Zbyněk Berka z Dubé a Lipé

Erb pražského arcibiskupa Zbyňka Berky (1605)

Erb arcibiskupa Zbyňka Berky (před 1600)

Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Narodil se Zdeňkovi Leopoldovi Berkovi z Dubé a jeho manželce Aleně, rozené ze Šelmberka, na tvrzi v Dřevěnici. Od roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingenu, roku 1580 byl zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingenu a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem salcburským (1585). V letech 1577–1583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. března 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII. apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. Roku 1590 se stal také velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora pražského arcibiskupství zchudlého v době husitských nepokojů, a to až do roku 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.

Do funkce pražského arcibiskupa jej císař Rudolf II. navrhl již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nuncius Cesare Speciano. Zasloužil se o renesanční přestavbu Arcibiskupakého paláce na Hradčanském náměstí, tamní kaple ve 2. patře má dosud mramorový portál s jeho erbem v nadpraží.

Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.[1]

V roce 1605 svolal na žádost papeže Klementa VIII. do Prahy arcidiecézní synodu. Konala se ve dnech 28.–30. září.[1] Pravděpodobně se jí zúčastnil i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna, který její závěry přijal i pro olomouckou diecézi, je označována i jako synoda provinční. Jejím cílem bylo prodiskutovat zásadní praktické otázky související se zaváděním reforem tridentského koncilu.

Poprvé byl u svých příbuzných roku 1590, kdy vedl v Zákupech bohoslužbu. V roce 1593 vedl mši a pak se zúčastnil křtu malého Zbyňka Berky v Zákupech, vzdáleného příbuzného rodu Berků z Dubé. A znovu byl v Zákupech o rok později, kdy byl kmotrem při křtu druhého syna zámeckého pána, Václava Berky z Dubé. Tehdy do Zákup dorazil z Budyšína, kde urovnával tamní spory.[5].

Zemřel 8. března 1606 a byl pohřben bez náhrobku do rodinné krypty před oltářem sv. Víta v kapli Nejsv. Trojice (Císařské) katedrály sv. Víta na Pražském hradě.[6]