Zdeněk Kučera (teolog)

Zdeněk Kučera se narodil 30. března 1930 v Bratislavě, kterou byla jeho rodina nucena opustit v roce 1939 a následně žil v Praze. Po maturitě na Klasickém gymnáziu v roce 1949 studoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké u Josefa Hromádky, Františka Bartoše, po vzniku HČBF (1950) u Zdeňka Trtíka a Františka Kováře, a na Filozofické fakultě UK. Po vystudování byl v roce 1955 vysvěcen na kněze Církve československé.

V letech 1966–74 byl přednostou ideového odboru Úřadu patriarchy CČSH u patriarchy Nováka a po studiích v Basileji u Karla Bartha byl v letech 1968 až 1970 odborným asistentem na Husově československé bohoslovecké fakultě, ale poté byl v rámci normalizace donucen pracovat v dělnických profesích a ve stavebnictví.

Na bohosloveckou fakultu se vrátil v roce 1979 jako docent a v roce 1981 získal profesuru. V roce 1990 byl zvolen děkanem HČBF a následně po její inkorporaci do Univerzity Karlovy byl třikrát děkanem Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.[1] Přednášel na více než dvaceti zahraničních univerzitách, byl viceprezidentem Deutsche Paul Tillich Gesellschaft v letech 1982–6.[2] Byl nositelem rakouského Čestného kříže Za vědu a umění I. stupně,[3] tří papežských medailí, rytířem Řádu svatého Lazara[4] a nositelem vyznamenání Pro ecclesia et pontifice.