Arcidiecéze vratislavská

Panství vratislavského biskupství Jánský Vrch, Frýdberk, Frývaldov a Cukmantl (německy Breslauer Bistumsherrschaften Johannesberg, Friedeberg, Freiwaldau und Zuckmantel) mělo převážně lesní charakter. V roce 1864 činila jeho rozloha 33 950 ha, z toho z toho 31 245 ha lesní půdy, v roce 1885 celková rozloha mírně poklesla na 33 766 ha, z čehož 30 786 ha připadalo na lesy, 2 155 ha na polnosti a zbytek na louky, zahrady, pastviny a neplodnou půdu.[1]

V roce 1912 se panství rozprostíralo na 33 7691,805 ha, z toho bylo 31 824,4553 ha lesů, 1 254,4577 ha polí, 160,3927 ha luk, 29,5064 ha zahrad, 222,5902 ha pastvin, 13,0028 ha připadalo na stavební parcely, 6,8731 ha na neproduktivní půdu a 257,9023 ha na nedaněnou půdu. Panství užíval toho času vratislavský kníže-biskup kardinál Dr. Georg Kopp.[2]

V březnu 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství na velkostatek Vratislavského biskupství nucenou správu. Jednalo se o slezská panství Johannesberg (Javorník), Friedeberg (Frýdberk), Freiwaldau (Frývaldov) a Zuckmantel (Cukmantl), sestávající z hospodářských správ: Barzdorf (Bernartice), Johannesberg, Friedeberg a z lesních správ: Johannesberg, Wilmsdorf (Vilémovice), Gurschdorf (Skorošice), Friedeberg, Setzdorf (Vápenná), Rothwasser (Stará Červená Voda), Nicklasdorf, Saubsdorf (Supíkovice), Breitenfurt (Široký Brod), Thomasdorf (Bělá pod Pradědem), Freiwaldau (Zlaté Hory), Lindenwiese (Lipová), Zuckmantel, Grund (Dolní Grunt a Horní Grunt, od r. 1950 Dolní Údolí a Horní Údolí), Hermamnstadt (Heřmanovice), Einsiedel (Mnichov), Gabel (Vidly). K panství patřily též železárny v Buchberkstálu a pivovary. Celková výměra činila 34 666 ha.[3]

Převzetí majetku biskupství vratislavského. Dne 12. března odpoledne přibyla do Javorníku československá komise, skládající se ze tří státních úředníků z Prahy, která dle předložených legitimací československého ministerstva zemědělství z 5. března t. r. měla rozkaz převzíti majetek vratislavské biskupské stolice v Javorníku a rakouský majetek pruského města Pačkova do nucené správy. U vykonávání tohoto rozkazu přijala komise slib věrnosti českému státu od biskupských úředníků a ujala se správy zmíněných majetků.

—Lidové noviny, 20.3.1919[4]

Generální vikář vratislavského biskupství sídlil od roku 1917 v polské části města Těšína (Cieszyn)[5] a tento úřad zde definitivně zanikl v roce 1925 v souvislosti s úpravami hranic mezi ČSR a Polskem. Polská část území pak byla začleněna do nově založené katovické diecéze. Po nařízení o nové demarkační čáře z 3. února 1919 byla část vratislavského biskupství ležící v Československé republice rozdělena na 2 komisariáty: východoslezský (Těšínský) komisariát a západoslezský (Nisský) komisariát. V čele stáli komisaři, kteří měli pravomoc generálních vikářů.[6]

Východoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Karviná a Slezská Ostrava s 45 farnostmi a 1 expoziturou. Od 24. března 1919 do 2. listopadu 1938 byl spravován Msgre. Stanislavem Weissmannem (*1866-†1946),[7] který sídlil nejprve v Morávce a od 1. července 1922 jako děkan v Karviné. Západoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frývaldov, Jánský Vrch u Javorníku, Vidnava a Cukmantl s celkem 35 farnostmi. Od 1. ledna 1907 jej spravoval Msgre. Josef Neugebauer (*1850-†1926), od 8. července 1926 Msgre. Rudolf Hofmann (*1866-†1935) a od 6. listopadu 1935 do 2. listopadu 1938 Msgre. ThDr. František Onderek (*1888-†1962).[8]

V lednu 1921 Jednota katolického duchovenstva československého uznala nutnost zřízení nového biskupství v Opavě a žádala, aby zřízení biskupství bylo dotováno statky vratislavské diecése, ležících v Československé republice.[9][10] Novému biskupství měly připadnout všechny dvory a lesy vratislavského biskupství v západním Slezsku.[11][12] Vratislavský biskup dr. Adolf Bertram vyslovil souhlas s odloučením krajů od vratislavské diecéze, které v Horním Slezsku připadly Polsku, ale jeho stanovisko bylo odmítavé v případě odluky československého území od vratislavského biskupství.[13] V roce 1928 vstoupila v platnost úmluva Modus vivendi mezi Svatým stolcem a Československou republikou. Jednání o úpravě čsl.-německých diecézních hranic nakonec uvízlo na mrtvém bodě.[14] Dne 21. září 1930 se ve vratislavském dómu celebrovalo slavnostní povýšení vratislavského biskupství na arcibiskupství.

Podle soupisu lesní půdy z roku 1848 připadalo na Frýdberk 8 610 ha, na Frývaldov 13 061 ha a na Cukmantl 11 072 ha. Během pozemkové reformy prováděné v roce 1925 a 1927 přidělil Státní pozemkový úřad z této rozlohy 321 ha drobným nabyvatelům, 19 ha propustil vlastníkům, zrovna tak hutě a cihelnu, zbytek včetně čtyř propachtovaných dvorů měl zůstat v záboru.[1] S dalším prováděním pozemkové reformy čekal Státní pozemkový úřad až na provedení delimitace mezi olomouckým a vratislavským arcibiskupstvím. K tomu ale již za první republiky nedošlo.[15]

Po odstoupení pohraničí na podzim 1938 přešlo Javornicko (Nisský komisariát) do přímé správy vratislavských arcibiskupů. Nisský komisariát sestával z arcikněžství Frývaldov, Javorník, Vidnava a Cukmantl. Hned v říjnu 1938 obsadilo Polsko východní část československého Těšínska. Oblast připadla pod správu katovické diecéze. Tato část Těšínska se skládala z arcikněžství Fryštát, Jablunkov a Český Těšín. Západní zbytek Těšínska (děkanáty Slezská Ostrava a Frýdek) byl postoupen do správy olomouckého arcibiskupství.[16]

Církevní příslušnost býv. Těšínska. Podle zprávy polského tisku vydal katovický biskup a administrátor nově nabytého Těšínska St. Adamski nařízení podřízenému tam kněžstvu, v němž je seznamuje o odloučení býv. českého Těšínska od vratislavské arcidiecése a připojení jeho k biskupství katovickému. O tuto změnu církevní organisace požádal sv. Otce vratislavský arcibiskup kardinál Bertram.

—Venkov, 03.12.1938[17]

Již 21. června 1945 byl správcem československé části vratislavské arcidiecéze jmenován Msgre. František Onderek a od 1. září téhož roku se stal jejím generálním vikářem. Dne 26. června 1947 byla na tomto území zřízena apoštolská administratura se sídlem v Českém Těšíně, podřízená přímo Svatému stolci. Administrátorem byl jmenován dosavadní generální vikář Fr. Onderek. Apoštolská administratura v Českém Těšíně převzala také veškerý majetek, jehož vyvlastnění následovalo v roce 1948 (33 036 ha z celku 33 321 ha). V roce 1949 připadl majetek velkostatku vratislavského biskupství státním statkům a státním lesům.[18] Po smrti generálního vikáře v roce 1962 se bez jakéhokoliv jmenování a pouze na základě komunistické moci ve státě správy ujal ThDr. Antonín Veselý (*1918 - †1983) a řídil ji až do 23. července 1978, kdy bylo celé území definitivně včleněno do olomoucké arcidiecéze.[19]

Cisterciácký klášter v Henrykowě

• Hospitálský řád sv. Jana z Boha (OH, milosrdní bratři): Vratislav (provincialát)
• Kongregace bratří Srdce Ježíšova (CFCI): Vratislav
• Tovaryšstvo Kristovo pro Poláky v zahranií (TChr): Ziębice
• Cisterciácký řád (OCist, cisterciáci): Henryków (opatství)
• Řád bratří kazatelů (OP, dominikáni): Vratislav
• Řád menších bratří (OFM, františkáni): Vratislav (provincialát), Wisznia Mała-Kryniczno
• Řád menších bratří konventuálů (OFMConv, minoriti): Vratislav
• Tovaryšstvo Ježíšovo (SI, jezuiti): Vratislav (2)
• Řád menších bratří kapucínů (OFMCap, kapucíni): Vratislav
• Řád bosých karmelitánů (OCD, bosí karmelitáni): Vratislav
• Kongregace misionářů synů Neposkvrněného srdce blahoslavené Panny Marie (CMF, klaretini): Wołów, Vratislav
• Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné (OMI, obláti): Vratislav
• Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (OSPPE, paulíni): Vratislav
• Kongregace bratří těšitelů z Gethseman (CCG, těšitelé): Przylesie-Pępice
• Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (CSsR, redemptoristi): Vratislav
• Společnost sv. Františka Saleského (SDB, salesiáni): Milicz, Środa Śląska (2), Vratislav (3)
• Společnost Božského Spasitele (SDS, salvatoriáni): Dobroszyce, Dobroszyce-Siekierowice, Oborniki Śląskie (2), Oborniki Śląskie-Bagno (2), Prusice-Wszemirów, Trzebnica, Trzebnica-Koczurki, Wisznia Mała-Wysoki Kościół, Vratislav
• Kongregace Nejsvětějších srdcí Ježíše a Marie (ss.cc.): Vratislav (3)
• Kongregace kněží misionářů sv. Vincence z Pauly (CM): Vratislav (2), Żmigród-Radziądz, Żmigród

Poutní chrám sv. Hedviky a sv. Bartoloměje v Třebnici

• benediktinky (OSB): Wołów
• Sestry benediktinky od ustavičné adorace Nejsvětější Svátosti (OSBap): Vratislav
• Řád Nejsvětější Panny Marie na hoře Karmel (OCD, bosé karmelitky): Vratislav
• Kongregace sester adorantek Kristovy krve: Vratislav (provincialát)
• Kongregace sester albertinek sloužících chudým (albertinky): Miękinia-Mrozów, Vratislav
• Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (boromejky třebnické): Trzebnica (generalát), Brzeg Dolny, Trzebnica-Małuszyn, Vratislav
• Kongregace sester Božského srdce Ježíšova: Vratislav (generalát a dům), Wołów
• Kongregace sester svaté Alžběty (šedé alžbětinky): Vratislav (generalát a 7 domů), Chrząstawa Wielka, Domaniów, Kąty Wrocławskie, Miłoszyce, Sobótka, Środa Śląska, Święta Katarzyna, Chróścina
• Sestry feliciánky: Milicz, Oleśnica, Vratislav (2)
• Kongregace sester Matky Boží ustavičné pomoci: Vratislav (2)
• Kongregace sester františkánek Mariiny rodiny: Brzeg Dolny
• Kongregace sester ošetřovatelek III. řádu sv. Františka: Vratislav
• Kongregace sester sv. Hedviky: Vratislav (provincialát a dům), Wawrzeńczyce
• Kongregace sester sv. Josefa: Vratislav (provincialát), Kobierzyce-Wierzbice
• Kongregace sester sv. Josefa snoubence Nejsvětější Panny Marie: Vratislav
• Sestry kapucínky III. řádu sv. Františka od Svaté Rodiny: Vratislav
• Kongregace sester karmelitek od Dítěte Ježíše: Vratislav (provincialát)
• Kongregace sester sv. Marie Magdaleny od pokání: Vratislav
• Kongregace sester Neposkvrněné Panny Marie: Vratislav (provincialát a 3 domy), Kąty Wrocławskie, Wińsko-Krzelów, Malczyce
• Kongregace sester Milosrdné Matky Boží: Vratislav
• Kongregace sester Nejsvětější Rodiny z Nazaretu: Vratislav (2)
• Kongregace Školských sester de Notre Dame: Wołów-Krzydlina Mała, Vratislav
• Kongregace sester pastýřek od Prozřetelnosti Boží: Święta Katarzyna
• Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánky): Vratislav (provincialát a 3 domy), Środa Śląsk
• Kongregace sester Božského Spasitele (salvatoriánky): Oborniki Śląskie-Bagno
• Kongregace sester služebnic Nejsvětější Panny Marie bez poskvrny počaté (služebnice staroveské): Vratislav
• Kongregace sester služebnic Nejsvětější Panny Marie bez poskvrny počaté (služebnice slezské): Vratislav (generalát a 2 domy)
• Kongregace milosrdných sester sv. Vincence z Pauly: Brzeg, Żmigród
• Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího (šedé uršulinky): Vratislav
• Římská unie řádu svaté Voršily (černé uršulinky): Vratislav
• Kongregace sester Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista (zmrtvýchvstalky): Vratislav

• Vratislavská církevní provincie
• Dolní Slezsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze vratislavská na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky arcidiecéze (polsky)
• Vratislavská arcidiecéze na www.catholic-hierarchy.org (anglicky)