Letiště Praha-Kbely

Letiště Praha-Kbely je vojenské letiště umístěné v severovýchodní části Prahy na jihu Kbel, částečně zasahuje i na území Hloubětína a Vysočan. V současné době je na něm umístěna 24. základna dopravního letectva, pod kterou spadala i letka ministerstva obrany, která zabezpečuje přepravu ústavních činitelů. Letiště Kbely se nachází jižně od nedalekého letiště Letňany, známého mj. výskytem syslů.

Praha-Kbely
vojenské letiště Praha-Kbely
Základní informace
Typ letištěvojenské neveřejné
ProvozovatelLetectvo Armády ČR
Otevřeníprosinec 1918
Nejbližší městoPraha (11 km)
Kód letiště ICAOLKKB
Kód letiště IATA
Souřadnice50°7′18″ s. š., 14°32′43″ v. d.
Nadmořská výška919 ft / 280 m
Vzletové a přistávací dráhy
  • 06/24 – asfalt, 2080×50 m
Odkazy
Kód památky104539 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Místo, kde stál stan Radia Praha
Přibližovací světelná soustava letiště

Planina mezi obcemi Kbely, Letňany a okrajem Vysočan byla jako vhodná pro výstavbu letiště vybrána v listopadu roku 1918. Bylo zde vybudováno několik budov a plátěných hangárů a už v prosinci 1918 z letiště vzlétly první letouny. Bylo to první plnohodnotné letiště založené po 1. světové válce na českém území. Před ním existovalo ještě letiště v Chebu, které bylo založeno za Habsburské monarchie a prozatímní letiště na poli nedaleko Strašnic. Letiště se pak postupně stalo centrem rozvoje československého letectví, jímž bylo až do roku 1937, kdy bylo otevřeno letiště v Praze-Ruzyni.

  • V roce 1927 byla vybudována vodárenská věž, která sloužila i jako letecký maják.
  • V roce 1929 se zde usídlil 6. bombardovací pluk.
  • V roce 1933 se uskutečnil první velký armádní letecký den, kde se – poprvé v Československu – objevili skupinoví letečtí akrobaté. Dalšího leteckého dne v roce 1936 se zúčastnilo 200 letadel a zhlédlo ho více než čtvrt milionu diváků.
  • Koncem třicátých let se letiště i s letci připravovalo na okupaci.[zdroj?] Na začátku války bylo letiště mezi prvními obsazenými objekty v Čechách.[zdroj?] Letadla padla do německých rukou a letci se ubírali do zahraničí, k odboji.[zdroj?] Letiště bylo nacisty přeměněno na dílny a na dopravní letiště, ale koncem války bylo jen v rukou luftwaffe.[zdroj?]
  • Američané (15th Air Force USAAF) podnikali na Kbely nálety. Největší proběhl 25. března 1945.
  • Po skončení války se sem vraceli českoslovenští bojovníci ze SSSR (např.František Fajtl) a z Británie.[zdroj?]
  • Po válce a rekonstrukci se přeměnilo na vojenské dopravní letiště.[zdroj?]

Rozhlasový vysílač

Historie letiště Kbely není spojena jen s letectvím, ale také s vysíláním Radia Praha. První trvalé přenosy Radia Praha začaly vysíláním ze stanu na letišti Kbely 18. května 1923 ve 20:15. Tím se stalo Radio Praha druhou civilní vysílačkou v Evropě po BBC (British Broadcasting Company, předchůdkyní nynější BBC) s pravidelným rozhlasovým vysíláním.[1][2]

Gočárovy domky

Takzvané Gočárovy domky byly postaveny architektem Josefem Gočárem ve 20. letech 20. století v národním stylu. Původně byly tři a sloužily jako restaurace, technická a administrativní budova. Od roku 1958 jsou zapsány v seznamu kulturních památek.[3] V 60. letech 20. století byly dva dochované domky přeneseny do areálu ZOO Praha v Troji. V srpnu 2002 je zatopila povodeň, roku 2011 byly opraveny a zprovozněny.[4][5]

1994–současnost

Od července 1994 bylo letiště Praha–Kbely sídlem 6. základny dopravního letectva. Při letišti fungují ještě Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany (od roku 1922) a Letecké muzeum Kbely (1968). K 1. červenci 2003 byla základna přejmenována na 24. základnu dopravního letectva T.G. Masaryka.

Panorama Letiště Kbely

Odkazy

Reference

  1. KRUPIČKA, Miroslav. Historie českého rozhlasu [online]. Praha: Český rozhlas [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.
  2. Rozhlas II [online]. Příbram: Quido magazín [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2007-07-08]. Identifikátor záznamu 153324 : venkovský dům tzv. Gočárovy domky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. Archiweb: Gočárovy domky v pražské zoo se opět halí do barev trikolory. ČTK, 19.11.2010. [cit. 2017-01-18] Dostupné z WWW.
  5. Archiweb: Praha možná v příštím roce opraví Gočárovy kubistické domky. Šárka Dvořáková, Markéta Horešovská. ČTK, 08.09.2008. [cit. 2017-01-18] Dostupné z WWW.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.