Surgut

Surgut (rusky Сургут, chantyjsky Сәрханӆ) je město v Rusku, správní středisko Surgutského rajónu v Chanty-Mansijském autonomním okruhu, největší město oblasti a jedno z mála ruských měst, které počtem obyvatel i průmyslovým potenciálem převyšuje správní středisko oblasti (Chanty-Mansijsk). V roce 2014 zde žije 332 313 obyvatel a plocha města byla 210,09 km2. Nachází se zde vlakové nádraží, přístav na pravém břehu řeky Ob a mezinárodní letiště. Jakožto hospodářské centrum větší těžařské oblasti bývá Surgut neoficiálně nazýván jako ruské hlavní město ropy.

Surgut
Сургут / Сәрханӆ
Leninova třída

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice61°15′ s. š., 73°26′ v. d.
Časové pásmoUTC+5[1]
StátRusko Rusko
Federální okruhUralský
Autonomní okruhChantymansijský – Jugra

Chantymansijský autonomní okruh na mapě Ruska
Surgut
Město na mapě Chantymansijského okruhu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha354,0 km²
Počet obyvatel360 590 (2017)[2]
Hustota zalidnění1 018,7 obyv./km²
Správa
StarostaVadim Chouvalov (od 2016)
Vznik1594
Oficiální webwww.admsurgut.ru
Telefonní předvolba(+7)3462
PSČ628400–628426
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Primátorem města je Vadim Nikolajevič Šuvalov.

Historie

Město Surgut patří k nejstarším sibiřským městům. Bylo založeno na základě nařízení, které dal car Fjodor I. 19. února 1594 vévodovi knížeti Fjodoru Borjatinskému. Šedesátá léta minulého století byla časem obrození města, které se stalo centrem těžby ropy a zemního plynu. V polovině 20. let akademik Gubkin předpověděl, že jsou na západní Sibiři obrovské zásoby zemního plynu a ropy, ale kvůli začátku 2. světové války a dalších problémů se s využitím ropných a plynových nalezišť muselo počkat delší dobu. Až v polovině 60. let výprava pod vedením Salmanova, které se zúčastnilo 30 rodin geologů, přišla do okolí Surgutu. A vcelku brzy na místě dnešního Surgutu vytryskl první ropný vrt.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сургут na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.