Travná (Javorník)

Travná
	Kostel Neposkvrněné Panny Marie
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Javorník
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Zeměpisné souřadnice	50°22′26″ s. š., 16°56′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	57 (2011)[1]
Katastrální území	Travná u Javorníka (6,50 km²)
Nadmořská výška	485 m n. m.
PSČ	790 70
Počet domů	31 (2011)[1]
	Travná
Další údaje
Kód části obce	57941
Kód k. ú.	657948
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Travná (do roku 1948 Krutvald,[2] něm. Krautenwalde) je vesnice, která je částí města Javorník. Nachází se v Rychlebských horách, 5 km jihozápadně od Javorníka na silnici do polského města Lądek-Zdrój.

Historie

Ves Travná je zmiňována poprvé roku 1296. Tehdy se nazývala Cruthwalde a bylo v ní významné mýto, které držel svídnický kníže Boleslav I. Surový, ačkoli si na ně činil nárok vratislavský biskup Jan III. Romka. Začátkem 14. století ji držel Jindřich z Valdova, ministeriál svídnického knížete, a později se stala součástí panství hradu Frýdberka (v dnešní Žulové), jež ovládal rod loupeživých rytířů Haugviců. Roku 1358 od nich celé panství vykoupil biskup Přeclav z Pohořelé a připojil je ke svému panství se sídlem na Jánském Vrchu.[3] Z existence hamru doloženého roku 1546 lze dovozovat, že se zde těžila železná ruda.

Později byl statek Travná biskupským lénem a často střídal majitele. V roce 1748 přijal zdejší léno Augustin hrabě Falkenhain a před rokem 1815 získala statek na století rodina hrabat Schaffgotschů, která současně držela statek Vlčice: Josef (1767-1851), pak jeho syn Franz Anton (†1875), jeho syn Rudolf (†1914) a nakonec jeho syn Alois, který Travnou i les ve Vlčicích prodal roku 1919 Frídě Kutzové, majitelce panství Bílá Voda.[4]

K obci Travná bylo roku 1950 připojeno Zálesí (dříve Valdek), ale obě vesnice byly po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 jen řídce dosídleny a roku 1960 byly společně připojeny k městu Javorník.[5]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Travné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[6]:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	479	475	440	427	353	403	438[p 1]	375	136	106	188	114	77	43	53

z toho: 20 Čechoslováků, 415 Němců; 432 řím. kat., 3 evang., 2 čsl., 1 bez vyzn.

V Travné je evidováno 63 adres : 38 čísel popisných (trvalé objekty) a 25 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 37 domů, z toho 17 trvale obydlených.

Zajímavosti

římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí P. Marie, novogotický, postaven architektem Friedrichem Schmidtem v letech 1878-1882 na místě původního menšího kostela z roku 1725, spolu s budovou fary kulturní památka[8]
poutní kaple P. Marie Lasalettské z roku 1851 s křížovou cestou (kulturní památka)
poutní (radioaktivní) pramen P. Marie Lourdské (1889)
Travná je pravděpodobným rodištěm významného protestantského teologa Valentina Krautwalda
na území Travné okrajově zasahuje evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Račí údolí, cenná pro svá lesní a luční společenstva

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 444–445, 447.
HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 860, 866–867.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 532.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 42.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Travná na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Travná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Travná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[7] z toho: 20 Čechoslováků, 415 Němců; 432 řím. kat., 3 evang., 2 čsl., 1 bez vyzn.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[2] Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.

[3] KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 444–445, 447.

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 860, 866–867.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 532.

[6] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.

[Domy-8] Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

[9] SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 42.