Zálesí (Javorník)
Zálesí (do roku 1948 Valdek,[2] něm. Waldek, Waldeck, pol. Zalesie) je osada (místní část) města Javorník. Nachází se v Rychlebských horách, 6 km jihozápadně od Javorníka.
Zálesí | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Javorník |
Okres | Jeseník |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′27″ s. š., 16°55′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 35 (2011)[1] |
Katastrální území | Zálesí u Javorníka (19,28 km²) |
Nadmořská výška | 550–720 m n. m. |
PSČ | 790 70 |
Počet domů | 13 (2011)[1] |
Zálesí | |
Další údaje | |
Kód části obce | 57967 |
Kód k. ú. | 657964 |
Zaniklé obce.cz | 4955 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Zálesí vzniklo za druhé, raně novověké kolonizace prováděné vratislavskými biskupy v 16. století; je zmiňováno poprvé roku 1562 (pod jménem Waldeg) a roku 1585 zde již bylo 25 selských a 5 zahradnických usedlostí. Až do konce patrimoniální správy roku 1850 patřilo k panství Jánský Vrch vratislavského biskupství. Ve vsi existovalo fojtství (šoltézství), ale nikoli lenní jako v řadě jiných vsí na Jesenicku. Roku 1637 byli zdejší obyvatelé osvobozeni od robot. V roce 1751 byl v obci vystaven kostel sv. Barbory, u něhož byla roku 1785 zřízena i římskokatolická farnost.[3] Poté, co se obec ocitla roku 1742 na státní hranici s Pruskem, počet jejích obyvatel se do 19. století nezvyšoval. Místní se živili vedle málo výnosného zemědělství především dřevařstvím a domácím předením lnu. Roku 1831 navštívila vesnici epidemie cholery.
V 19. století existovaly v Zálesí dvě vápenky, které však po roce 1900 zanikly. Lom na vápenec přestal být využíván za první republiky, čedičový lom v 50. letech 20. století. Pokusy o těžbu železné rudy na začátku 20. století nebyly úspěšné. Avšak v létě 1957 bylo na úpatí Prostředního vrchu nalezeno ložisko smolince, které začal v roce 1958 těžit podnik Jáchymovské doly-závod Javorník. Postupně byly vybudovány tři úvodní štoly otvírající tři horní těžební patra a slepá jáma na hlubší 4. a 5. patro. Ložisko bylo po deseti letech těžby vyhodnoceno jako nebilanční a těžba byla v roce 1968 ukončena. Celkově zde bylo vytěženo 405,3 tun uranové rudy.
Pohraniční poloha Zálesí brzdila jeho rozvoj již od roku 1742, a tím spíše za komunistického režimu. Po druhé světové válce bylo jen málo dosídleno a podléhalo postupné zkáze. Namísto 91 domů napočtených roku 1811 a 108 domů roku 1930 jich je nyní (2001) ve vsi jen 25. Již roku 1950 byla dosud samostatná obec přičleněna jako osada k obci Travná a spolu s ní roku 1960 připojena k Javorníku. V letech 1976-2002 - době největší redukce obyvatelstva - nebylo Zálesí uváděno ani jako jeho místní část.[4] Tečkou za zanedbáním obce bylo roku 1989 zboření barokního farního kostela sv. Barbory.[5] Nyní slouží ves především k rekreaci.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Zálesí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1811 | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 476 | 614 | 604 | 615 | 598 | 554 | 505 | 474 | 456[p 1] | 455 | 135 | 51 | 54 | 25 | 11 | 7 | 20 |
- z toho: 2 Čechoslováci, 448 Němců; 456 řím. kat.
V Zálesí je evidováno 43 adres : 15 čísel popisných (trvalé objekty) a 28 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 25 domů, z toho 7 trvale obydlených.
Zajímavosti
- Kaplička pod Čedičovým vrchem (web minigalerie v kapličce)
- Minimuzeum historie obce v místní márnici (webové stránky muzea)
- Pec na pálení vápence
- Místo bývalé stanice finanční stráže v tzv. Černém koutě (Schwarzberg)
- Šachty bývalého uranového dolu, unikátní mineralogické naleziště asi 140 různých druhů nerostů[8]
- Přírodní rezervace Račí údolí - lesní porost pralesovité povahy, který je se širším okolím součástí evropsky významné lokality Rychlebské hory - Račí údolí
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 862.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 601.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 41.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
- Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
- Jiří Sejkora, Petr Pauliš, Jaromír Tvrdý (2008): Zálesí - eine interessante Mineralfundstelle an der tschechisch-polnischen Grenze. Lapis 33 (10), 22-36
- JANATA, Milan; ZACHAŘ, Zdeněk. Javornický Uran. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2007. ISBN 978-80-86011-35-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zálesí na Wikimedia Commons
- Místopis Zálesí na stránce Rychlebských hor
- Zálesí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Příběhy německých obyvatel z konce války
- Těžba uranu 1958-68, M.Janata, T.Machač, část 1. https://www.youtube.com/watch?v=1bnzs29n-K8
- Těžba uranu 1958-68, M.Janata, T.Machač, část 2. https://www.youtube.com/watch?v=632jFJNOwqo
- Uranový důl Zálesí, foto,mapky,text (Polsky), M.Janata, A. Pelka 2007 http://mineraly.pg.gda.pl/promieniotworczosc/zloze_javornik_zalesi.html
- článek o těžbě uranu na www.rychleby.cz: ttp://www.rychleby.cz/index.php?id=tezba_uranu.html