23. základna vrtulníkového letectva

23. základna vrtulníkového letectva byla součástí Vzdušných sil Armády České republiky. Základna vznikla v roce 2004 reorganizací 33. základny vrtulníkového letectva a obdržela čestný název „Edvarda Beneše“.[1] Organizační struktura základny, platná od 1. ledna 2011, zahrnovala 23. křídlo se dvěma vrtulníkovými letkami s vrtulníky Mi-17 a Mi-171Š. Základna byla zrušena 31. prosince 2013 a její úkoly i techniku převzala nově vytvořená 22. základna vrtulníkového letectva.[2]

23. základna vrtulníkového letectva
Znak 23. základny vrtulníkového letectva
Znak 23. základny vrtulníkového letectva
ZeměČesko Česko
Vznik1. ledna 2004
Zánik31. prosince 2013
Typvrtulníkové letectvo
Velikost18 vrtulníků
PosádkaLetiště Přerov
Přezdívka„Edvarda Beneše“
Veliteléplukovník Michal Kytlica
Nadřazené jednotkyVzdušné síly AČR
Účast
VálkyVálka proti terorismu (Afghánistán)

Historie

Výstavba letiště v Bochoři u Přerova probíhala od roku 1937. Během druhé světové války zde operovaly cvičné i bojové letouny německé Luftwaffe.[3] Po roce 1945 působilo na přerovském letišti několik školních a bombardovacích leteckých jednotek. Po rozdělení Československa sem byly v roce 1994 přemístěny vrtulníky ze zrušených základen v Prostějově a Líních u Plzně. Vrtulníky Mi-24 se z Přerova přesunuly v roce 2008 do Náměště nad Oslavou a vrtulníky PZL W-3 Sokół spadají pod letiště Praha-Kbely. 23. základna poté disponovala pouze transportními vrtulníky Mi-17 a Mi-171Š. Personál základny se v letech 2010 a 2011 zapojil do operace ISAF jako Task Force HIPPO se třemi modernizovanými stroji Mi-171Š.[2] V souvislosti s rušením základny odstartovalo 24. září 2013 z přerovské základny zbývajících devět vrtulníků Mi-171Š a po závěrečném průletu nad okolními obcemi se přesunuly na novou základnu v Sedlci, Vícenicích u Náměště nad Oslavou. Provoz vrtulníků Mi-171Š z tohoto letiště byl zahájen na začátku listopadu.[4]

Organizační struktura
Dvojice Mi-171Š
Mi-171Š, Batajnica 2009 airshow

Pod velení 23. základny vrtulníkového letectva, které zajišťovalo chod základny po stránce personální, zpravodajské či logistické podpory, spadaly následující útvary:[3]

23. křídlo vrtulníkového letectva

Mezi úkoly 231. a 232. vrtulníkové letky, resp. 23. křídla, patřily přepravní lety, vzdušný průzkum, vysazování průzkumných skupin, spolupráce se speciálními jednotkami nebo zabezpečení velení. Další oblastí působnosti byla spolupráce a cvičení se složkami integrovaného záchranného systému. Obě letky byly vyzbrojeny stejným druhem a počtem letecké techniky, konkrétně 8 transportními vrtulníky Mi-171Š a 1 transportním vrtulníkem Mi-17.[2]

  • 231. vrtulníková letka
  • 232. vrtulníková letka
  • 233. letka oprav letecké techniky

234. prapor zabezpečení velení

Úkolem jednotky byla ostraha letiště, biologická ochrana, hasičská hotovost, plánování letového výcviku a řízení letového provozu v letištním prostoru letiště Přerov.[3]

  • Rota bojového zabezpečení
  • Rota KIS a LRNS
  • Letištní stanoviště letových provozních služeb
  • Operační středisko základny

235. prapor logistické podpory

Jednotka zabezpečovala například opravy automobilní a speciální pozemní techniky, skladování materiálu a jeho přepravu, přepravu osob, letištní zabezpečení nebo letištní provozní zabezpečení.[3]

  • Rota zabezpečení letového provozu
  • Rota logistické podpory

Odkazy

Reference
  1. 33. základna vrtulníkového letectva [1995-2003] [online]. forum.valka.cz, 2012-09-19 [cit. 2013-09-12]. Dostupné online.
  2. Vzdušné síly AČR - Ročenka 2013. L+K. 2013-08-07. ISSN 0024-156.
  3. Organizační struktura [online]. www.letisteprerov.eu [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28.
  4. SKŘIVÁNKOVÁ, Jana. Přerovské “stosedmdesátjedničky” jsou na letišti v Náměšti [online]. www.lznamest.army.cz/ [cit. 2013-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.