Paul Tillich

Paul Johannes Tillich (20. srpna 1886, Starzeddel22. října 1965, Chicago) byl americký protestantský teolog a filosof náboženství německého původu, jeden z nejvýznamnějších evangelických teologů 20. století. Mezi svými kolegy Tillich vyniká šíří zahrnutí filosofických, religionistických, kulturních, sociologických a psychologických témat do svého teologického díla. Tillich v něm usiloval o to, aby použitím originálních termínů nově interpretoval křesťanskou zvěst s jejími pojmy a symboly, modernímu člověku 20. století většinou již nesrozumitelnými. Tillichovu teologickou pozici je možno označit jako „třetí cestu“ mezi liberální teologií 19. století, která usilovala o syntézu mezi křesťanstvím a kulturou, a dialektickou teologií, reprezentovanou Karlem Barthem, která mezi soudobou kulturou a křesťanstvím přísně rozlišovala.[1]

Paul Tillich
Narození20. srpna 1886
Starosiedle (Starzeddel)
Úmrtí22. října 1965 (ve věku 79 let)
Chicago
Místo pohřbeníNová Harmonie
Povoláníteolog, filozof a vysokoškolský učitel
Alma materVratislavská univerzita (do 1911)
Univerzita Martina Luthera (do 1912)
Univerzita Tübingen
Humboldtova univerzita
Tématateologie
OceněníGoethova plaketa města Frankfurtu nad Mohanem (1956)
Messenger Lectures (1957)
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1961)
Mírová cena německého knižního obchodu (1962)
Manžel(ka)Hannah Tillich
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Tillichův náhrobek v Paul Tillich Park, New Harmony, Indiana, USA

Paul Tillich se narodil v rodině luterského faráře Johannese Tillicha. V letech 1898–1904 navštěvoval gymnázium ve městě Königsberg in der Neumark (dnešní Chojna v Polsku) a v Berlíně. Theologii studoval v letech 1904-1909 v Berlíně, Tübingen a Halle. Během studií ho ovlivnili především biblista a systematický theolog Martin Kähler (1835–1912), který ho přivedl k Martinu Lutherovi (k jeho objevu Pavlovy nauky o ospravedlnění a k theologii kříže), a systematický theolog Wilhelm Lütgert (1867–1938), který jej přivedl k filosofii německého idealismu. V letech 1909–1919 působil v církevní službě; 1911–1912 absolvoval učební vikariát v Nauen v Braniborsku, 1912 byl v Berlíně ordinován na duchovního. V roce 1910 se stal doktorem filosofie; roku 1912 obdržel filosofický licenciát na základě prací o F. W. J. Schellingovi, roku 1916 se habilitoval v oboru systematické teologie v Halle.

Ve válečných letech 1914–1918 polním duchovním na západní frontě. Válečná zkušenost s blízkostí smrti měla pro jeho osobní život a teologické myšlení závažné důsledky. Tillich na bojištích zažil zhroucení měšťanské kultury a životního stylu 19. století s jeho idealistickou filosofií a liberální teologií. Jestliže do války šel jako monarchista, idealista a puritán, z ní se vrátil jako revoluční socialista, kulturní pesimista a bohémský světák.[2] Mezi lety 1919 a 1933 Tillich působil na různých univerzitách v Německu: v letech 1919–1924 byl soukromým docentem v Berlíně, kde mj. spoluzaložil kruh náboženských socialistů. Roku 1924 se Tillich stal profesorem systematické teologie v Marburku, kde se přátelil s Rudolfem Ottem; mezi roky 1925 a 1929 byl profesorem religionistiky na Technické vysoké škole v Drážďanech; v letech 1927–1929 byl čestným profesorem systematické teologie v Lipsku. V letech 1929–1933 byl řádným profesorem filosofie a sociologie ve Frankfurtu nad Mohanem, kde převzal katedru po Maxi Schelerovi.

V dubnu 1933 byl jako stoupenec Výmarské republiky a sociální demokrat (členem SPD od roku 1929) propuštěn, v říjnu téhož roku odjel na pozvání amerického teologa Reinholda Niebuhra (1892–1971) do Spojených států. V době jeho amerického pobytu (1933–1965) se postupně vypracoval v uznávaného akademika. Roku 1933 začal přednášet na Union Theological Seminary v New Yorku jako Visiting Professor of Philosophy of Religion and Systematic Theology, v letech 1941–1955 působil jako Full Professor of Philosophical Theology, v letech 1955–1962 pak jako University Professor na Harvardově univerzitě. V letech 1962–1965 působil na teologické fakultě University of Chicago.

V Chicagu Tillich také zemřel, byl pohřben ve svém domově v East Hamptonu na Long Islandu. V roce 1966 byla urna s jeho popelem přenesena do Pamětního parku Paula Tillicha v New Harmony ve státě Indiana, na místo upomínající na ideály utopicko-socialistických komun.

Odkazy

Reference

  1. Zahrnt, Heinz. Die Sache mit Gott. Die protestantische Theologie des 20. Jahrhunderts. München, 1966, s. 392.
  2. Štefan, Jan. Karl Barth a ti druzí. Pět evangelických teologů 20. století. Barth-Brunner-Tillich-Althaus-Iwand. Brno, 2005, s. 320

Literatura

  • ŠTEFAN, Jan. Karl Barth a ti druzí. Pět evangelických theologů 20. století. Barth-Brunner-Tillich-Althaus-Iwand. Brno: CDK, 2006. ISBN 80-7325-080-2.
  • STURM, Erdmann. Heslo Paul Tillich. In RGG, sv. 8, 4. vydání, s. 410-412. Tübingen: Mohr Siebeck, 2005. ISBN 3-16-146948-8.
  • BÜRKLE, Horst. Heslo Paul Tillich. In LThK, sv. 10, 3. vydání, s. 38-39. Freiburg im Breisgau: Herder Verlag, 2001. ISBN 3-451-22012-1.
  • GALLUS, Petr. Člověk mezi nebem a zemí. Pojetí víry u P. Tillicha a K. Bartha. Jihlava: Mlýn, 2005. ISBN 80-86498-11-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.