Bolest hlavy

Tenzní bolest hlavy (obec. cefalalgie, cefalea), je označení pro pocity bolesti v oblasti hlavy, různé intenzity a trvání. Jde o nepříjemnou, často intenzivně vnímanou bolest, lokalizovanou v hlavě či vystřelující ze záhlaví k očím a kterou mohou doprovázet závratě, točení hlavy, hučení či pískání v uších. Častěji se tyto projevují na straně dominantní končetiny.

Bolest hlavy
George Cruikshank: Bolest hlavy (karikatura, 1819)
Klasifikace
MKN-10G43.–G44., R51.
MeSHD006261
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejčastější důvod těchto bolestí bývá svalová tenze či poruchy vertebrogenní.[1][2]

Tenzní příčiny

Klinický obraz u tenzních bolestí vykazuje napětí svalů krční páteře či svalů žvýkacích, svalové dysbalance krčního svalstva, bolestivé trigger pointy ve svalech, dále poruchy kluznosti skalpu, krčních fascií aj.[2] Svou funkční roli hraje i přetěžování horních končetin (např. dlouhodobé klikání myší),[3] vystavování se průvanu, stresům, nedostatek relaxace a pohybu, dehydratace, horní typ dýchání namísto správného bráničního aj.

Vertebrogenní příčiny

Vertebrogenní příčiny bolestí hlavy bývají nejčastěji předsunuté držení hlavy, špatná pozice hlavy ve spánku,[1] poruchy hybnosti obratlů, blokády obratlů aj. Vertebrogenní poruchy ovlivňují i vazokonstrikci mozkových cév, čímž mohou simulovat bolest migrenózní.[2]

Anatomie a funkce

Krční páteř přemosťuje oblast mezi hlavou a rameny. Krk je tedy citlivý na svou fyziologickou vzpřímenou polohu, hybnost a průchodnost tepen. Pokud nosné struktury na spodině lebeční (okcipitální kondyly) nekorelují s chrupavkami prvního obratle, např. při strnulých rotačních a vyosených pozicích hlavy, mohou utiskovat subokcipitální nerv,[4] či rozvolňovat lig. transversum atlantis mezi obratli C1 - C2.[1] Útisk subokcipitálního nervu pak může způsobovat bezprostřední dráždění, ztuhlost předních svalů krku může bránit zásobení mozku karotidami a útisk zadní arterie vertebralis zas může působit nedokrvení mozečku. Tak může docházet k celkové hypoxii mozku, jenž bývá při sedavých zaměstnáních nadměrně zaměstnán.

Diagnostika a terapie

Diferenciální diagnostika bolestí hlavy je náročná a interdisciplinární.[2] Doporučuje se zlepšení ergonomie pracovního prostředí, eliminace psychogenních spouštěčů bolestí, častější pohyb a manuální fyzioterapie před povšechným užíváním farmak.  

Jiné příčiny
  • CMP
  • úrazy (např. whip-lash nehody, se silným rázem na hlavu)
  • nádor mozku
  • otřes mozku
  • encefalitida
  • meningitida

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesť hlavy na slovenské Wikipedii.

  1. RYCHLÍKOVÁ, Eva, Skryto v páteři (1985)
  2. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
  3. JANDA, Vladimír, Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (1988)
  4. ROLF, Ida P., "Rolfing: reestablishing the natural alignment and structural integration of the human body for vitality and well-being", Healing arts press, Vermont (1977), ISBN 978-089281335-3

Externí odkazy
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.