Šelmberkové

Prvním doloženým držitelem hradu Šelmberku byl Přibyslav z Křimína, později ze Šelmberka, který hrad držel do roku 1341. Dalšími majiteli byli Rýzmburkové, kteří hradu vládli od devadesátých let 13. století do roku 1419.

Část rodu se usídlila na Moravě, kde jim patřily Dřevohostice, Prostějov a hrad Kraví Hora u Náměště. Další část rodu se dostala až do Slezska, poslední část rodu zůstala v Čechách. Část majetku ještě za života rodu přešla do držení Šternberků, majetek na Krnovsku rozprodali bratři Jiří, Jan a Jindřich v první polovině 16. století.

Významnou osobností byl Jan II. ze Šelmberka († 1508), druhý manžel Johanky Krajířové z Krajku. Působil jako nejvyšší kancléř a nejvyšší komorník a ve sporech mezi katolíky a utrakvisty byl nestranný rozhodčí. Podporoval umění, především tvorbu raných humanistů. Po pánech ze Stráže zdědil Přerov nad Labem, přikoupil hrady Trosky a Kost a další statky mimo Čechy. Rozsáhlý majetek se po jeho smrti rychle rozpadl, když jej zdědil Jindřich ze Šelmberka, například Přerov nad Labem drželi v letech 1490–1524.

Hrad Šelmberk

Jindřichových pět synů zemřelo bez potomků a zbývající rodový majetek zdědili Trčkové z Lípy.

• Přibyslav ze Šelmberka
• Čeněk ze Šelmberka
• Ondřej ze Šelmberka
• Eliška ze Šelmberka
• Kateřina ze Šelmberka
• Jan II. ze Šelmberka († 1508)
• Jindřich ze Šelmberka
• Jiří ze Šelmberka

Erb Šelmberků z Klaudyánovy mapa (Mikuláš Klaudyán, † 1521)

Ve erbu mají černou hlavu kance ve zlatém štítě. K erbu se váže pověst zaznamenaná Paprockým z Hlohol. Za vlády Přemysla Otakara II. se nemohli tři muži z rodu Buziců shodnout na užívání rodového erbu, proto jim král přikázal, aby si každý něco vybral. Zajíce si vzali páni z Hazmburka, lva páni z Rožmitálu a na pány ze Šelmberka zbyla kančí hlava.

Spojili se s pány z Boskovic, ze Stráže, Šternberky, Krajíři z Krajku, Švamberky, Švihovskými z Rýzmberka či Trčky.