Insomnie

Insomnie (nespavost) je porucha spánku, při níž jedinec nemůže usnout nebo se v spánku často probouzí. Insomniak je člověk trpící insomnií.

Příznaky insomnie

Insomnie se může projevovat několika způsoby:

  • obtížné noční usínání
  • časné ranní probouzení bez schopnosti znovu usnout
  • časté noční probouzení
  • noční bdělost, záměna dne a noci (paradoxní insomnie)

Typy insomnie

Insomnie se dělí na několik typů především z hlediska délky trvání.

  • Přechodná insomnie je stav, který trvá zpravidla do jednoho týdne. Obvykle bývá způsobený stresem a není nutné ho považovat za patologický. Tato insomnie zpravidla po nějaké době odezní sama (často po zmizení stresoru – vykonání zkoušky, pohovoru, atd.).
  • Akutní insomnie je známá také jako stress-related insomnia, trvání je do 1 měsíce. Obvykle je vhodný zásah lékaře, který stav insomniaka zkontroluje a konstatuje, zda je nutná léčba.
  • Chronická insomnie může být primární (vznikla sama o sobě, např. kvůli organickému poškození), anebo sekundární (vzniká vlivem jiné nemoci, např. deprese). Dlouhotrvající insomnie může mít vážné zdravotní následky.
  • Fatální familiární insomnie tento typ insomnie je smrtelný a nedá se léčit. Člověk s touto insomnií postupně ztrácí schopnost usnout. Nakonec dosáhne stavu naprosté insomnie, která za odlišných okolností není uskutečnitelná. Touto insomnií trpí pouze pár set lidí na světě. Příčinou jsou priony, napadající určitá thalamická jádra mozku. Toto onemocnění je dědičné.

Příčiny insomnie

Nespavost patří k velmi častým zdravotním problémům současné populace. Nicméně pokusy prokázaly, že mnozí lidé, domnívající se, že trpí insomnií, ve skutečnosti spí stejnou dobu jako ostatní, ovšem často se probouzejí, neupadají do hlubokého spánku, špatně odpočívají atd., v mnoha případech se jedná o parasomnii.

Určitou občasnou nespavostí trpí téměř každý člověk. Noční bdění bývá spojeno s psychickými změnami, člověk podléhá chmurným představám, bývá podrážděný, zmatený, mívá sklon ke smyslovým klamům.[1]

Nespavost může být doprovodným symptomem tělesných nebo duševních poruch, ale stejně tak můžeme hovořit o nespavosti jako o primárním onemocnění. Postihuje asi 15 % populace

Mezi nejčastější příčiny patří:

  • stres, nadměrná psychická zátěž
  • nepravidelný spánkový režim
  • změna přirozeného biologického rytmu (např. při změně časového pásma – pásmová nemoc, přechod z letního na standardní čas apod.)
  • deprese
  • kofein a alkohol
  • užívání některých léků
  • špatné prostředí pro spánek
  • nemoc (zdravotní obtíže)
  • nedostatek pohybu během dne
  • nadměrná konzumace jídla nebo pití večer
  • syndrom neklidných nohou – člověk při usínání cuká nohama, což ho probouzí a znesnadňuje mu usnutí
  • tělesná onemocnění – srdeční selhání, hypertenze

Důsledky insomnie

Nespavost způsobuje, že je člověk během dne unavený, malátný, podrážděný, má zhoršenou koncentraci, sníženou pracovní výkonnost, špatnou náladu, sklon k depresím. Tyto problémy souvisí hodně se zvýšenou hladinou kortizolu. Nedostatek spánku se po jistém čase projevuje podobně jako opilost. Při dlouhotrvající nespavosti může dokonce docházet k psychickým poruchám, poruchám vnímání, úsudku a dalších kognitivních funkcí.

Léčba nespavosti

Spánková hygiena

Jedním ze způsobů nefarmakologické léčby je úprava spánkové hygieny. Jedná se o přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem a u kterých bylo vyloučeno onemocnění, které nespavost může způsobovat.

  • Prostředí by mělo být co možná nejpohodlnější. Pokoj, ve kterém se spí, by neměl zároveň sloužit jako pracovna, měl by se užívat pouze na spaní. Prostředí by nemělo být příliš hlučné, i když tento faktor lze málokdy ovlivnit. Doporučená pokojová teplota pro zdravý spánek je 16–20 °C. Příliš vysoká či příliš nízká teplota může spánek narušovat. V ložnici by se měla udržovat tma – světlo je pro tělo signálem, aby zůstalo vzhůru.
  • Načasování spánku: Dobré je chodit spát každou noc a vstávat každé ráno ve stejnou dobu.
  • Zdřímnutí: Krátká zdřímnutí během dne jsou normální zdravou součástí denního režimu mnoha lidí. Avšak, u lidí, kteří mají potíže se spánkem v noci, mohou tato krátká zdřímnutí během dne nahrazovat noční spánek. Denní spánek tak muže nespavost zhoršit.
  • Cvičení: Ukázalo se, že pravidelné ranní cvičení zlepšuje spánek. Naopak cvičení před spaním může znesnadnit usínání.
  • Nikotin: Cigarety a ostatní nikotinové produkty působí povzbudivě. Proto by se mělo před spaním a při probuzení v průběhu noci kouření vyvarovat.
  • Kofein: Káva, čaj a mnoho dalších nápojů a potravin obsahující kofein působí povzbudivě a může udržovat déle v bdělém stavu. Lidé trpící nespavostí by neměli konzumovat kofein 4–6 hodin před ulehnutím do postele.
  • Alkohol: Alkohol urychluje nástup spánku. Mnoho lidí využívá alkohol jako první prostředek k řešení nespavosti. Dlouhodobé užívání alkoholu však narušuje spánkový režim, proto konzumace alkoholu problém se spánkem neřeší.
  • Těžká jídla: Těžká jídla pozdě večer mohou spánek narušit. Na druhé straně lehká jídla anebo jiný rituál před usínáním může pomoci spánek navodit.
  • Myšlenky: Při usínání je dobré potlačit negativní myšlenky rušící spánek a usínání.

Léky na spaní

Léky jsou předepisovány lidem se stálou nespavostí, jež jim ztěžuje každodenní život. Tyto léky způsobují útlum té části mozku, která nás drží v bdělosti a navozuje spánek. Při jejich použití převládá lehký spánek (NREM stadia 1 a 2), méně pak hluboký spánek (NREM stadia 3 a 4) a ještě méně spánek se sny (REM spánek).

Použití těchto léků je tedy vhodné jen pro obnovení spánkového rytmu, pokud všechny předchozí pokusy (metody) selhaly. Podávání musí být velmi opatrné, protože dlouhodobé užívání může vyvolat lékovou závislost.

Přehled některých léků na spaní:

  • Chloralhydrát
  • Nitrazepam
  • Chlormethiazol
  • Promethazin
  • Dichloralphenazon
  • Temazepam
  • Flurazepam
  • Triazolam
  • Stilnox
  • Dormicum (Midazolamum)

Reference

  1. VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. S. 177–182.

Literatura

  • HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.]: Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Potraviny a výživa - spánek a sny, s. 168.
  • KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 143–144.

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.