Fenek

• hmotnost: 0,7–1,9 kg[2][3][4]
• délka těla: 24–41 cm[2][3][4][5]
• délka ocasu: 12,5–31 cm[2][3][4]
• výška v kohoutku: 15–22 cm[2][4]

Fenek je nejmenší psovitou šelmou (v průměru jen o málo větší je liška kana). Je menší než kočka domácí, samice váží průměrně 0,8 kg, lišáci jsou o něco větší. Je to štíhlá šelmička s huňatým ocasem a dlouhýma, ale silnýma nohama. Nápadné jsou obrovské ušní boltce o délce až 15 cm. S velkou bubínkovou výdutí (lat. bulla tympanica) umožňují velmi jemný sluch; ušní boltce fungují rovněž jako tepelný výměník, takže fenka ochlazují.[4][5]

Dalším důležitým smyslem je zrak, fenci vidí velmi dobře i v šeru. Zuby, zvláště špičáky a trháky, jsou malé. Srst je hustá a hedvábně jemná, zlatoplavá, na končetinách, břiše a obličeji bílá. Špička ocasu je černá. Také chlupy vyrůstající nad ocasní žlázou („fialkou“) jsou tmavě hnědé až černé. Tlapky jsou chráněné hustou srstí před rozpáleným pískem. Oči, hmatové vousy, čenich a prstní polštářky jsou tmavě zbarvené.

Areál fenků leží v pouštních a polopouštních oblastech severní Afriky[2], a Sinajského poloostrova. Rozšíření na Arabském poloostrově není průkazné (je zde možná záměna s mladými jedinci lišky pouštní).[3][4] Vyskytuje se v Maroku, Tunisku, Libyi, Alžírsku, Egyptě i Saúdské Arábii a také v Mali, Mauretánii, Čadu, Nigeru a Súdánu.

Fenek je zvíře dokonale přizpůsobené životu na Sahaře. Preferuje písčitou poušť, kde obývá stabilní písečné duny. Zároveň potřebuje stanoviště, kde rostou trávy nebo keře, jako je Aristida spp., Panicum turgidum, chvojník Ephedra alata nebo Zygophyllum spp., vyhledává také oblasti, kde rostou stromy (kaparovník, akácie, datlové palmy). Vegetace mu poskytuje úkryt, materiál na vystýlání nor a v případě nutnosti slouží také jako potrava a zdroj vody.

Fenek

Fenek je aktivní převážně v noci, přes den se schovává před pouštním žárem v hlubokých norách vyhrabaných pod kameny a kořeny rostlin.[3] Nory mívají několik vchodů a jedinou noru může obývat množství fenků, výsledkem je pak složité bludiště podzemních chodeb. Doupata jsou vystlána listy, trávou, peřím a srstí.

Žijí v rodinných skupinách složených z jednoho nebo několika dospělých párů, jejich letošních mláďat a možná i některých starších potomků. Občas může v jediné noře žít i víc takových rodin. Jediná rodina se může skládat i z 10 jedinců, fenkové jsou tudíž velmi společenská zvířata a odpovídá tomu i množství různých zvuků, které slouží ke komunikaci s ostatními členy skupiny (štěkání, předení, vrčení).[4] Zřejmě i ocasní žláza slouží nějakým způsobem k posílení sociálních pout ve skupině. Teritorium je označováno trusem a močí. V jediném teritoriu je vybudováno více nor, mezi kterými se skupina fenků pohybuje v závislosti na nabídce potravy v okolí konkrétní nory.

Fenci jsou velmi aktivní, hraví a neuvěřitelně pohybliví - dospělý fenek dokáže z místa vyskočit 70 cm do výšky a přes jeden metr do délky, což činí téměř čtyřnásobek jejich délky.[6] Cítí-li se ohroženi, zahrabou se tak rychle, že doslova „zmizí v písku“.

Fenek berberský na pohovce

Fenek je považován za jediný druh lišky, který se dá chovat v domácnosti jako „domácí zvíře“. V zemích na západ od Česka se občas chová jako exotický mazlíček. Může žít volně v bytě, zvykne si na člověka a může se naučit i na kočičí záchod a do pelíšku. Je zařazen v CITES, příloha II.

Jedná se o druh, který je obtížné chovat a rozmnožovat.[2] Fenek byl v listopadu 2019 chován přibližně ve stovce evropských zoo. Mezi nimi bylo také pět českých zoo[7]:

• Zoo Dvorec
• Zoo Dvůr Králové
• Zoo Jihlava
• Zoo Olomouc
• Zoo Praha

V minulosti tento druh chovaly také tyto zoo: Zoo Brno, Zoopark Chomutov, Zoo Plzeň, Zoo Ústí nad Labem, Zoopark Zájezd a Zoo Zlín. Na Slovensku fenka v listopadu 2019 nechovala žádná zoo. Dříve byl chován v Zoo Bratislava a Zoo Košice.[7]

• 
  Fenek
• 
  Fenek
• 
  Fenek