Vrbovka úzkolistá

Latinské druhové pojmenování angustifolium je složeninou slov angustus (tj. úzký) a folium (tj. list) a poukazuje na úzké listy rostliny. Lidově se vrbovka v češtině označuje též jako: chmýří, Ivanův čaj, koptický čaj, kurilský čaj a pejří.[1]

Ilustrace vrbovky úzkolisté, 1885

Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50–200 cm.[3] Oddenky jsou dlouhé a plazivé, z nich vybíhají dlouhé světlé podzemní výběžky.[2] Kořeny rostliny jsou tlusté a zdřevnatělé. Lodyha je většinou jednoduchá, zřídka chudě větvená, často červenavě naběhlá, lysá, jen v horní části řídce přitiskle pýřitá, báze lodyhy nedřevnatí.[2] Vrbám podobné listy jsou střídavé, poměrně četné, přisedlé až krátce řapíkaté. Čepele jsou nejčastěji čárkovitě nebo podlouhle kopinaté až podlouhle eliptické, na líci tmavozelené, na rubu sivozelené s vyniklou žilnatinou, asi 5–20 cm dlouhé a 1–2 cm široké, na okraji mírně zvlněné a trochu podvinuté.[3] Květy jsou uspořádány v květenstvích, v bohatých vrcholových dlouhých pyramidových hroznech a vyrůstají z paždí listenu. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, o málo kratší než korunní lístky. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 10–16 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené nebo velmi mírně vykrojené, horní trochu větší než dolní, proto jsou květy mírně souměrné, jsou růžově purpurové barvy, zřídka bělavé. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červnu až v září.[2]

Tyčinek je obvykle 8. Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je čtyřlaločná.[2] Květní vzorec je ✶/↓ K4 C4 A4+4 nebo 4+0 Ğ(4).[4] Její pylová zrna jsou velká, trojhranná, se třemi otvory a zrnitým povrchem.[5] Plodem je asi 4–8 cm dlouhá tobolka, je přitisle pýřitá, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[2] Semena jsou cca 1–1,3 mm dlouhá, na vrcholu s chmýrem, osemení je hladké.[2] Jedna tobolka obsahuje až 500 semen, což znamená, že jedna rostlina může za rok vytvořit až 80 tisíc semen.[6] Šíří se pomocí větru (anemochorie). Počet chromozómů je 2n=36, mimo ČR i 72 nebo 108.[2]

Vrbovka rostoucí u stratovulkánu Glacier Peak v Kaskádovém pohoří na severozápadě Spojených států amerických v nadmořské výšce přes 2200 m n. m.

Vrbovka úzkolistá má rozsáhlý areál. Roste v téměř celé Evropě, i v severských oblastech Islandu a Grónska, v Asii, včetně Malé Asie, Kavkazu, Sibiře, Dálného východu a Japonska. Její areál zabírá také velké části Severní Ameriky, s výjimkou jihovýchodních částí Spojených států amerických. V Česku jde o hojně rozšířený druh, který je v rámci vegetační stupňovitosti zastoupen od planárního (tj. nížinného) až po alpinský stupeň.[7]

Roste především na lesních a lesu blízkých stanovištích, jako jsou lesní světliny, lemy a paseky, kde může tvořit nápadnou dominantu porostu.[3] Jde o antrakofilní rostlinu, což znamená, že se jí dobře daří na spáleništích.[8] Zároveň jde o významný pionýrský druh. Vrbovka úzkolistá je rovněž zastoupena na různých ruderálních stanovištích (tj. v prostředí člověkem významně pozměněném a dále ponechaném vlastnímu vývoji), jako jsou rumiště, okraje cest a silnic, železniční náspy, lomy, výsypky apod. Zpravidla roste v pospolitých porostech na kamenitých, štěrkovitých, hlinitopísčitých či hlinitých půdách.[9]

Rostlina obsahuje flavonoidy, třísloviny a steroly.[9] V listech je přítomen gallatonin, triterpeny, pektin, vitamín C a alkaloidy. Květy naproti tomu obsahují nonasean, cerylalkohol, chanerol s cytistatickým působením a sitosterin, zatímco kořeny polysacharidy.[10]

Vlajka Yukonu

Vrbovka úzkolistá patří od roku 1957 mezi symboly teritoria Yukon, nacházejícího se v severozápadní části Kanady, a je vyobrazena na jeho vlajce.[15] V roce 2002 byla ve Spojeném království v rámci kampaně County Flowers zvolena květinou Londýna. S městem ji totiž spojuje historie. Když nacistické Německo během druhé světové války Londýn bombardovalo, byla vrbovka jakožto pionýrský druh jednou z prvních, která začala růst na ruinách, a symbolizovala tak obnovu města.[16]