Vysoké Chvojno

Obec Vysoké Chvojno se nachází v okrese Pardubice, patnáct kilometrů severovýchodně od města Pardubice a čtyři kilometry severně od města Holice. Žije zde 427[1] obyvatel. Je možné, že zdejší královský lovecký revír a jeho centrum, dvůr Chvoyno, je zmiňován v záznamu Kanovníka vyšehradského k roku 1140 a úmrtí Soběslava I.[3]

Vysoké Chvojno
Barokní fara ve Vysokém Chvojně
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0532 576000
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHolice
Okres (LAU 1)Pardubice (CZ0532)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°6′33″ s. š., 15°58′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel427 (2022)[1]
Rozloha17,05 km²
Katastrální územíVysoké Chvojno
Nadmořská výška305 m n. m.
PSČ533 21
Počet domů201 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSoběslavova 2
533 21 Vysoké Chvojno
[email protected]
StarostaJiří Voborník
Oficiální web: www.vysokechvojno.cz
Vysoké Chvojno
Další údaje
Kód obce576000
Kód části obce188212
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vznik obce

Lesnaté území, táhnoucí se od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu, lákalo bohatostí zvěře i množstvím stavebního materiálu kolonizátory již ve 12. a 13. století. Proto nechávali hodně mýtit lesy a na vykácených místech zakládali nové osady. Tímto způsobem patrně vznikla i obec Chvojno. Prvotní zmínky hovoří o tom, že již v první polovině 12. století zde stávala tvrz. Písemné záznamy z roku 1139 hovoří o onemocnění knížete Soběslava, přičemž může jít jak o toto místo, nebo o okolí Dvora Králové nad Labem. Pro Chvojno však hovoří nálezy bohoslužebných románských nádob v blízkém Rokytnu a především kostel zasvěcený svatému Gotthardu, jehož kult převládal právě v době Soběslava I.

Dějiny obce od třicetileté války do poloviny 18. století

Dlouholetá válečná situace třicetileté války se odrazila v devastaci hospodářství i populace. Panské úřady si musely znovu budovat základnu pro další urburní příjem, a proto Česká komora připravovala visitaci svého zboží, do které byly mimo jiné zahrnuty funkční i výpalné grunty. Oproti okolním obcím jsou zaznamenány na Chvojně pouze dvě pustá hospodářství, a tak se počet usedlostí v porovnání s počátkem 17. století prakticky změnil. Osedlých gruntů je uváděno stále 25 a díky pečlivosti tehdejšího zapisovatele je známo, že na nich hospodařilo 13 rolníků, 7 chalupníků a 5 zahradníků.

V roce 1651, kdy probíhalo sčítání, žilo ve Vysokém Chvojně 77 osob starších 10 let. Později, roku 1801, chvojenecká farnost čítala celkem 923 osob, z nichž na Chvojně sídlilo 282 obyvatel

Zastoupení různých vyznání v celé farnosti
rok duší celkem katolíků protestantů židů
1856 1404 1378 11 15
1859 1552 1518 9 25
1862 1606 1588 7 11
1865 1631 1610 6 15
1870 1607 1580 7 20
1875 1643 1624 4 15
1880 1703 1690 6 7
1885 1710 1697 7 6
1890 1779 1766 7 6
1895 1868 1853 7 8
1901 1976 1956 7 13
1905 2014 2001 0 13

Život obce ve 2. polovině 19. století

Po revolučních událostech v roce 1848 došlo k hlubokým společenským proměnám, jako bylo zrušení roboty a k zásadním změnám v organizaci státní správy a obecní samosprávy. Zrušení poddanství mělo za následek zrušení vrchnostenské správy a tak po roce 1850 již v čele obce nestál rychtář se svými konšely jako správce dosazený vrchností s určitou soudní a správní pravomocí, ale starosta a 2 až 3 radní. Základní územní jednotkou se staly politické okresy a Vysoké Chvojno patřilo do okresu holického.

Přehled starostů obce v letech 1850–1945
časové období jméno starosty profese
1850–1855 Václav Buchna řídící učitel
kolem roku 1864 Matěj Komárek rolník
? Josef Kamenický rolník
1870 František Čapek hostinský
? Matěj Komárek rolník
1884 Josef Komárek rolník
1885 Václav Hampl kolář
1887 Antonín Hušek rolník
1887–1891 Václav Centner roloník
1891–1896 Václav Vondráček rolník
1896–1900 Václav Petruška rolník
1900–1902 Josef Trojan rolník
1909–1919 Josef Zima rolník
1919–1920 Josef Černohorský truhlář
1920–1923 František Pětioký rolník
1924–1928 František Kamenický rolník
1928–1938 Jaroslav Bidlo truhlář
1938–1945 Václav Centner rolník

Rozvoj obce od počátku 20. století do roku 1939

Po celá léta řešilo obecní zastupitelstvo na svých schůzích udělování domovského práva, stanovovalo služné obecním zaměstnancům, rozhodovalo o živnostech v obci, o prodeji obecních pozemků, o pořádku v obci apod.

S rozvojem vodohospodářství souvisí jméno František Udržal, který se v roce 1918 stal čestným občanem obce Chvojno. Obec totiž měla právo udílet čestná občanství. A tak obecní výbor dne 6. února 1918 jmenoval Františka Udržala, který se zasloužil jak o rozvoj vodohospodářství na Holicku, tak o vliv agrární strany v politickém životě, a který si pro své odborné i povahové vlastnosti získal sympatie rolnictva východočeského kraje, čestným občanem obce Chvojna.

První světová válka

Do první světové války narukovalo z Vysokého Chvojna 113 mužů, 17 z nich padlo na válečných polích a 96 se jich vrátilo zdravých nebo jako invalidé. V komisi pro žně zastupovali: starosta Josef Zima, učitelé Eduard Hendrich a Josef Musílek a farář František Náhlík. V červnu 1915 poskytla obec válečnou půjčku 2500 K, v listopadu téhož roku 2500 K a a celkem přispěla asi šestkrát. V prosinci 1917 byly při rekvizici z chvojeneckého kostela sejmuty a odvezeny dva zvony (sv. Václav a Jan Nepomucký), dva bubnové měděné kotle a čtyři cínové svícny o váze 5 kg. Uchráněny zůstaly varhany.

V roce 1923 se začalo uvažovat o postavení pomníku padlým za první světové války. Z tohoto důvodu byl založen zvláštní fond, do něhož plynuly poplatky ze vstupného na zábavy. Pomník byl postaven na prostranství před školou a 24. června 1923 byl slavnostně odhalen. Je na něm vyryto 17 jmen zdejších občanů: Bidlo František, Opa Jaroslav, Blažek Pavel, Polák Josef, Hendrych František, Pospíšil Bohumil, Herel František, Rybín Antonín, Herel Josef, Šedivý František, Klouček Josef, Vidrma Karel, Komárek Adolf, Vojtíšek Stanislav, Kopa Josef, Vojtíšek Václav, Krátký Jaroslav.

Hospodářství

V obci působí Lesní družstvo s.r.o. Vysoké Chvojno a několik soukromých autodopravců. Nachází se zde opravna motorových pil a autoopravna Lesní společnost Hradec Králové a.s. Zemědělská výroba je v obci zastoupena zemědělským areálem Zemědělské a.s Býšť.[4]

Památky a zajímavosti

Arboretum

Podrobnější informace naleznete v článku U parku.

Arboretum „U parku“ bylo založeno v letech 1886–1889 v anglickém slohu. Vzniklo na vykoupené půdě od chvojnovských občanů, na níž poté byly vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Dodnes se zde z té doby zachovaly nejvzácnější druhy, jako jsou pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jeffreyovy borovice, jeřáb břek, jeřáb prostřední, jalovce kanadské, liliovník a převládající červenolisté buky. Rozkládá se na 4,43 ha a rezervací je od roku 1955. Jedná se o zbytek smíšeného listnatého lesa (buk, dub, jasan) s příměsí smrku na opukové stráni s jižní expozicí a navazuje na park ve Vysokém Chvojně, který založil Alexander Pallavicini. Stáří stromového porostu na této tzv. „Prachovské stráni“ je více než 170 let.

Nachází se zde 220 druhů stromů a keřů, které jsou označeny popiskami. Je zde vybudován informační systém a několik odpočinkových míst.[4] Nachází se také zde přírodní amfiteátr arboreta, kde se lze ubytovat, jeho součástí je i CykloCafe. Turistickým lákadlem je festival Folkové Chvojení, který se v tomto amfiteátru koná.[5]

Penzion Zámeček

Objekt prošel celkovou rekonstrukcí a v roce 2013 byla dokončena adaptace na ubytovací zařízení. V blízkosti Zámečku se nachází arboretum, zookoutek se spárkatou zvěří žijící v Česku a končí zde naučná stezka. Příjezdová cesta k penzionu navazuje na značené turistické trasy i cyklotrasy.[6] U zookoutku je dřevěná pozorovatelna a pro děti tabule na kreslení. Je také využívám při akcích lesní pedagogiky.

Další

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ŠANDERA, Martin; MUSIL, František; BERAN, Zdeněk. Dokumenty k dějinám českého středověku a raného novověku. Vyd. 1. vyd. Hradec Králové: Historický ústav FHS UHK; Oftis, 2006. 200 s. Dostupné online. ISBN 80-86845-59-1, ISBN 978-80-86845-59-3. OCLC 156858607
  4. Vysoké Chvojno | Současnost. www.vysokechvojno.cz [online]. 2017 [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  5. Vysoké Chvojno | Arboretum. www.vysokechvojno.cz [online]. 2017 [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  6. Lesní družstvo Vysoké Chvojno | Penzion Zámeček. lesnidruzstvo.cz [online]. 2017 [cit. 2017-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.