Kosmanovití

Kosmanovití (Callitrichidae) je čeleď malých primátů žijících v tropických pralesích Amazonie a Střední Ameriky. Podle některých systémů jsou řazeni jako podčeleď kosmani (Callitrichinae) do čeledi malpovitých (Cebidae).[1] [2] [3]

Kosmanovití
Kosman bělovousý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádHaplorhini
Infrařádopice (Simiiformes)
Odděleníploskonosí (Platyrrhini)
Čeleďkosmanovití (Callitrichidae)
Gray, 1821
Rody
  • kalimiko (Callimico)
  • kosman (Callithrix)
  • lvíček (Leontopithecus)
  • tamarín (Saguinus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Patří mezi nejmenší opičky, délka jejich těla bez ocasu je 12 až 30 cm a váží od 100 do 250 gramů. Všechny druhy jsou atraktivně zbarvené. Na prstech, kromě palců u nohy, mají místo nehtů malé drápky, proto se také nazývají drápkaté opičky. Někdy se jím říká podle velikosti marmosetky, což je odvozeno od francouzského slova marmouset (malí lidé, trpaslíci).

Evoluce

Podle výzkumů molekulární biologie se tato skupina objevila v období paleocénu, kdy se zároveň oddělila od dalších vývojových větví primátů. Předkové kosmanovitých primátů patřili k prvním savcům, kteří po vyhynutí dinosaurů na konci křídy přešli postupně k dennímu způsobu života.[4][5]

Způsob života

Jsou to všežravci, živí se převážně ovocem a dále příležitostně hmyzem, drobnými obratlovci, bezobratlými, mízou a pryskyřici, které vylučují stromy, a nektarem květů. Téměř celý život stráví v korunách stromů, na zem slézají jen výjimečně.

Kosmanovití mají na prsou pachové žlázy, jejímiž výměšky samci značkují svá teritoria. Samice zase ohraničují své obvody močí. Při vzájemných soubojích používají zuby méně než ostatní opice, ale snaží se soupeři zlomit ruku.

Žijí v párech nebo malých skupinkách, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, podřízené samice nejsou schopné normální ovulace. Březost trvá 120 až 140 dnů, narodí se obvykle dvojčata. O mláďata se starají oba rodiče, velkou část dne je nosí na sobě zavěšené samec a samici je předává jen ke kojení. Žijí ve skupinách s mláďaty. Jestliže mladí z předchozího roku zůstávají s rodiči, přebírají péči o další potomky oni, přičemž hlavní úloha připadá samečkům. Průměrná délka života je 10 až 15 let.

Ohrožení

V příloze CITES I jsou uvedeni tito ohrožení zástupci čeledi kosmanovitých:

Aby se zamezil jejich prodej na černém trhu, musí být registrováni.[7] Kosmani stejně nejsou vhodní domácí mazlíčci, nenaučí se čistotnosti a jsou velice náchylní k banálním lidským onemocněním, obyčejná rýma je může zabít. Chovají se v ZOO. Nejpočetnější skupinky zástupců všech těchto druhů v ČR má ZOO Jihlava.

Klasifikace

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, vývojem se mění zatřiďování skupin zvířat do rodů, druhů nebo poddruhů. Obdobná situace je i při zařazování do vyšších taxonů. Kosmanovití jsou rozděleni do více než 40 druhů které se dělí na více než 80 poddruhů. Jednou z možných příčin je to, že nežijí na celistvém území. Jihoamerické a středoamerické pralesy netvoří jednotný celek, ale jsou rozděleny výběžky And, savanami i mohutnými vodními toky. To vše jsou pro malé opičky nepřekonatelné překážky a v oddělených biotopech se postupem času vyvinuly četné rozdílné formy populace. U čeledi kosmanovitých není snadné se přesně vyznat v taxonomii.

  • podčeleď kalimikové (Callimiconinae)
    • rod kalimiko (Callimico) Miranda-Ribeiro, 1912
      • kalimiko Goeldův (Callimico goeldii) Thomas, 1904
  • podčeleď kosmani (Callithrichinae)
    • rod kosman (Callithrix) Erxleben, 1777
      • kosman akarský (Callithrix acariensis) Van Roosmalen et al., 2000
      • kosman běločelý (Callithrix geoffroyi) Humboldt, 1912
      • kosman běloocasý (Callithrix leucippe) Thomas, 1922
      • kosman běloplecí (Callithrix humeralifera) É. Geoffroy, 1812
      • kosman bělovousý (Callithrix jacchus) Linnaeus, 1758
      • kosman bílý (Callithrix intermedia) Hershkovitz, 1977
      • kosman černohlavý (Callithrix nigriceps) Ferrari et Lopes, 1992
      • kosman černoocasý (Callithrix melanura) É. Geoffroy, 1812
      • kosman černovousý (Callithrix penicillata) É. Geoffroy, 1812
      • kosman Emiliin (Callithrix emiliae)Thomas, 1920
      • kosman Kuhliův (Callithrix kuhlii) Coimbra-Filho, 1985
      • kosman manicorský (Callithrix manicorensis) Van Roosmalen et al.,2000
      • kosman Marcaův (Callithrix marcai) Alperin, 1993
      • kosman marimarský (Callithrix saterei) Silva Jr. et Noronha, 1998
      • kosman mauesský (Callithrix mauesi) Mittermeier, Schwarz et Ayres, 1992
      • kosman ryzí (Callithrix chrysoleuca) Wagner, 1842
      • kosman stříbřitý (Callithrix argentata) Linnaeus, 1766
      • kosman ušatý (Callithrix aurita) É. Geoffroy, 1812
      • kosman zakrslý (Callithrix pygmaea) Spix, 1823
      • kosman žlutohlavý (Callithrix flaviceps) Thomas, 1903
    • rod lvíček (Leontopithecus) Lesson, 1840
    • rod tamarín (Saguinus) Hoffmannsegg, 1807
      • tamarín bělavý (Saguinus melanoleucus) Miranda Ribeiro, 1912
      • tamarín bělohubý (Saguinus labiatus) Humboldt, 1812
      • tamarín běloruký (Saguinus leucopus) Günther, 1876
      • tamarín bělovousý (Saguinus mystax) Spix, 1823
      • tamarín černý (Saguinus niger) É. Geoffroy, 1803
      • tamarín Geoffroyův (Saguinus geoffroyi) Pucheran, 1845
      • tamarín Graellsův (Saguinus graellsi) Jiménez de la Espada, 1870
      • tamarín hnědý (Saguinus inustus) Schwarz, 1951
      • tamarín Martinsův (Saguinus martinsi) Thomas, 1912
      • tamarín pestrý (Saguinus bicolor) Spix, 1823
      • tamarín pinčí (Saguinus oedipus) Linnaeus, 1758
      • tamarín rudokápový (Saguinus pileatus) I. Geoffroy et Deville, 1848
      • tamarín sedlový (Saguinus fuscicollis) Spix, 1823
      • tamarín tmavohřbetý (Saguinus nigricollis) Spix, 1823
      • tamarín vousatý (Saguinus imperator) Goeldi, 1907
      • tamarín zlatohřbetý (Saguinus tripartitus) Milne-Edwards, 1878
      • tamarín žlutoruký (Saguinus midas) Linnaeus, 1758

Odkazy

Reference

  1. [nedostupný zdroj]
  2. https://technet.idnes.cz/savci-savec-dinosaurus-druhohory-pravek-nocni-tvor-fyi-/veda.aspx?c=A171222_124058_veda_vse
  3. Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. Nature Ecology & Evolution; doi: 10.1038/s41559-017-0366-5
  4. Archivovaná kopie. www.cizp.cz [online]. [cit. 2010-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-29.
  5. www.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2007-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-19.

Literatura

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1979.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.