Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Kontrola ze strany SZPI probíhá na základě analýzy rizika, která zohledňuje:

• postavení komodity ve spotřebním koši
• rizikovost komodity
• rizikovost analytu
• kontrolovaná osoba (objem a historie její produkce)
• nové potraviny na trhu

Ve Zprávách o činnosti SZPI zveřejněných na webových stránkách inspekce lze nalézt souhrnné výsledky kontrol za jednotlivé kalendářní roky.[9]

Na základě kontrolních zjištění z prováděných kontrol ukládá SZPI kontrolovaným osobám opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Rovněž v rámci své věcné působnosti vede SZPI správní řízení o přestupcích s provozovateli potravinářských podniků a ukládá za porušení právních předpisů těmto subjektům pokuty dle zákona č. 146/2002 Sb. a dle zvláštních předpisů.  

Ve Zprávách o činnosti SZPI zveřejněných na webových stránkách inspekce lze nalézt počty uložených opatření a souhrnné výsledky správních řízení o přestupcích.[9]

Proces zatřiďování vína na SZPI.

SZPI v době vinobraní každoročně ověřuje hrozny pro výrobu vín s přívlastkem. Vlastní ověřování hroznů provádějí tzv. vinařští důvěrníci.[10] Jedná se zpravidla o externí pracovníky. Důvěrníci ověřují původ, cukernatost, zdravotní stav, odrůdu a množství hroznů. Výrobci vína z ČR podávají žádost o hodnocení a zatřídění vín Inspektorátu SZPI v Brně, kde jsou přijímány vzorky vín, jež jsou následně hodnoceny. Přílohou žádosti o zatřídění vín jsou i protokoly o zkoušce vystavené akreditovanými laboratořemi. Pokud víno splňuje analytické požadavky, je následně senzoricky hodnoceno. Senzorické hodnocení probíhá na brněnském inspektorátu v jedné z nejlépe vybavených místností pro senzorickou analýzu vín v ČR. Členy komise jsou zpravidla zástupci odborné vinařské veřejnosti.[11]

Při plánování kontrolní činnosti v případě vína se uplatňuje tzv. analýza rizika, kdy jsou zohledňovány poznatky z trhu, podněty veřejnosti a další aspekty. Při kontrolní činnosti je využívána spolupráce s jinými dozorovými orgány – např. s celními úřady při kontrole průvodních dokladů při přepravě vinařských produktů. Vzorky jsou inspektory odebírány do laboratoří SZPI, kde jsou analyzovány i za využití sofistikované laboratorní techniky a metod. Počty kontrol ve vinařském segmentu v meziročním srovnání stabilně narůstají.

Zaměstnanci SZPI se podílí na činnosti Pracovních skupin Rady EU a Evropské komise. Svými znalostmi a poznatky z praxe zde přispívají k podobě právních předpisů, případně výkladových dokumentů a vodítek, které v oblasti potravinářství vznikají na úrovni EU.

Odborní zaměstnanci SZPI jsou aktivně zapojeni v pracovních skupinách, které se zabývají např. následující problematikou:

• RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) - Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva
• AACS (Administrative Assistance and Cooperation System) – Systém správní pomoci a spolupráce
• Food Fraud - Podvody v potravinách
• Zemědělské kontaminanty
• Víno
• Internetový prodej
• Úřední kontroly potravin

SZPI dlouhodobě spolupracuje se zahraničními orgány dozoru. Jako možnost rozvinutí kooperace jsou využívány projekty přeshraniční spolupráce financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V minulosti SZPI realizovala tyto projekty s dozorovými orgány všech zemí sousedících s ČR.

Zaměstnanci úřadu dále působí jako školitelé v rámci různých vzdělávacích akcí v zahraničí, např. v rámci TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange) či iniciativy Better Training for Safer Food.[12]

SZPI se dvakrát ročně účastní tzv. Heads of Agencies - setkání vedoucích dozorových orgánu EU nad potravinami. Toto neformální sdružení zástupců dozorových orgánu slouží jako platforma pro sdílení zkušeností a informací z oblasti výkonu úředního dozoru nad potravinami a zaštiťuje je vždy země aktuálně předsedající Radě EU.

„Potraviny na pranýři“ jsou projektem SZPI pod záštitou Ministerstva zemědělství. Projekt zahrnuje několik vzájemně propojených částí – webovou stránku, mobilní aplikaci a profily na Facebooku, Twitteru a Instagramu. Jedná se o důležitý nástroj komunikace SZPI se spotřebiteli.

Web Potraviny na pranýři byl spuštěn 10. 7. 2012 a přináší informace o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných v rámci úřední kontroly SZPI, o uzavřených provozovnách a o tematicky zaměřených kontrolách.[13]

Data k srpnu roku 2020.

V sekci Potraviny jsou zveřejňovány záznamy o nevyhovujících šaržích potravin, které jsou tříděny podle závažnosti zjištění do tří kategorií – nebezpečné, falšované a nejakostní. V sekci Uzavřené provozovny jsou zveřejňovány provozovny nebo části provozoven, které SZPI v rámci úřední kontroly uzavřela (uložila zákaz užívání prostor) z důvodu závažného porušení hygienických předpisů (např. výskyt škůdců, myšího trusu, výrazně zanedbaný úklid, hromadění odpadů nebo absence přístupu k tekoucí vodě). V Tematických kontrolách jsou uvedeny výsledky ústředně řízených akcí, které byly zaměřeny na určitou konkrétní problematiku trhu. Jsou zde uvedeny všechny šarže potravin, které byly v rámci kontrolní akce zkontrolovány, a to i ty, které vyhověly právním předpisům. V sekci Rizikové weby jsou spotřebitelé upozorněni na rizikové webové stránky a výrobky prodávané přes Internet.[13]

Na webu je dále v horní liště umístěn kontaktní formulář „Připomínka k webu“, v rámci něhož mají spotřebitelé možnost zasílat své dotazy nebo návrhy na zlepšení webu. Web je také přizpůsoben zrakově znevýhodněným uživatelům.[13]

V současnosti je spotřebitelům k dispozici mobilní aplikace ke stažení zdarma pro operační systémy - Android (mobilní telefony a tablety) a iOS (iPhone).

Mobilní aplikace uživateli umožňuje zobrazit si 20 nejnovějších záznamů zveřejněných na webu Potraviny na pranýři, zkontrolovat si, kde v jejich okolí byly zjištěny nevyhovující potraviny a to pomocí GPS lokalizace zařízení nebo po zadání PSČ či vyhledání konkrétního místa na mapě. V aplikaci je možné se také podívat se do Tematických kontrol, zobrazit si aktuality z webových stránek SZPI či si vyhledat kontakt na všechny inspektoráty SZPI.

Mobilní aplikace dále umožňuje uživateli - spotřebiteli podat podnět ke kontrole, a to svým mobilním zařízením vyfotit závadný stav nebo potravinu, o které chce SZPI informovat, doplnit popis nedostatku a odeslat informace z mobilní aplikace přímo na příslušný inspektorát SZPI.

SZPI na sociálních sítích komunikuje prostřednictvím služby Facebook, Twitter a Instagram na profilu „Potraviny na pranýři“ (www.facebook.com/potravinynapranyri;  www.twitter.com/NaPranyri, www.instagram.com/potravinynapranyri), který byl zřízen s cílem informovat spotřebitele o aktuálních zjištěních SZPI a zvyšovat spotřebitelskou gramotnost uživatelů sociálních sítí prostřednictvím zveřejňování informací, a to při zohlednění specifik komunikace na sociálních sítích.

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech mezi členy systému: Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

SZPI je součástí Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva od roku 2004 a je jediným kontaktním místem pro daný systém v rámci České republiky. SZPI koordinuje komunikaci v daném systému pro Českou republiku. SZPI soustřeďuje informace ze všech dozorových orgánů nad potravinami a krmivy v České republice. Dojde-li ke zjištění výskytu nebezpečného výrobku některým z dozorových orgánů v ČR, odesílá SZPI do Evropské komise informace získané od jednotlivých účastníků národního systému. Česká republika je pak zpětně informována o kontrolních zjištěních v členských státech EU. Webové stránky SZPI obsahují mimo jiné interní rubriku pro zaregistrované uživatele z českých dozorových orgánů v oblasti potravin a krmiv, která obsahuje přehled oznámení ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva týkajících se ČR a další související dokumenty.[14]

Evropská komise EU spustila dne 18. 11. 2015 elektronický nástroj Administrative Assistance and Cooperation System (AACS) – Systém správní pomoci a spolupráce, který podporuje a usnadňuje komunikaci mezi dozorovými orgány, které se podílejí na boji proti falšování potravin na území Evropy.[15]

Česká republika se do systému od počátku zapojila a národním kontaktním místem pro nový systém AACS se stala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má s odhalováním falšovaných potravin zkušenosti a která spolupracuje i s ostatními orgány dozoru nad potravinami.

Důvodem Evropské komise pro založení informačního systému AACS byla aféra s koňským masem v roce 2013[16], kdy se nedařilo efektivně komunikovat napříč různými členskými zeměmi EU a jejich dozorovými orgány. Cílem informačního systému AACS je, aby komunikační síť fungovala efektivněji, bylo možné rychleji reagovat na žádosti o informace mezi jednotlivými dozorovými orgány a byla tak lépe zajištěna prevence i ochrana spotřebitelů[17].

Systém AACS, zaměřený na falšování potravin paralelně funguje s mezinárodním Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF), v rámci něhož jsou vyměňovány informace o potravinách, které nejsou bezpečné.

Předmětem AAC jsou jakákoliv nevyhovující kontrolní zjištění, která vyžadují přijetí opatření v jiných členských státech EU. SZPI má jako kontaktní místo přímou vazbu na Evropskou komisi a ostatní kontaktní místa v členských státech. SZPI je také specializovaným styčným místem pro komunikaci o potravinových podvodech mezi členskými státy EU v rámci tzv. Food Fraud Network (FFN). Předmětem komunikace v rámci FFN jsou zjištění klamavého a podvodného jednání, případně podezření na takovéto jednání.[18]