Yul Brynner

Propagační snímek k filmu Desatero přikázání z roku 1956 - filmová postava: faraón Rameses

O jeho skutečném původu, rodině a faktické národnosti je toho známo poměrně málo, samotný Yul se o této záležitosti prakticky zmiňoval jen málo a zřídka, snad nejvýrazněji se hlásil ke svému romskému původu. Existuje řada dohadů a hypotéz jak o jeho místě a době narození (prameny uvádí jeho rok narození od roku 1915 až po rok 1920), tak i o jeho rodičích. Jeho matka Marusja Blagovidová byla po svém otci Ruska židovského původu, po matce pravděpodobně rumunská či maďarská Romka, jeho otec byl mongolsko-čínský vědec Boris Brynner, jehož otec Julius Brynner (Yulův dědeček) pocházel ze Švýcarska. Yulovo neruské rodné jméno prý mohlo znít také Taidje Chán nebo Tadje Khan. On sám uváděl, že hovoří plynně celkem sedmi jazyky (rusky, anglicky, francouzsky, čínsky, japonsky, mongolsky a maďarsky) a další tři světové jazyky ovládá částečně. Jeho otec Boris Brynner pocházel ze šesti dětí, před 1. světovou válkou studoval v Petrohradu mineralogii a geologii, během svých studií se zde seznámil s jeho matkou, která zde studovala na konzervatoři.

Poté, co jeho otec svoji rodinu definitivně opustil, Yulova matka se všemi dětmi přesídlila v roce 1934 z Ruska (cestou přes Čínu) do Francie. Již jako velmi mladý hoch se musel živit sám, se svojí uměleckou činností začínal v roce 1934 v Paříži jakožto barový zpěvák, kytarista, hráč na balalajku a akrobat. Zde vystupoval v různých pařížských cirkusech, barech a kabaretech s cikánským folklórním souborem. Přitom ovšem ještě stihl vystudovat a obhájit doktorát filosofie na pařížské Sorbonně. V té době se také osobně seznámil s mnoha francouzskými i světovými umělci, kteří v té době v Paříži pobývali a působili.

Krátkou dobu také vystupoval jakožto obratný artista v cirkuse, ale během náročných akrobatických cviků utrpěl velmi vážné mnohočetné zranění při pádu z velké výšky, což posléze způsobilo, že musel této své činnosti zanechat úplně. Během svého dlouhého léčení (prodělal několik desítek zlomeni) trpěl velkými bolestmi, které tehdejší lékaři tišili velkými dávkami narkotik. Jeho doléčování pak obsahovalo i odvykací kúru od závislosti na narkotikách. Po uzdravení se od roku 1938 živil jakožto kulisák v pařížském ruském divadle, v té době dostával své první malé divadelní role.

Těsně před začátkem 2. světové války Paříž opustil a vrátil se na krátký čas do Ruska, odkud pak odcestoval do New Yorku, kde již během války získal svoji první malou filmovou roli. Na konci války také pracoval jakožto francouzský válečný rozhlasový zpravodaj. S hereckou činností začal naplno až po válce. V té době také navštěvoval soukromé herecké kurzy a započala i jeho občasná práce pro televizi, kde zkoušel i režírovat.

V roce 1949 se poprvé objevil v epizodní roli ve filmu Newyorský přístav, v roce 1951 byl obsazen do muzikálu Král a já, který nakonec dosáhl více než 4600 repríz. Podle tohoto muzikálu nakonec vznikl film Král a já z roku 1956, za nějž byl posléze oceněn filmovým Oscarem. Ačkoliv on sám se považoval spíše za úspěšného divadelního herce, jeho největší umělecký úspěch ho potkal u filmu v americkém Hollywoodu. Kromě jednoho z nejproslulejších světových westernů všech dob Sedm statečných si zahrál ještě v řadě dalších kvalitních snímků. Velice často zde hrával různé exoticky vyhlížející a nestandardně se chovající hrdiny (např. starověcí vladaři).

Byl celkem čtyřikrát ženatý a měl tři děti, další dvě děti adoptoval. Z prvního manželství pochází syn Rocky Brynner, z druhého dcera Victoria Brynnerová, jejíž kmotřenkou byla Audrey Hepburnová, neboť druhá Brynnerova žena Doris Brynnerová byla její osobní přítelkyní.

Celý život rád zpíval, zejména romské písně (sám natočil ve Vídni celou jednu LP desku romských písní), velmi rád četl klasickou literaturu a byl i vášnivý fotograf. Velmi mnoho svého času i velké sumy peněz věnoval systematické charitativní práci zejména ve prospěch UNICEF a opuštěných a nemocných dětí. Zemřel v roce 1985 na rakovinu plic.

• 1956 Král a já (Oscar, siamský král Mongkut)
• 1956 Desatero přikázání (faraon Rameses)
• 1956 Anastazia
• 1958 Bratři Karamazovi
• 1959 Šalamoun a královna ze Sáby
• 1960 Sedm statečných (Chris)
• 1960 Orfeova závěť
• 1962 Taras Bulba
• 1965 Morituri
• 1966 Návrat sedmi statečných
• 1966 Velký žal
• 1968 Bitva na Neretvě
• 1971 Zloděj koní
• 1973 Západní svět

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Yul Brynner na Wikimedia Commons
• Yul Brynner ve Filmové databázi
• http://romove.radio.cz/cz/clanek/19793
• Yul Brynner v Česko-Slovenské filmové databázi
• Yul Brynner: The Magnificent King