Zoologická zahrada Jihlava

Jihlavská zoo se rodila celkem nenápadně. Vše začalo záměrem vybudovat zookoutek v zalesněném údolí toku říčky Jihlávky zvaném Heulos, na pomezí bývalých katastrálních území Jihlava-Brtnické Předměstí a Dřevěné Mlýny. S nápadem přišel v roce 1957 Oldřich Vávra, inspektor pro kulturu, zakladatel a vedoucí populární Vávrovy skupiny. Spojil své síly s Jindřichem Weissem, který pracoval jako šéf kulisáků v jihlavském divadle.

Základ zookoutku tvořila především Weissova zvířata – bažanti a papoušci. Postupem času k nim přibyl pár medvědů hnědých, australští dingové, šakali, jaci, daňci, srny a karpatští medvědi. Většinou kuriózním způsobem Jindřich Weiss získal zvířata z různých koutů Evropy i České republiky: například když pomohl odchytit uprchlou samičku dikobraza ze zoo v Ústí nad Labem a dostal ji darem jako odměnu.

Postupem doby zařízení překročilo statut zookoutku. Byly vybudovány stáje, voliéra pro dravce a jiná zařízení, z nichž některá slouží dodnes. V roce 1960 po Jindřichu Weissovi jako vedoucí nastoupil Josef Vitásek. Za něj došlo i na zařízení na první pohled nepodstatné – lednici. Díky ní už nebylo nutné jezdit denně pro čerstvé maso pro zvířata na jatka. Zbudován byl pavilon opic a stáje pro kopytníky.

Africká vesnice s plameňáky starosvětskými

V roce 1967 do čela zookoutku nastoupil někdejší kurátor plazů královédvorské zoo Ing. Vladislav Jiroušek. Během skoro čtyřicetiletého období jeho ředitelství se z nepříliš komfortních prostor, které sloužily podle jeho slov spíše jako odkladiště nepohodlných zvířat z jiných zoo či zařízení, stala špičková zoologická zahrada se vším všudy (oficiálně získala status zoo v roce 1982). Musela překonat nejen negativní přístup mnoha úředníků a státních institucí, ale i živelní pohromu v podobě povodně v roce 1985, stejně tak nejisté období po sametové revoluci, které znamenalo drastické zvýšení cen a pokles návštěvnosti.

V roce 1994 byla zoo přijata za člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), což ji posunulo mezi významné evropské zoo. Deset let od vzniku samostatné České republiky se neslo ve znamení budování, přestavování, adaptování se na mezinárodní standardy a poměry.

V červenci roku 2005 na post ředitelky zoo nastoupila bývalá tisková mluvčí zahrady Ing. Eliška Kubíková. Vnikly zde nové pavilony: mexické pueblo – Hacienda Escondido či moderní expozice pro chov medvědů malajských – Malay Medan. Zároveň zoo vstoupila do etapy svého největšího rozvoje: v roce 2011 se začal budovat projekt Zoo pěti kontinentů, v rámci něho vzniká v zoo řada nových expozicí a zvyšují se počty chovaných zvířat. Z nichž některá jsou v České republice chována pouze zde, např. babirusa sulaweská či komba Garnettova. V roce 2018 získala zoologická zahrada Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, 2. místo v kategorii veřejný sektor – ostatní.[2]

Současným ředitelem jihlavské zoologické zahrady je (od července roku 2018) Ing. Jan Vašák, který pracoval v jihlavské zoologické zahradě čtvrt století. Jeho snahou je přichýlit se ke specializaci na některé taxonomické skupiny zvířat, jako jsou zejména starosvětští primáti. Rád by také doplnil expozici Africké savany o expozice drobných antilopek. I nadále by se chtěl věnovat kočkovitým šelmám, které bere jako tradiční chovance, stejně jako plazy. Pilířem je podle Vašáka snaha přenést aktivity jihlavské zoo i směrem k ochraně míst, kde se zvířata vyskytují. V současné době hledá cesty, kterými by bylo možné jít v rámci právního statutu.

Výběhy pro africké opice

V roce 2011 vstoupila zoo do vůbec největší etapy svého rozvoje. Začala stavba projektu Zoo pěti kontinentů. Projekt Zoo pěti kontinentů bude stát celkem 135 miliónů korun, více než 94 miliónů financuje Evropská unie – ROP NUTS II Jihovýchod. V rámci něho vyrůstají v zoo ojedinělé nové expozice: 20. dubna 2013 byla otevřena expozice Australská farma, dále ji v červnu následovala expozice Africká savana (žirafy, zebry, vodušky, damani, komby, kočky pouštní či fenci) a na své otevření expozice afrických primátů, expozice hyen, Asijská expozice a supermoderní pavilon plazů. Celý projekt byl úspěšně dokončen v prosinci roku 2015, kd byl slavnostně otevřen nový pavilon plazů.

Jihlavská zoo je příspěvkovou organizací řízenou magistrátem v Jihlavě, který poskytuje finance. Každým rokem ovšem zoo zvyšuje míru své soběstačnosti.

Africká savana

Pavilon Africká savana od jihu

Expozice Africká savana je umístěna za novým hlavním vchodem v západní části zoo. Byla otevřena v létě 2013. Centrem expozice je pavilon ve tvaru velké africké chýše, ve kterém největší prostor zaujímá stáj žiraf.[3] Jsou zde však i výběhy dalších velkých afrických zvířat – především pštrosů dvouprstých, zeber a antilop. V interiéru jsou menší šelmy (fenci a kočky pouštní); v chodbě v patře je několik terárií pro zvířata aktivní především za soumraku nebo v noci, např. komba Garnettova (Otolemur garnettii).

K expozici Africká savana přiléhá i další expozice a africkými opicemi. Kromě menšího pavilonu ji tvoří dva velké pletivem zcela kryté výběhy. Africkou oblast pak na severní straně zakončuje výběh a pavilon hyen žíhaných. Obě tyto expozice byly dokončeny také v roce 2013.

Chovaná zvířata

Tygr patří do specializace Zoo Jihlava. V roce 2013 se zde narodila i tygří samička Činta.

Specializací zoo je chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Momentálně je domovem pro cca tisíc zvířat v 250 druzích. Má největší kolekci drápkatých opic v republice a jako jedna z mála u nás chová jedovaté hady. 32 druhů patří mezi ohrožené druhy zapsané v tzv. Červené knize (anglicky Red Data Book – RDB): je mezi nimi většina kočkovitých šelem (např. tygr sumaterský, levhart perský, levhart sněžný neboli irbis, ocelot stromový), primátů (lemuři, giboni či zástupci z čeledi kosmanovitých), želv, hadů anebo medvěd malajský, který je nejmenším zástupcem medvědů na světě. Od června roku 2016 chová také vlky iberské.

17 druhů je zařazených do Evropských záchovných programů (European Endangered Species Programme – EEP). Návštěvníci se mohou zastavit u několika desítek výběhů a zajít do nových expozic, jakými jsou např.: Australská farma s klokany, papoušky, kunovci či ledňáky nebo Africká savana s žirafami, zebrami i pštrosy, či amazonského pavilonu, kde je čekají piraně, tamaríni, kosmani, lvíček zlatý nebo lenochod. Třetí pavilon patří kočkovitým šelmám: jeho součástí jsou venkovní výběhy s trávou, stromy s nezbytnou vodní plochou, i vnitřní prostor pro chladná zimní období.

Servis pro návštěvníky

Místní servis pro dětské návštěvníky

Kromě zvířat nabízí zoo pro své návštěvníky i řadu vedlejších aktivit a atrakcí. Zadní část zoo patří kromě africké vesnice Matongo dětskému areálu. Ten tvoří lezecká stěna, lanovka a řada prolézaček. Nepostradatelné jsou samozřejmě toalety a hned několik míst s občerstvením. Návštěvníci si mohou ze své návštěvy odnést jako vzpomínku či dárek suvenýr.

Volně přístupný je výběh koz kamerunských ve vesnici Matongo. Tito nejmenší zástupci poddruhů kozy domácí pocházející ze severní Afriky jsou velice temperamentní a rády se nechají zlákat na speciální krmivo, které je u výběhu k dispozici.