Vroutek

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Nejstarším písemným dokladem o existenci Vroutku je závěť Kojaty z tehdy mocného rodu Hrabišiců z roku 1227. Poté se stal Vroutek majetkem zderazského kláštera křižovníků v Praze a v roce 1393 přešel do majetku benediktinského kláštera v Postoloprtech. Brzy poté, co byl tento klášter v roce 1420 vypálen husity, zmocnil se Vroutku husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Pravděpodobně někdy v této době získal Vroutek statut městečka a byl vybaven některými právy. Roku 1441 obsadili Žatečtí ze msty Jakoubkovi Vroutek a zdejší tvrz vypálili. V průběhu 16. století se v držení vystřídali: Jiřík Údrčský z Údrče, Šebestián z Veitmile, Jindřich mladší Údrčský, Jan Valdeman z Lobkovic a ten roku 1588 přenechal Vroutek svému věřiteli Radoslavu z Vchynic. Roku 1589 koupili Vroutek Hrobčičtí z Hrobčic. Rod Hrobčických se do dějin Vroutku zapsal rozsáhlou opravou románského kostela původem z přelomu 12. a 13. století. Protože se roku 1618 zúčastnili v řadách nekatolické šlechty stavovského povstání proti císaři, byli po Bílé hoře potrestáni konfiskací majetku. Vroutek získal od císaře Ferdinanda II. někdy po roce 1630 velmi výhodně Heřman Černín z Chudenic, který jej připojil k petrohradskému panství.

Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru roku 1599 lehla popelem velká část městečka, během třicetileté války, roku 1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo.

V polovině 18. století se ve Vroutku nacházel pivovar, dva mlýny, škola. První škola byla pro německy mluví obyvatelstvo založena roku 1721. Od roku 1802 ve Vroutku působila vojenská posádka. Černínové drželi Vroutek do roku 1848, kdy bylo poddanství definitivně zrušeno a Vroutek se stal svobodným městečkem. K rozvoji obce také významně přispělo otevření železnice Plzeň–Žatec v roce 1873. Panský velkostatek ve Vroutku vlastnili Černínové až do roku 1918.

Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Až roku 1922 byla založena česká škola, protože 95 % obyvatel bylo německé národnosti. Roku 1926 byl vztyčen pomník padlým z první světové války. Po Mnichovské dohodě byl Vroutek, jako součást Sudet, připojen k Třetí říši. Vroutek byl osvobozen začátkem května 1945 Rudou armádou. Jelikož většina obyvatelstva byla německé národnosti došlo i zde k tragickým událostem. Pod místním fotbalovým hřištěm byla zastřelena celá německá rodina včetně tří dětí ve věku jednoho roku až dvanácti let.[5] Po odsunu Němců přicházeli do Vroutku dosídlenci z českého vnitrozemí, zejména z Plzeňska, Rakovnicka a Berounska, ale také z Volyně. V sedmdesátých letech dvacátého století došlo ve Vroutku k demolicím mnoha domů a stavení. Což mělo za následek radikální změnu genia loci. Na uvolněných prostranstvích bylo postaveno kino, zdravotní středisko, nákupní středisko či prodejna SD Jednota. Avšak některá prostranství zůstala prázdná. V roce 1975 byl Pomník padlých z první světové války přesunut ze svého původního místa před kostelem svatého Jana Křtitele k hlavní křižovatce. Brzy po válce byly odstraněny původní německé nápisy, části žulových bloků a místo německé přilbice dodána pěticípá rudá hvězda, která byla po sametové revoluci opět odstraněna.

Status města byl Vroutku navrácen 23. ledna 2007. V současnosti (2019) je město Vroutek členem Svazku obcí Podbořansko, v územní působnosti MAS Vladař.

Během divokého období po skončení druhé světové války se stalo ve Vroutku několik kontroverzních incidentů. Největší počet obětí měla poprava celé rodiny českých Němců včetně dětí. Podle zápisu StB z roku 1947 a pamětní knihy staničního úřadu Vroutek, byl 19. června 1945 ubodán na Hlavní ulici ve Vroutku František Zelenka. Zelenka byl dosídlencem, který měl převzít do národní správy zdejší strojírenskou dílnu po místním Němci, který během války narukoval do Werhmachtu a jeho osud nebyl znám. Tchán tohoto muže, Vincenc Hertl, bodl Zelenku obuvnickým nožem a smrtelně ho zranil. Hertlovi, podle vyšetřovacího spisu, manželka a dcera pomáhaly tak, že Františka Zelenku držely. Incident vyšetřovali četníci a ozbrojenci z jednotky Černý lev, na místo se dostavil i okresní četnický velitel s pohotovostním oddílem, vedoucí úřadu Okresní správní komise v Podbořanech, dr. Krása, okresní soudce JUDr. Ježek a úřední lékař Walter Zimmermann. Celé město Vroutek bylo vojskem obklíčeno a ozbrojenci z jednotky Černý lev všechny obyvatele německé národnosti shromáždili na náměstí, kde čekali na tělesné a domovní prohlídky. Všichni muži od 16 do 60 let byli tělesně prohlédnuti na četnické stanici, zda nemají značky tetování SS. Byli zatčeni 3 muži SS. Dále bylo zatčeno a odvezeno do Kladna na práci do dolů 60 - 70 mužů, byli vzati jako rukojmí. [6]

Dr. Krása nařídil pro odstrašení a za nenávist vůči Čechům zastřelení útočníka Vincence Hertla (70 let), jeho manželky Marie Hertlové (65 let), dcery Gabriely Polákové (39 let) a jejích tří dětí: Manfréda Poláka (12 let), Ferdinanda Poláka (6 let) a Bernharda Poláka (1 rok).[7][8] Popravu provedli ozbrojenci z jednotky Černý lev u starých kabin vedle fotbalového hřiště večer v 18 hodin. Mrtvoly byly vloženy do hrobu v přilehlém pískovém lomu.[9]

V červnu 1945 byl zastřelen řezník Alois Šauer. Zabit byl zřejmě kvůli majetku a nebyl zapsán ani do knihy zemřelých. Bydlel v čp. 101 (dnes Domov pro seniory). Na jeho poněmčené jméno byl vystaven konfiskační dekret místním národním výborem. [10]

V létě 1945 byl zastřelen u hřbitovní zdi Heinrich Panhans (58 let).[11] Další vroutečtí občané byli zastřeleni 7. června při masové popravě 70 Němců u Valovského lesa poblíž Očihova, kteří byli vybráni z internace v táboře pro Němce v Podbořanech. Zavražděni byli Anton Eisenkolb (53 let), Rudolf Lifka, a Otto Tittelbach (27 let) – sekretář města, Otto Swipp (tesař 39 let)[12]. Dále byli zavražděni či zmizeli tito vroutečtí občané: Anton Kraus-učitel, Anton Lenz a Josef Urbanek. Ve Vroutku byl dále zastřelen policista Fritz Scheufler z Jesenice.[13]

Dne 13. června (nebo 12. května) 1945 zemřel v zajetí ve Vroutku německý novinář a politik NSDAP Karl Viererbl.[14]

Vroutek má vybudovanou kompletní infrastrukturu, včetně zdravotního zařízení.[23] Ve městě je základní škola s kapacitou 400 žáků a mateřská škola pro 75 dětí.

Ve Vroutku funguje množství spolků a organizací: dobrovolní hasiči, fotbalový klub, myslivci, chovatelé, včelaři, rybáři, volejbalisté, zahrádkáři, Okrašlovací spolek Budíček či Vroutek lidem.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vroutek na Wikimedia Commons
• Vroutek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky