Frýdek

Historický znak Frýdku

Předchůdcem Frýdku byla tržní osada Jamnice, první zmínka o ní pochází z roku 1305. Tato oblast tvořila součást těšínského knížectví. Roku 1327 se těšínský kníže Kazimír I. stal leníkem českého krále Jana Lucemburského,[3] čímž vzrostl význam obchodní stezky mezi Příborem a Těšínem. Na ochranu této stezky byl poblíž Jamnice postaven hrad a kolem něj záhy vzniklo město (v písemných pramenech poprvé doloženo roku 1339).[4] Město zpočátku chránil pouze strmý svah, val a hluboký příkop, hradby se dvěma branami vznikly zřejmě o něco později v polovině 14. století. Přibližně ze stejné doby pochází také nejstarší části kostela svatého Jana Křtitele.[5]

Význam Frýdku stoupl, když těšínský kníže roku 1402 koupil místecký lenní statek a když se Frýdek stal centrem frýdecko-místeckého panství.[6] Roku 1423 získal Frýdek od těšínského knížete Boleslava I. některé městské výsady, další privilegia pak město obdrželo roku 1463 od krále Jiřího z Poděbrad. Své finanční problémy ovšem těšínská knížata řešila zastavováním Frýdku, a tak město v letech 1434–1492 vystřídalo několik zástavních držitelů.[7] Roku 1545 kníže Václav III. Adam Frýdek opět zastavil, tentokrát Janu z Pernštejna. Roku 1554 sice Václav III. Adam město od Pernštejnů sice vyplatil, přílišné finanční výdaje těšínského dvora ovšem těšínského knížete donutily roku 1572 vytvořit frýdecké panství jako status minor.[8]

Toto panství pak následujícího roku koupili Jiří a Matyáš z Lohova, již roku 1581 se stal vlastníkem panství olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a roku 1584 jej vzápětí prodal Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna. Tento nový vlastník podporoval rekatolizaci, jeho nástupce Jan Bruntálský z Vrbna nemálo lidí vyhnal svým tvrdým vymáháním dávek, až byl nakonec roku 1621 zavražděn. Roku 1626 vtrhlo do Frýdku dánské vojsko pod velením Petra Arnošta II. Mansfelda a vydrancovalo celé frýdecké panství, což vedlo k hospodářské krizi. Do potíží se dostali také Bruntálští, které nakonec vyřešili prodejem frýdeckého panství Jiřímu III. z Oppersdorfu roku 1636.[9]

Roku 1699 zdědila panství Ludovika Marie z Oppersdorfu, jež se provdala za Karla Štěpána Josefa Pražmu z Bílkova. Přičiněním Pražmů byl například postaven chrám Navštívení Panny Marie, díky čemuž se Frýdek stal významným poutním místem a byl někdy nazýván „Slezské Lurdy“.[10] Pražmové také povolili usazení prvních Židů ve městě. Frýdecké panství vlastnili až do roku 1797, kdy jej Jan Nepomuk Pražma prodal těšínské kněžně Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské a jejímu manželovi Albertu Sasko-Těšínskému. Frýdecké panství se tak stalo opět součástí Těšínské komory, jež patřila Habsburkům až do roku 1918, kdy byl jejich majetek zestátněn.[11]

Procesí poutníků procházející Hlubokou ulicí do frýdeckého chrámu

Počátkem 19. století měl Frýdek 2 268 obyvatel, s prudkým rozvojem textilního průmyslu v 19. století stoupal také počet obyvatel, takže roku 1869 žilo ve městě již 5 170 lidí. Na rozvoji textilnictví se podíleli zejména židovští podnikatelé Josef Munk, Adolf Landsberger a bratři Neumannové. K rozvoji města přispělo také napojení na železniční síť roku 1871.[12]

Se vznikem obecní samosprávy po revoluci roku 1848 se Frýdek stal centrem soudního okresu Frýdek, jenž spolu se soudními okresy Bohumín a Fryštát patřil do politického okresu Fryštát. Roku 1901 došlo k reorganizaci a Frýdek se stal centrem politického okresu Frýdek. V letech 1869–1928 byl Frýdek také statutárním městem[13] O spojení Frýdku se sousedním městem Místkem se uvažovalo již od roku 1919, k jejich spojení v jedno město ovšem došlo až 1. ledna 1943.[14]