost charakterizuje i Feldekova básnickou tvorbu pro dospělé. Zařazení skladby Hra pro tvé modré oči do sbírky Jediný slaný domov (1961, později i do výběru Severní léto, 1973) demonstruje jeho přesvědčení o totožnosti estetických principů ( "dalekonosných zbraní poezie") v tvorbě pro dospělé i pro děti. I prvky citové (manželské i rodičovské), občanské, autorské autobiografie využívá v literární tvorbě bez ohledu na to, zda je určena dětskému nebo dospělému adresátovi. Projevuje se to ve sbírkách poezie pro dospělé Křídový kruh (1970), Dva kolem stolu (1976), Paracelsus (1973), Poznámky na epos (1980) iv románu Van Stiphout (1980). Satirický tón, charakteristický pro jeho dramatické díla, se použije v básnické sbírce Slovák na Měsíci (1986). V 90. letech mu vycházejí ještě sbírky básní Plakat je krásné (1990, připravena do tisku již r.1987), Milování v pokročilém věku (1999) a Lékárnička zamilovaných (2003), výběr usměvavý otec (1991) a satirické básnické komentáře o politickém dění na Slovensku Odzemok na rozloučenou a 19 Jarmočná písní (1992, jako bibliofilie). V Praze spolu s manželkou Olgou Feldekovou publikoval knihu fejetonů Svět je i jinde (1998) a výběr z poezie This side up (2003).

Poetiku moderní dětské poezie rozvíjejí v 60. a 70. letech 20.st. několik Feldeková básnické sbírky. Nápaditým způsobem v nich spojuje tradičnější motivistické, sujetové a kompoziční prvky pohádky s fragmenty hravě mystifikováni autobiografie a s nevázaným výmyslem, využívaje přitom poetickou imaginaci a vynalézavou obraznost. Tak v básnické knížce Telefon (1963) zakutálel klubko vlny asociuje telefon, který k sobě přivede dvě osamělé lidské bytosti. V básnické pohádce O hluché babičce a vnoučkovi zlatíčko (1967) dosazením hluché a pomalé babičky a maličkého vnoučka zlatíčko do role pohádkových hrdinů v rámci sujetového rámce lidových pohádek vznikne veršovaný příběh, ve kterém se paroduje fakt hrdinského činu, post osvoboditele i osvobozování i samotný smysl osvobození. Organickou součást hravě recesní atmosféry tvoří u Ľ. Feldeka poetická představa domova jeho dětství a fragmenty autobiografie ztvárněné lyrickým mikropříběhem (Hlava, kterou jsem měl tehdy, 1967).

Prozaická tvorba

Lyrický a hravý princip je dominantní iv jeho prozaické tvorbě pro děti. Už první pohádka Zlatíčko (1965) potvrzuje, že více než o epický příběh mu jde o možnost hry s obrazotvorností. V této lyrické próze s nerozluštěným tajemstvím je sujet založen na poetickém tajemně, vyzařujícím ze slova "zlatíčko", které dva hrdinové - chlapec a dívka - slyší stále znovu neznámo odkud a které symbolizuje vznikající vzájemnou náklonnost a něhu. Plodným zamyšlením parodicko-nonsensové hry s modelem folklorní pohádky je pohádka Zelené jeleni (1968). Příběh básníka a malíře, spojených tvorbou dvojjediných literárně-výtvarných artefaktů "obrazobásní a básně-obrazů", systémově paroduje stavbu a hrdinů lidových pohádek, přičemž součástí této parodie jsou bohaté jazykové i situační nonsensy. Dobrodružství obou umělců a významový plán pohádky nabízejí místo i satirické alúzii na status umělce a politické aspekty totalitní společnosti. Další pohádkové cykly, publikované od druhé poloviny 60. let, vyšly souborně pod názvem Modrá kniha pohádek (1974). Do jejího pozdějšího "barevného" protějšku Zelená kniha pohádek (1983) zařadil i Hru pro tvé modré oči a Zelené jeleni. Stejně jako poezie i prozaická tvorba Ľ. Feldeka pro děti je založena na intelektualizovanom hravém výmysl, přičemž se rovnocennou součástí pohádkové stavby stávají fakta i pseudofakty, autentické postavy či události z jeho občanského a rodinného života. Slovní i situační komika, metaforicky a nonsensová hra s motivy, kompozičními algoritmy, žánry i jazykovými prvky, směřující k významové viacplánovosti textu, se podřizují logice výmyslu, ve kterém se vypravěč stává pro dětského čtenáře dospělým partnerem s duší dítěte. V tom smyslu se v něm spojuje logika dospělého s naivním dětským mudrováním, intelektuální analýza s citovou závazkem jednotlivých dítěte ochotného uvěřit jakémukoliv autorskému výmyslu. Velkou částí Feldeková pohádkové tvorby začíná rozvoj té linie české autorské pohádky, která vychází již ne z imitace nebo aktualizace folklóru, ale z "snažíte a vymyšleného" (Július Noge).

Dramatická tvorba

Hra s textem i adresátem, stimulaci jeho tvůrčí aktivity a představivosti, jsou charakteristické i pro autorovu dramatickou tvorbu pro děti. Hry pro dospělé Metafora (1977), Teta k sežrání (1978), Jánošík podle Vivaldiho (1979), souborně vydané pod názvem Smutné komedie (1982), dále hry Utíkejte, slečna Nitus (1986), Dvě hry o pravdě (1990, souborné vydání her Umění neodejít, Zkouška - obě 1988), Smrt v růžovém (1995), Teta z Prahy (1995), Hraj, noha, a ty, druhá, tancuj (1999) a Tři hry (2003, souborné vydání her Hraj, noha.. ., Ze dřeva vyřezané, Horor v horárni) se pohybují v rovině ironickém-satirické negace společenských mýtů. Časopisecky byly publikovány hry Smrt v růžovém a Teta-neteta (původní název Teta z Prahy). Vydal knihy esejů o literární tvorbě a překladu Z řeči do řeči (1977), Homo scribens (1982), A propos, svědomí (1989, v češtině). Je autorem četných překladů z literatury pro děti i pro dospělé. Z původně připravené série čtyřiceti devíti leporel pro nejmenší o papouškovi Columbovi mu vyšlo deset.

Feldek vs. Slobodník a Feldek vs. Slovenská republika

Podrobnější informace naleznete v článku Feldek proti Slovenské republice.

V roce 1992 Ľubomír Feldek veřejně poukázal na problematickou minulost tehdejšího ministra kultury Dušana Slobodníka v souvislosti s režimem první Slovenské republiky (Slobodník byl jako člen Hlinkovy mládeže krátce účastníkem tábora německé tajné služby v Sekulích). Spor vyvrcholil zveřejněním Feldekovy básně Dobrou noc, drahoušku, jejíž verš „esesák se objal s estébákem“ narážel na minulost Dušana Slobodníka a tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara.

Slobodník Feldeka zažaloval za hanobení cti, Městský soud v Bratislavě rozhodl ve Feldekův prospěch. Slobodník se odvolal a senát tří soudců Nejvyššího soudu SR ve svém výroku konstatoval, že báseň je „hrubým osočováním a znevažováním života, občanské cti a osudu a neoprávněným zásahem do osobnosti D. Slobodníka“. Feldekovi nařídil zaplatit odškodné ve výši 250 tisíc korun. Odvolací senát Nejvyššího soudu SR rozhodl stejně, ale povinnosti zaplatit odškodné Feldeka zbavil. Feldek a jeho advokát Ernest Valko zažalovali Slovenskou republiku na Evropském soudu pro lidská práva v Štrasburku, který jim dal v roce 2001 za pravdu a Feldekovi přiřkl odškodné ve výši 500 tisíc korun.

Dílo

Próza

  • 1980Van Stiphout, román
  • 2004Moje žena Oľga a nekonečno

Poezie

  • 1961Jediný slaný domov
  • 1970Křídový kruh
  • 1973Paracelsus
  • 1974Severní léto
  • 1976Dva kolem stolu
  • 1980Poznámky na epos
  • 1986Milování před usnutím (sestavil Jan Zambor)
  • 1986Slovák na Měsíci
  • 1990Plakat je krásné
  • 1991usměvavý otec
  • 1992Odzemok na rozlúčenou a 19 jarmočných písní
  • 1999Milování v pokročilém věku
  • 2003This Side Up
  • 2004Lékárnička zamilovaných
  • 2006Slovák na Venuši

Výběry z poezie

  • 1974Severní léto
  • 1977Oravské motivy
  • 1991usměvavý otec
  • 2003This side up

Eseje

  • 1977Z řeči do řeči
  • 1982Homo scribens
  • 1989À propos svědomí (vyšlo pouze v češtině)
  • 1998Svět je i jinde (spoluautorka Oľga Feldeková)
  • 2006V otcově Praze
  • 2007Prokletá Trnavská skupina
  • 2008Homo politicus
  • 2009O nakažlivosti štěstí
  • 2013Tahák z dějin české literatury od Lomidreva po malkáč

Drama

  • 1977Metafora
  • 1978Teta k sežrání
  • 1979Jánošík podle Vivaldiho
  • 1982Smutné komedie
  • 1986Utíkejte, slečna Nitus
  • 1988Umění neodejít
  • 1988Zkouška
  • 1990Dvě hry o pravdě
  • 1995Smrt v růžovém
  • 1995Teta z Prahy
  • 1999Hraj, noha, a ty, druhá, tancuj
  • 2000Ze dřeva vyřezané
  • 2002Horor v horárni
  • 2012Stalin v Žilině

Poezie

  • 1959Hra pro tvé modré oči
  • 1961Jediný slaný domov
  • 1963Telefon
  • 1964Novoroční pozdravy
  • 1966Kola, Otáčejte se!
  • 1967Hlava, kterou jsem měl tehdy
  • 1967O hluché babičce a vnoučkovi zlatíčko
  • 1968Ztracený zvěřinec
  • 1968Kuchařka pro děti
  • 1970Špaček výletník
  • 1970Kdo mamince pomáhá?
  • 1972Hvězdičková pohádka
  • 1974Na motýlích křídlech
  • 1977Jantarový svět
  • 1979Veselý album zvířat
  • 1982Pět detektivů
  • 1991Papoušek Kolumbus

Próza

  • 1965zlatíčko
  • 1968Zelené jeleni
  • 1970Pohádky na niti
  • 1970Zvířecí báje (vyšlo v češtině)
  • 1972Kouzelník a květinářka
  • 1972Kocour a jeho chlapec
  • 1974Modrá kniha pohádek
  • 1983Zelená kniha pohádek
  • 2003Velká kniha Slovenská pohádek
  • 2004Modrozelená kniha pohádek
  • 2011Černobílá kniha pohádek
  • 2013Dveře do pohádek

Výběry z poezie a prózy

  • 1977Květ alfabet
  • 1983Lapajova šlápota
  • 1984Moje první duha
  • 1985Pojď si se mnou hrát

Loutkové hry

Scénáře

Překlady

  • 1981Překlady, rozsáhlý výběr překladů
  • 1981Opilá loď a jiné básně, spoluautorství na překladu básní A. Rimbauda
  • 1999Moje malé milenky, překlad básní Jeana Arthura Rimbauda
  • 2001Sonety, druhé vydání v roce 2006 (překlad sonetů W. Shakespeara; v roce 2006 obohacen io překlad Shakespearovy básně Milenkin nářek)
  • 2005Romeo a Julie, 3. překlad do češtiny (Jesenská, Kot) (II. Vydání 2009)
  • 2005Sen svatojánské noci
  • 2005Tříkrálový večer
  • 2005Antonius a Kleopatra, překlad původně vznikl pro potřeby SND, kde měla hra premiéru 16. června 2002
  • 2006Jak se vám líbí, překlad vznikl pro potřeby SND, kde měla hra premiéru 21. června 1996; text byl inscenován na Letních shakespearovských slavnostech v roce 2006
  • 2006Hamlet, v pořadí 4. překlad do češtiny (Hviezdoslav, Jesenská, Kot), který měl premiéru 14. září 2007 v Sále činohry SND (II . vydání 2009)
  • 2007Othello (II. Vydání 2009)
  • 2008Zkrocení zlé, překlad hry W. Shakespeara známější pod názvem Zkrocení zlé ženy
  • 2008Bouře
  • 2009Macbeth, překlad připraven pro Slovenské komorní divadlo v Martině, kde měla hra premiéru 12. června 2009
  • 2009Tři tragédie, společné vydání překladů her Hamlet, Othello, Romeo a Julie
  • 2011Zimní pohádka
  • 2012Král Lear
  • 2013Oko za oko
  • 2013Dvaja veronskí šľachtici
  • 2013Mnoho povyku pro nic

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľubomír Feldek na slovenské Wikipedii.

  1. Slovenská tlačová agentúra. Ľubomír Feldek a Katarína Strelková získajú medailu A.S. Puškina. SME [online]. 2007-06-05 [cit. 2018-11-13]. Dostupné online. (slovensky)

Literatura

  • Plůtku, Pavel: Autorský subjekt v poezii pro děti. In: Dítě, literatura, autor. SPN, Bratislava 1971.
  • Šmatlák, Stanislav: Květ alfabet nebo Nad dětskou poezií Ľubomíra Feldeka. In: Básník a dítě. 2.rozšírené vyd. Bratislava 1976.
  • Feldek, Ľubomír: Zrušit rozdíl mezi dětskou a dospělou literaturou. In: Ján Polák: Rozhovory o literatura pro mládež. Bratislava 1978.
  • Kyselová, Lýdia: nadpočetné hodiny života. SPN, Bratislava 1985.
  • Noge, Július: Literatura v literatuře. SPN, Bratislava 1988.
  • Feldek, Ľubomír: Byl jsem vlastně více než ostrovanů. In: Nataša Pavuľáková-Ďurinová: Promluvme si nejen o dětské literatuře. Bratislava 1991.
  • Tlustá, Eva: Reflexe o literatuře pro mládež. Nitra 1993.
  • Sliacky, Ondrej a kol .: Slovník Slovenských spisovatelů pro děti a mládež. LIC, Bratislava 2005.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.