Klaudiánova mapa

Celý list má rozměry 1260 × 640 mm.[1] Nejvrchnější část mapy tvoří znaky Slezského knížectví, Moravského markrabství, Dalmatského království, Uherského království, Českého království, Chorvatského království, Lucemburského knížectví a Lužického markrabství (na stříbrném poli červený býk). Uprostřed těchto znaků trůní jejich panovník Ludvík Jagellonský (resp. u Chorvatska, Dalmácie a Lucemburska pouze titulární panovník).[2] Pod panovníkem jsou rovnoramenné váhy, symbolizující spravedlnost, na pyramidě, kde jsou vyjmenovány druhy spravedlnosti. Ve zbylém místě okolo pyramidy je čtrnáct moralizujících ilustrací z Písma svatého.[3]

Nižší část listu je zaplněna erby významných šlechticů, zástupců zemského a komorního soudu[4] a dalších. Nejspodnější tři znaky patří Kutné Hoře, Praze a Žatci. V části nad mapou jsou dvě umně vyvedené grafiky – obsazený vůz, do kterého je zapřaženo z obou stran (což zřejmě symbolizuje buď náboženské rozdělení země na dvě vyznání nebo rozhárané vnitropolitické poměry[5]) a přepadení obchodního vozu lupiči. Zde je také zmínka o autorovi a datu („Mikulass Claudian. Letha Božieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“).

Vlastní mapa Čech[6] tvoří pouze dolní třetinu listu.[1] V levém horním rohu je druhá zmínka o datu a autorech – znaky „И.C.V.K.“ jsou nejspíš monogramy Klaudiána (Nicolaus Claudianus, přičemž písmeno N je vodorovně převrácené) a rytce Andrea Kaschauera, pod monogramy jsou jejich erby a pod nimi rok vydání 1518. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000.[7] Kromě názvů v mapě nechal Klaudián vyřezat speciální symboly: u měst koruny nebo náznaky znaků pro odlišení panských a královských měst a kalichy nebo zkřížené klíče pro odlišení utrakvistických a katolických měst.[8] Hrady byly odlišeny věžičkami a vísky prostými kolečky.[9] Český typograf František Muzika si povšiml, že jazykově české texty jsou v mapě vytisknuty jakousi primitivní antikvou a italikou (s výraznými gotickými či novogotickými rysy), což představuje jeden z nejranějších důkazů užití antikvy pro češtinu.[10]

Základním znakem mapy je jižní orientace.[11] Mapa má zároveň náboženský i dopravní obsah.[12] Silnice jsou značeny českými mílemi.[13] Mapa nemá geografickou síť.

Etzlaubova mapa Romweg, na které je trojúhelník Čech velmi patrný

Klaudián zřejmě vycházel z mapy Německa od Erharda Etzlauba,[14] na níž byly Čechy také zachyceny. Naopak Klaudiánovu mapu převzal do své Kosmografie (Cosmographia universalis) Sebastian Münster,[15][16][17]vyšla i českém překladu Zikmunda z Puchova. V 19. století pak vytvořil rukopisnou kopii díla a znovu připomněl autora katolický kněz František Jakub Kreibich.[18] Faksimile mapy v původní velikosti vyšlo až roku 1936 v Geografickém ústavu UK díky prof. Václavu Švamberovi.[19] Dílo dále reprodukoval prof B. Šimák z Masarykovy univerzity v Brně.[20]

Rukopis byl Klaudiánem vytvořen v roce 1516. V lednu 1517 prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou,[21] touto kontrolou rukopis prošel[22] a následně podle něho vyřezal Andreas Kaschauer arch na dřevěný štoček k tisku. Finální část výroby proběhla v norimberské dílně Jeronýma Höltzla[23] a vydána byla roku 1518. Dřevořez byl ručně kolorován. V současnosti je znám jediný originál, nalepený na plátno, který se zachoval v litoměřické biskupské knihovně [8] a nyní je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.[24]