Ústřední spolek českých žen

Ústřední spolek českých žen byl český ženský vzdělávací, politický a dobročinný spolek působící v letech 1897–1918 v českých zemích. Vznikl s ambicí sjednotit české ženské a feministické spolky v Rakousku-Uhersku pod jednu organizaci. Stal se tak prvním ústředním ženským orgánem českých žen a následně se pak zabýval hájením jejich zájmů na rovnoprávnost, včetně rovných společenských příležitostí, dostupnějšího vzdělání či volebního práva.

Ústřední spolek českých žen
Právní formaspolek
Založeno1897
Zánik1918
PředsedaPavlína Klenková z Vlastimilu
AdresaPraha, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dámské spolky začaly v Rakouském císařství vznikat po roce 1848, prvním v českých zemích byl Spolek svaté Ludmily roku 1851. První český ženský spolek Amerického klubu dam vzniknuvší z iniciativy mecenáše Vojty Náprstka, který se scházel v jeho domě U Halánků na Starém Městě, rozsáhlejší vzdělávací a dobročinné činnosti ve prospěch žen a matek vykonával od roku 1871 Ženský výrobní spolek. Další ženské spolky se dále formovaly například v Brně (Vesna), Olomouci či Plzni. Roku 1890 bylo pak v Praze zřízeno dívčí gymnázium Minerva. S postupujícím procesem emancipace českých žen následně rostla potřeba vytvoření jednotného jednacího orgánu, který by sdružil české ženské organizace a zasazoval se o naplňování jejich požadavků.

I. sjezd českoslovanských žen

Spolek byl založen na I. sjezdu českoslovanských žen ve dnech 15. až 17. května 1897 na Staroměstské radnici,[1] kterého se zúčastnila přibližně tisícovka delegátek z Čech, Moravy, Slezska či Slovenska. V rámci spolku byly utvořeny čtyři odbory dělených dle agendy: vzdělávací a školský, charitativní, zdravotnický a národohospodářský. Jeho první starostkou byla zvolena Pavlína Klenková z Vlastimilu,[2] mj. manželka architekta Richarda Klenky z Vlastimilu. Dalšími představitelkami spolku byli například Teréza Nováková, Věnceslava Lužická či Eliška Krásnohorská. V rámci projevů vybízejících k větší rovnoprávnosti mužů a žen zde poprvé zazněl požadavek na volební právo žen v Rakousku-Uhersku.

Agenda

Dále se spolek zasazoval např. o zrušení celibátu učitelek, prosazování české historie do osnov hodin dějepisu (oficiálně pojednaných dle rakouského výkladu dějin) či zapojení žen do politické soutěže. Rovněž pořádal řadu dobročinných, vzdělávacích a společenských akcí.[3] 10. září 1902 byl založen Ženský klub český, specializovaný vzdělávací odbor. Roku 1908 vehementně podporoval kandidaturu Karly Máchové, Boženy Zelinkové a Marie Tůmové na posty poslankyň do rakouské Říšské rady.[4] Rovněž měl spolek svůj abstinentský odbor poukazující na škodlivost alkoholu a zabývající se myšlenkou prohibice.[5] jehož členkou byla mj. lékařka Eliška Vozábová.

Činnost spolku byla zároveň částí, především mužské, společnosti kritizována jako zbytečná a směšná. Posléze se v rámci organizace začaly rozvíjet dva proudy ženských iniciativ dle sociálních vrstev: měšťanský a dělnický.

Ženský svět

Již na konci roku 1896 začala skupina jeho budoucích členek vydávat u vydavatelství Jana Otty čtrnáctideník Ženský svět,[6] jedno z prvních tištěných periodik zaměřených na ženy. Prvními šéfredaktorkami byly Věnceslava Lužická a Teréza Nováková, později pak např. Pavla Maternová, rada členek spolku se pak zapojovala do redakční práce. List zároveň přednostně informoval o aktivitách a stanoviscích spolku, zároveň byl až do svého zániku roku 1930 možná nejrozšířenějším tištěných médií určených ženám.

Zánik

Spolek zanikl roku 1918 v době vzniku Československa. Podstatná změna v legislativě tzv. První republiky ve prospěch občanských práv ženám pak vedla ke vzniku nástupnických organizací, jako například Československý svaz žen či Ženská národní rada.

Odkazy

Reference
  1. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  2. MUDROVÁ, Hana. Blogy Respektu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (česky)
  3. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  4. Jak získaly české ženy volební právo II. : Fórum 50 %. padesatprocent.cz [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
  5. DATABAZEKNIH.CZ. Žena v boji proti alkoholismu - Eliška Vozábová | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  6. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.